„První studie protipovodňových opatření, které mají vyřešit naši situaci, se dělala už v roce 2006. Než se koplo do země, uběhlo dlouhých čtrnáct let, což je nepřiměřená doba, ale říkáme: konečně! Výpočty jasně ukazují, že od každoročních malých záplav by nám to mělo pomoct,“ vítá práce starosta Ústí Libor Vykopal.
I letos, po zimě chudé na srážky, měli místní na začátku února na hřišti vody do pasu. Tohoto problému by se měli částečně zbavit už nyní, definitivně jim ale pomůže až obnova říčního ramene, které bude sloužit jako obtokový kanál. Stavba se projekčně připravuje.
„Doufáme, že práce na sebe plynule navážou, protože i kanál má pro nás velký význam,“ podotýká starosta.
Prozatím Povodí Moravy pracuje na dvou dalších etapách protipovodňových úprav nedaleko Ústí. V úseku dlouhém skoro tři a půl kilometru dostane Bečva zpět své typické široké a mělké koryto. Práce mají skončit v dubnu 2022 a přijdou na celkem 318 milionů korun.
„Kromě protipovodňového účinku tato opatření výrazně zlepší hydromorfologický stav toku i údolní nivy Bečvy. Další efektem bude posílení místního ekosystému a omezení šíření nepůvodních druhů. Úpravou se také zlepší hydraulické podmínky při chodu ledů v toku a sníží se tedy povodňové ohrožení obcí,“ vysvětlil generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Rozšíření jezu usnadní průtok vody i odchod ledů
Oblast Ústí a níže položených obcí ohrožují už průtoky takzvané pětileté povodně. I proto se v tomto úseku Bečva rozšíří ze 30 na 50 a místy až 70 metrů. Část pozemků podél koryta řeky vodohospodáři sníží tak, že se z nich stane relativně často zaplavovaná sekundární niva. Její sklon umožní samovolné vytlačení ledů z koryta, což omezí ledové zátarasy v řece.
„Při návrhu úprav jsme vycházeli z podoby řeky, jakou měla před vodohospodářskými úpravami,“ podotkl projektový manažer David Veselý z Povodí Moravy. Základem budou zemní práce a vegetační úpravy.
„Díky návratu přirozeného režimu bude Bečva lépe hospodařit se štěrky, které nám dříve způsobovaly nemalé problémy, zejména na níže ležících úsecích řeky ve městech,“ dodal Veselý.
Kromě rozšiřování koryta u Ústí, které Povodí Moravy platí s pomocí evropských fondů, zahájil podnik ještě rekonstrukci jezu v Hranicích. Ten bude mít na konci roku 2021 tři pole místo současných dvou, což usnadní nejen průtok vody, ale také odchod ledů, které často komplikují situaci ve městě.
„V plánu je nejen stavba dalšího jezového pole, ale počítáme i s rozšířením koryta nad i pod jezem. Současně s tím vznikne na levém břehu téměř 150 metrů dlouhý rybí přechod,“ uvedl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Nejvíc rekonstrukce pomůže Bečvě v úseku dlouhém zhruba 700 metrů mezi jezem a silničním mostem, kde do řeky ústí její pravostranné přítoky – Ludina a Velička.
„V jejich výustních tratích dochází v současnosti k rozlivu vody při vysokých stavech na Bečvě,“ podotkl Chmelař.
Rozhodujícím prvkem bude až nádrž Skalička
Riziko velkých povodní však ani v Ústí, ani v Hranicích zcela nezmizí. Zbavit této hrozby může obyvatele v celém Pobečví až klíčová nádrž zvaná Skalička, která má vzniknout u Teplic nad Bečvou.
Původně to měl být suchý poldr, jejž by plnila až voda, která by se o povodních nevešla do koryta Bečvy. Povodí Moravy však uvažuje rovněž o přehradě, jež by sloužila i jako zásobárna vody pro období sucha.
Řada odborníků však namítá, že přehradit Bečvu, která je poslední nespoutanou štěrkonosnou řekou u nás, je nesmysl. Zatížení, jaké by přehrada přinesla, by navíc ohrozilo hydrotermální systém Hranického krasu. Stát bude nakonec vybírat z více variant – ve hře je například i boční vodní nádrž.
„Aktuálně probíhá podrobná hydrogeologická studie, jejíž součástí jsou nezbytné inženýrsko-geologické průzkumy. Studie se zaměřuje zvláště na ovlivnění minerálních vod a dalších chráněných a citlivých oblastí,“ informoval mluvčí Povodí Moravy Chmelař.
Průzkumy budou podkladem pro analýzu, již vypracuje speciální komise složená z odborníků z vysokých škol a Akademie věd. Její závěry budou známé do konce roku.
