Jediná obecní větrná elektrárna už vydělává. Cenou bylo 18 let chudoby

  6:57aktualizováno  6:57
Před 20 lety vyrostla ve Velké Kraši na Jesenicku jedna z vůbec prvních větrných elektráren v Česku. Dodnes je jedinou, kterou vlastní obec. Místo prosperity ale přinesl „větrník“ vztyčený nad vesnicí dluhy a v obci se kvůli němu na dlouho takřka zastavil čas. Čistý zisk začal totiž přinášet až předloni.
Obecní větrná elektrárna měla začít Velké Kraši přinášet peníze po pěti letech. Kvůli nesplněným slibům státu to nakonec trvalo téměř čtyřnásobně déle. Ilustrační snímek

Obecní větrná elektrárna měla začít Velké Kraši přinášet peníze po pěti letech. Kvůli nesplněným slibům státu to nakonec trvalo téměř čtyřnásobně déle. Ilustrační snímek | foto: AP

Na začátku příběhu byl vizionářský nápad starosty, jak zajistit pravidelný příjem obecnímu rozpočtu. Postavíme větrnou elektrárnu a protože stát slibuje lukrativní výkupní ceny energií, bude vesnice vzkvétat.

Jenže se všechno nějak zvrtlo. Nakonec trvalo celých osmnáct let, než elektrická energie dodávaná do sítě z větrné elektrárny skutečně začala vylepšovat rozpočet. Bezmála dvě desetiletí totiž tak tak vystačila na splácení milionových dluhů za stavbu.

„To špatné je za námi. V roce 2012 jsme konečně vyrovnali veškeré dluhy a od té doby vyděláváme. Ročně to vychází po odečtení provozních nákladů na půl milionu korun,“ uvedla starostka Vlasta Kočí.

Stavba za deset milionů korun do té doby přinášela obci jen potíže. Přesto však autorovi nápadu, tehdejšímu starostovi Ladislavu Šuškovi, podobně jako další obyvatelé vesnice nic nevyčítá. Spíš naopak.

„Tehdejší starosta stavbu větrné elektrárny prosadil v dobré víře, že to obci pomůže. Jenže stát nakonec zvedl výkupní cenu elektrické energie až po osmi letech, takže o nějakém efektu nemohla být do té doby ani řeč. Jenom narůstaly dluhy,“ sdělila Kočí.

Elektrárnu měla obec podle původních čísel splatit do pěti let

Podobně se na větrnou elektrárnu dívají i obyvatelé. „Bylo dobré, že do toho obec šla. Tehdy to vypadalo velmi zajímavě. Bývalému starostovi není možné nic vyčítat, protože on chybu neudělal,“ míní další z místních Lumír Polách.

„Vypadalo to jako výborná investice. Bylo by hodně laciné teď pana Šušku kritizovat,“ přidal František Cacek.

„Byla to správná věc, o tom jsem přesvědčen i dnes. Na základě slibů státu jsme počítali s tím, že ceny energie z obnovitelných zdrojů budou podstatně vyšší než z tepelných elektráren. Nepočítal jsem s tím, že stát sliby nedodrží,“ vysvětluje sám Šuška, na čem jeho plán ztroskotal.

A vypočítává, že při ceně 1,10 Kč za kilowatt bylo nemožné, aby elektrárna vydělávala.

„Slibovaná cena měla být téměř trojnásobná. Měli jsem spočítané, že cenu stavby splatíme do pěti let a potom už budeme jenom vydělávat,“ popisuje po dvou dekádách.

Elektrárna podle něj přišla na více než deset milionů, z toho část byla státní dotace a část bezúročná půjčka od státu a zbytek pokryla obec úvěrem. Jenže kvůli nízkým výkupním cenám elektřiny nebyla radnice schopná závazky plnit. Zásadní změna ve prospěch energie z obnovitelných zdrojů totiž přišla až s osmiletým zpožděním v roce 2002, kdy vzrostla téměř trojnásobně.

Obec bojovala s dluhy, v zástavě byla elektrárna i úřad

Obec ale i pak bojovala ještě deset let s milionovými dluhy. Navíc měla kvůli nim na roky zastavený majetek. V zástavě byla i budova obecního úřadu a taky samotná větrná elektrárna. Přitom obec ještě přidávala ke splátkám ze svého rozpočtu.

„S majetkem obce jsme nemohli disponovat. Lidé měli například zájem o obecní byty, ale my jsme je nesměli prodat,“ vzpomíná starostka Vlasta Kočí.

Velká Kraš navíc nemohla právě kvůli dluhům vůči státu dosáhnout ani na žádnou dotaci.

„Rozvoj obce se na roky zastavil. Na větší investice jsme nemohli ani pomyslet, takže jsme si mohli troufnout jen na menší akce, které jsme byli schopni pokrýt z rozpočtu,“ dodává starostka.

Stát po dlouhých vyjednáváních nakonec obci alespoň odpustil penále. „Jinak bychom spláceli dluhy ještě teď,“ krčí rameny Kočí, která další roky větrné elektrárny, která letos slaví 20. narozeniny, vidí optimisticky.

„Pravidelný příjem do obecní kasy ve výši půl milionu ročně určitě není k zahození.“ Jen nebýt těch osmnácti ztracených let...

Nejčtenější

Zámek s nejkrásnějším dvorem na Moravě opravují krok za krokem 17 let

Renesanční zámek v Hustopečích nad Bečvou je z roku 1596.

Hustopeče nad Bečvou v Olomouckém kraji se pyšní renesančním zámkem, který úřad městyse už mnoho let pečlivě a...

Další polská stopa? Veterináři zachytili 320 kilo problematického masa

Food sniffer měří vepřové, hovězí, drůbeží i rybí maso.

Veterináři na Moravě zachytili na dvou místech celkem 320 kilogramů problematického drůbežího a vepřového masa. Bylo...

Žena si nic nedělala ze zákazů řízení, soud ji vykázal z Kroměřížska

Ilustrační snímek

Na obecně prospěšné práce poslal kroměřížský soud mladou ženu z Prostějova, která opakovaně porušila už několik zákazů...

Ve vědeckých časopisech už za úplatu vyšly i úplné bláboly, varuje expert

Vědec Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké...

Vědce a vědecké bádání zaslepila posedlost po kvantitě publikovaných článků, varuje mezinárodní studie, podle níž počet...

Ministerstvo kárá úřady, přehlížely připomínky sousedů masivní vily

Výrazná betonová stavba v hodnotě desítek milionů korun obehnaná čtyřmetrovou...

Ministerstvo pro místní rozvoj se zastalo odpůrců mohutné stavby na okraji Prostějova. Investor z rozhodování o její...

Další z rubriky

Za mohutný výbuch v Mostkovicích mohly směsi na výrobu zábavní pyrotechniky

Exploze zničila rodinný dům v Mostkovicích na Prostějovsku. Uvnitř zemřel jeden...

O tom, že za silnou explozí v Mostkovicích na Prostějovsku, která loni v září poničila přes padesát domů a zabila...

VIDEO: Záchrana lyžařů z lanovky v areálu Filipovice, pomáhal i vrtulník

Kvůli technické závadě se zastavila lanovka ve Filipovicích na Jesenicku (16....

Desítky lyžařů zachránili ze stojící lanovky ve skiareálu Filipovice na Jesenicku hasiči, horští záchranáři, policisté...

Podpořil demokracii a zemřel, předmnichovská vražda zůstala nepotrestaná

Šumperská oběť fémové vraždy Franz Hroch zemřela násilně v tamní vile.

Narodil se před 120 lety, na podzim 1938 ale jeho život předčasně ukončili nacističtí vrazi. Šumperský ředitel Svazu...

Najdete na iDNES.cz