Edmund se narodil 26. srpna 1837. Na svět přišel spolu s bratrem Adolfem Gustavem, který ovšem slavil narozeniny o den dřív, jelikož se narodil už před půlnocí 25. srpna. Dvojčata pocházela z druhého manželství frývaldovského vodního léčitele Josefa Weisse s Josefou rozenou Vielhauserovou.
„O lásce jejich matky se traduje dojemná historie vážící se k ranému dětství dvojčat. Adolf a Edmund vážně onemocněli a jejich matka prý vykonala pěší pouť z Frývaldova na poutní místo Panny Marie Pomocné u Cukmantlu. Složila tam svatý slib, že pokud zůstanou hoši naživu, nebude již nikdy nosit zlaté šperky,“ píše Bohumila Tinzová v knize Hydropat Josef Weiss a jeho synové.
Ať už jde o pravdivou, či smyšlenou historku, dvojčata se uzdravila a přežila i pozdější životní nástrahy. K nim se řadí například jejich první společná vědecká expedice do Řecka v roce 1861, která skončila v silné vichřici. Bratři Weissovi jí jako zázrakem unikli.
Nebyla to ovšem jejich první cesta do zahraničí. Už v necelých pěti letech se chlapci vydali s rodiči do Anglie. Jejich otec tam postupně vybudoval dva vodoléčebné ústavy (více o něm čtěte zde), oni sami na britských ostrovech začali navštěvovat obecnou školu, kterou dokončili ve Frývaldově.
Nabídky mu chodily z Německa, Ruska či Irska
Po gymnáziu v Opavě se dvojčata vydala na univerzitu do Vídně, tam se ovšem jejich cesty začaly rozcházet. Zatímco Adolf se zaměřil na botaniku, Edmund se věnoval matematice, fyzice a astronomii. Již dva roky před dokončením studia byl jmenován asistentem císařsko-královské vídeňské hvězdárny a začal publikovat.
„Bibliografie, kterou máme k dispozici, zahrnuje úctyhodných 117 záznamů odborných článků a 12 samostatných vědeckých publikací,“ uvádí Tinzová.
Mimo jiné díky pověsti skvělého matematika dostal Edmund Weiss nabídky na práci ve hvězdárně v Irsku, astronoma v Petrohradu či vedoucího oddělení zeměměřičského institutu v Berlíně. Kvůli vytíženosti ve Vídni, kde se stal v pouhých 30 letech členem-korespondentem Císařské akademie věd, však všechny tyto nabídky odmítl. O kariéru se tím ovšem nepřipravil.
„V roce 1868 formuloval teorii o pohybu meteorů pozorovaných v souhvězdí Andromedy a spočítal, že se osa meteorického roje objeví na obloze kolem 28. listopadu roku 1872. Předpověď vyšla přesně na den,“ píší na webu jesenické radnice autoři medailonu muže, po němž je na Měsíci pojmenovaný jeden z kráterů.
Jako akademik se zúčastnil promoce Masaryka
Pozorování vesmírných těles Edmunda Weisse zavedla do mnoha koutů světa, mimo jiné do Dublinu, kde mu místní univerzita udělila čestný doktorát. Ocenění se dočkal i ve Vídni.
„Sám císař jej jmenoval dvorním radou a udělil mu komturský kříž Řádu Františka Josefa,“ připomíná Tinzová.
Právě v tomto období, v březnu 1876, ve Vídni absolvoval svoji promoci student a budoucí první český prezident Tomáš Masaryk. A profesor Weiss byl jedním z akademických hodnostářů, kteří se Masarykovy promoce zúčastnili.
Na odpočinek se uznávaný odborník, s jehož jménem se studenti astronomie setkávají dodnes, odebral v roce 1907. O 10 let později, v červnu 1917 Edmund Weiss po dlouhé těžké nemoci zemřel ve věku 80 let.
