V Jeseníku zmizely v posledních čtyřiceti letech všechny přírodní sáňkařské dráhy. Přitom v zimních střediscích v Alpách zažívá přírodní sáňkování v posledních letech velkou renesanci a vznikají tam speciální bezpečné dráhy. Podobná by tak mohla být brzy i na svazích nad Jeseníkem.
„Vedlejší silnice na Červenohorském sedle a Ramzové, po nichž jsme kdysi jezdili, jsou dnes nebezpečné,“ říká bývalý závodník v jízdě na saních Zdeněk Smital.
Souhlasí s ním i bývalý starosta Jeseníku Jiří Krátký: „Když jsem byl mladý, jezdili jsme na sáňkách v Jeseníku z Křížového vrchu až dolů do parku,“ vzpomíná.
Šéf sáňkařského oddílu Jaromír Knotek spolu s kolegy přemýšlí o obnově sáňkařských drah z Křížového vrchu neboli Křižáku či paralelních drah na Fučíku, kde se před desítkami let pravidelně jezdilo.
„Od Křižáku do parku mezi kaplí je to jízda na trati dlouhé jeden a půl kilometru. Z druhé strany vede na Křižák pozemní komunikace, po níž by si lidé mohli vyvézt autem sáňky. Nebo vyšlápnout po křížové cestě,“ popsal Knotek.
Hosté lázní holdovali sáňkování už na počátku 20. století
Dráhu na Křížový vrch vylepšili sáňkařští nadšenci v padesátých a šedesátých letech, kdy na ní vybudovali klopené zatáčky a podél dráhy vodovod, který umožnil vytvořit ledové koryto. V Jeseníku se tehdy pořádaly velké mezinárodní závody, na které přijížděly tisíce diváků. Jenže dráha později zanikla.
Křížový vrch ale nebyl prvním místem, kde se v Jeseníku sáňkovalo. Lázeňští hosté holdovali sáňkařskému sportu už začátkem dvacátého století.
„Lázeňský kopec Gräfenberg byl jednou z kolébek sáňkování u nás ještě za Rakouska-Uherska. Prvního ledna 1908 tam vznikla turistická sáňkařská dráha pro místní pacienty lázní,“ vysvětlil Knotek.
„Lidé šli tenkrát z centra po Muzikantské stezce na Gräfenberg, dali si tam jídlo a grog, půjčili si saně a svezli se na nich dolů. Tam je odevzdali, a když se jich tam nahromadilo víc, koňský povoz je zase odvezl na kopec Gräfenberg a tam byly připraveny pro další lázeňské hosty,“ popsal Knotek.
Jesenicko ale v posledních letech bojuje s teplými zimami, kvůli kterým mají problémy s provozem lyžařské areály. Ty někdy i dlouhodobě marně čekají na přírodní sníh a kvůli teplotám nad nulou často nemohou dokonce nasadit ani sněžná děla.
Například o uplynulém víkendu bylo v Olomouckém kraji kvůli inverznímu počasí nejtepleji právě na Jesenicku, kde meteorologové v sobotu i neděli zaznamenali teplotní rekord v Javorníku - teplota se tam dostala na 14 stupňů.
