Lázeňského mága studené vody Priessnitze nakonec stálo život nachlazení

  12:53aktualizováno  12:53
Tento týden uplynulo 166 let od smrti lékaře, jehož odkaz přetrvává nejen v Jeseníkách dodnes. Vincenz Priessnitz se přitom narodil v malé zemědělské usedlosti a ve dvanácti se stal hospodářem. Nakonec se ale proslavil po světě využitím léčivých účinků studené vody. Poněkud paradoxně sám zemřel na následky nachlazení.

Průkopník moderní vodoléčby a zakladatel jesenických lázní Vincenz Priessnitz na litografii z roku 1830. | foto: Andreas StaubCreative Commons

Budoucí zakladatel moderní vodoléčby se narodil 4. října 1799. Po smrti bratra a dědice statku Josefa a po oslepnutí otce se tehdy dvanáctiletý Vincenz stal hospodářem a zdálo se, že jeho život je již předurčen. Zvlášť když do školy chodil kvůli povinnostem na statku jen zřídka.

Prostý mladík se však vydal jinou cestou. Pozorováním přírody získával zkušenosti, které překračovaly znalosti sedláka. Uplatnil je, když v šestnácti letech utrpěl těžký úraz a ranhojič označil jeho zranění za smrtelné, přežije-li, pak pouze jako mrzák.

„Žebra narovnal přes hranu židle po způsobu mlynáře z Písečné a na hruď pak vytrvale a trpělivě přikládal obklady namočené ve studené vodě, prý poučen příkladem srny, kterou viděl v lese si u pramene opětovně smáčet svou ránu,“ uvádí na webu Společnosti Vincenze Priessnitze autor několika knih o jesenickém léčiteli Miloš Kočka.

Sousedé považovali uzdravení mladíka za zázrak. On sám tím získal neotřesitelnou víru v léčivou moc studené vody. S její pomocí úspěšně léčil zvířata a také služku souseda. Zprávy o tom se začaly šířit do širokého okolí, díky čemuž Priessnitz získával nové pacienty.

Lékařům byl zpočátku trnem v oku, čelil zákazům i trestům

Jako ordinace mu tehdy sloužila lavice za stodolou, jako léčebné prostředky používal obyčejnou pramenitou vodu a houbu. Omývání pacientů houbou se stalo symbolem jeho úspěchu, ale i trnem v oku místních lékařů, kteří v něm viděli nekalou konkurenci a šarlatána.

Kvůli jejich stížnostem jesenická radnice léčiteli zakázala v roce 1822 používat houbu. Priessnitz ale léčil dál – holýma rukama. Konkurence se však nevzdávala, jejím přičiněním se léčitel dostal v říjnu 1829 na čtyři dny do žaláře.

Vzdor vleklým sporům a pomluvám Priessnitz přestavěl v roce 1822 rodnou chalupu na kamenný dům a do jedné místnosti umístil necky. Tak vznikl první vodoléčebný ústav na světě. Jeho oficiální vznik se ovšem datuje do roku 1837, kdy vodoléčebná metoda dostala rozhodnutím císařské komise zelenou.

„Priessnitz není žádný obyčejný člověk. To musí uznat i jeho nepřátelé. Není šarlatán, nýbrž muž, který je naplněn nejčistší snahou pomoci, kde může, a k tomu je nadán znamenitými vlastnostmi,“ stojí v hodnocení komise.

Poté začalo vítězné tažení Priessnitze a jeho lázní světem. Z chudé horské kolonie vzniklo vyhledávané místo lázeňského pobytu i té nejvznešenější klientely včetně velkovévodů, knížat i králů.

„Vodoléčba představovala změnu způsobu života i změnu myšlení, nový životní názor. Ve shodě se zákony přírody, která podle Priessnitze nezná ústupku a slitování, platí v ní zákon: buď – anebo, vyžadoval, aby člověk převzal odpovědnost za své zdraví, poněvadž každý nejlépe ví, co mu prospívá a co škodí,“ píše Kočka.

Na syna čekal dlouho marně, ten pak medicínu nedostudoval

Sláva a peníze umožnily léčiteli rozvinout i jeho podnikatelského ducha. V roce 1826 postavil pro hosty novou budovu, k léčení v ní používal dvě velké vany, k nimž záhy přibyly tři další v malém, 30 kroků vzdáleném domečku. V roce 1838 nechal postavit takzvaný hrad, velký léčebný dům s 30 pokoji, vanami a společenským sálem.

Priessnitz se dostal na vrchol své léčitelské slávy, stále mu však chyběl syn jako pokračovatel jeho životního díla. Dočkal se ho až v roce 1847, předtím mu žena Sofie porodila osm děvčat a jednoho chlapce, který ovšem záhy zemřel.

Očekávání otce, který toužil mít syna lékaře, ovšem Vincenz Pavel nakonec nesplnil. Lékařství ve Vídni nedostudoval. Toho se však Priessnitz nedožil. Počátkem listopadu 1851 si přivodil nachlazení, které jeho oslabený organismus nepřekonal. V pátek 28. listopadu ve věku 52 let zemřel.

O majetku, který po sobě zanechal, kolovaly po jeho smrti pověsti. Tehdejší novináři jej odhadovali na tři miliony zlatých, listina okresního soudu ve Frývaldově ovšem hovoří o mnohem nižší částce 265 tisíc zlatých.

„I to ale bylo obrovské jmění, porovnáme-li je s rozpočtem města Frývaldova na rok 1845, který činil 13 742 zlatých,“ podotkl Kočka.

Nejčtenější

Bahno z polí i kroupy velikosti pingpongového míčku. Českem se prohnaly bouřky

V Hradčanech na Prostějovsku padaly kroupy o průměru tří centimetrů. (13....

Zatopené sklepy i rozlité menší toky měly na svědomí bouřky s přívalovými dešti, kroupy a nárazový vítr. Zasáhly...

Kluci museli dozadu a připoutat se, říká trenér z nehody autobusu s dětmi

Na dálnici D35 narazil autobus vezoucí více než dvě desítky děti zezadu do...

Nejen štěstí, ale také důraz na bezpečnost pomohly při úterní nehodě autobusu s více než dvěma desítkami malých...

Místo Prahy plné turistů jeďte do Olomouce, radí The New York Times

Letecký pohled na centrum Olomouce.

Cenné lákadlo turistů především ze Spojených států získala nyní Olomouc. Objevila se totiž v článku prestižního deníku...

Elitní český vědec se podle komise podílel na zmanipulování dat v článku

Ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Univerzity...

Univerzita Palackého utrpěla značný šrám na renomé. Elitní chemik Radek Zbořil se podle etické komise školy podílel na...

Je to cikánský zlořád, říká o rvačce starosta. Sklízí chválu i kritiku

Při velké rvačce dvou skupin lidí v Kojetíně na Přerovsku byli útočníci...

Další svědky a také videozáznamy shánějí policisté, kteří vyšetřují potyčku dvou skupin lidí v centru Kojetína na...

Další z rubriky

Zastupitelé odmítli komunistu ve vedení vodáren, město ho přesto dosadilo

Prostějovská radnice.

Ačkoliv zastupitelstvo v Prostějově zamítlo nominaci komunisty a za totality místopředsedy tamního městského národního...

Díky dárkyni přežil leukémii, teď sám motivuje lidi k zapsání do registru

Ivan Kocmánek onemocněl leukémií, boj s vážnou nemocí ale nakonec díky dárci a...

Když se Ivan Kocmánek před pěti lety dozvěděl, že trpí leukemií, ze dne na den poznal pocit bytí na hraně mezi životem...

Při rodinné oslavě vlezl do domu cizí muž, pak se ukryl v jímce s vodou

Násilí (ilustrační foto)

Nezvaný host se objevil na rodinné oslavě v domě na Šumpersku. Zatímco se společnost bavila na zahradě, vetřelec vešel...

Najdete na iDNES.cz