Stav lesů na Šternbersku a Šumpersku v důsledku kůrovcové krize začíná být katastrofální. „Situace se blíží kalamitě,“ oznámil po pondělním jednání krajské rady hejtman Ladislav Okleštěk.
„Máme problémy s těžbou i zpracováním,“ hodnotí situaci hejtman.
Kvůli kůrovci se proto sešel kalamitní štáb složený z majitelů lesů, zpracovatelů dřeva, skládkařů, zástupců kraje a ochránců životního prostředí.
Po zhruba tříhodinovém jednání přišli se základní kostrou dalšího postupu v boji s kůrovcem. Jak upozorňuje hejtman, situace se totiž může ještě výrazně zhoršit.
„Běžně se čelí jedné nebo dvěma generacím kůrovce. My zažijeme s jistotou třetí generaci a v případě, že bude dál pokračovat sucho a teplo i v druhé půlce roku, tak nás může potkat i čtvrtá generace,“ varuje Okleštěk. Dodává, že takový scénář by mohl znamenat zkázu pro většinu smrkových lesů starších 40 let na území kraje. Právě tyto dřeviny jsou hlavní „obětí“ kůrovce.
„V případě, že by se skutečně vylíhla čtvrtá generace kůrovce, šlo by o historické unikum,“ říká vedoucí odboru komunikace Lesů České republiky Ondřej Kopecký. „Ačkoliv je počasí o zhruba tři týdny dopředu, neočekáváme, že by k tomu došlo,“ mírní zatím obavy z nejčernějšího scénáře Kopecký.
Musí přestat těžba zdravých stromů
Aby se mu předešlo, bude podle vedení kraje potřeba učinit několik zásadních kroků. Doposud například nebyla těžba v lesích úplně organizovaná, každý majitel řešil krizi po svém, nebo ji neřešil vůbec. Primárně se těžily nemocné a suché stromy. Současná strategie by však měla spočívat v těžbě i těch porostů, které již kůrovec napadl, ale které zatím neuschly.
„Vím, že to nemůžeme nikomu nakázat, ale je potřeba přestat s těžbou zdravých stromů,“ říká Okleštěk po poradě se štábem.
Problém, na který totiž lesníci již nějaký čas upozorňují, spočívá v omezených možnostech skladování vykácených porostů. Těžba dřeva loni v Olomouckém kraji kvůli odstraňování stromů napadených kůrovcem i likvidaci rozsáhlých polomů výrazně vzrostla a byla nejvyšší v Česku.
Jak nedávno upozornil Český statistický úřad, zatímco v roce 2016 se těžba dřeva v kraji zvýšila o 16 procent na 2,37 milionu metrů krychlových, loni vzrostla o pětinu na 2,87 milionu metrů krychlových.
Dřevo navíc v současnosti nejde na odbyt tak, jak by bylo potřeba, a sklady jsou tak na mnoha místech plné. V kraji navíc existuje pouze možnost suchého skladování, protože pro takzvané mokré sklady, které dříve řešily na několika místech republiky situaci po kalamitách, nejsou vhodné podmínky. Sklady navíc nesmí být od lesa vzdáleny více než deset kilometrů.
Kraj proto hledá i jiné možnosti skladování. Jednou z probíraných variant je shromáždění vytěžených dřevin na zemědělské půdě. „Na využití zemědělské půdy jsou ovšem často vázány dotační programy, musíme zjistit, zda bychom tím neporušili nějakou evropskou legislativu,“ dodává Okleštěk.
Scházejí dřevorubci
Ondřej Kopecký za Lesy České republiky dodává, že nedostatek míst ke skladování je problém, se kterým se státní podnik potýká, ale podstatně větší překážku v boji s kůrovcem představuje nedostatek dělníků, kteří by pracovali přímo v lesích. „Tíží nás hlavně nedostatek lidských zdrojů,“ upozorňuje.
Kalamita na vlastní oči |
V tomto směru chce vedení Olomouckého kraje začít jednat s ministerstvem zahraničí. „Budeme hledat cesty, jak sem co nejrychleji dostat ukrajinské dělníky,“ prohlásil v pondělí na tiskové konferenci Okleštěk.
Problémem je podle vedení hejtmanství také samotná doprava dřeva. Kraj se snaží vyjednat s ministerstvem dopravy zvýšení počtu vagonů pro snadnější odvoz. „Doufáme, že nám ministerstvo vyjde vstříc,“ podotkl Okleštěk.
Posledním bodem je pak výsadba nových porostů. Obrovské množství pokácených stromů bude totiž potřeba brzy nahradit. V opačném případě hrozí vodní a větrná eroze půdy a při příchodu větší vichřice také polomy kvůli nízké opoře starých stromů. Na trhu je ovšem nedostatek sazenic listnáčů, které by měly v nižších polohách pomoci narušovat ohrožené monokultury.
Dron nasnímal kůrovcovou zkázu v Jeseníkách:
7. června 2018 |
