„Byl to velký svátek, chtěl jsem tam urvat aspoň jednu medaili. Když se mi podařil bronz v oštěpu, byl jsem nesmírně šťastný. Stříbro v kouli už bylo trochu navíc,“ pochvaluje si čtyřiapadesátiletý sportovec.
Paradoxně si víc cení bronzu. „Bylo to v mnohem větší konkurenci,“ vysvětluje Ščambura, který se naplno pustil do sportování až po úrazu.
„Ve škole jsem dělal řeckořímský zápas, ale opravdu intenzivně jsem začal se sportem až po vyléčení z úrazu. Tehdy jsem začal pracovat v pokladně na krytém bazénu a tam bylo logicky nejblíž k plavání, takže jsem začal plavat,“ vypráví.
Brzy byl tak dobrý, že se stal mistrem republiky. A protože jeden sport mu nestačil, vyrobil si handbike a začal jezdit. Později přibyl florbal a atletika, která mu dnes přináší medaile. Na loňském mistrovství světa v Londýně sice šumperský atlet cenný kov nevybojoval, na šampionát má však úžasné vzpomínky.
„Tam jsem skončil na 9. místě. Když jsem ale házel oštěpem před 40 tisíci diváky, bylo to něco neuvěřitelného. Nedivím se, že takové množství lidí ztrémuje i zdravé závodníky. Bylo to něco nádherného,“ vybavuje si.
„Na rozdíl od zahraničních soupeřů jsem ryzí amatér“
Na paralympiádě zatím nebyl. „V roce 2016 mi chybělo 40 centimetrů k limitu. I kdybych se tam ale dostal, asi bych neměl šanci, protože jsem předtím dva roky nesportoval kvůli operaci ramen. Takže v současnosti se vlastně pořád dostávám nahoru. Je to těžké, protože na rozdíl od zahraničních soupeřů jsem ryzí amatér a nemohu se věnovat jenom tréninku,“ vysvětluje.
Přestože má ve své sbírce řadu medailí ze závodů po celém světě, nejvíc si cení domácího ocenění. Byl prvním a zatím je i jediným handicapovaným sportovcem Česka, který vybojoval křišťálovou Zlatou tretru na světoznámém mítinku v Ostravě.
„To je citová záležitost,“ svěřil se.
Stejně jako strmě stoupá Ščamburova sportovní kariéra, neustrnul ani jeho osobní život. Má rodinu, tři děti a posunul se i profesně. Před 20 lety absolvoval masérský kurz.
„Je to náročná, ale velmi nabíjející práce,“ říká.
V komunální politice můžu být lidem užitečný, říká atlet
Už druhé volební období je také šumperským zastupitelem, i když mezi sportem a politikou vidí velký rozdíl.
„Já si myslím, že na politiku člověk musí mít žaludek a na sport srdce. Žaludek v tom směru, že to člověk musí strávit, co se tam někdy děje. Já se snažím vždycky o domluvu. Nemám rád exhibicionismus a útoky na kohokoli. Když to někdy vidím, tak je mi z toho na zvracení. Na druhou stranu si myslím, že v komunální politice mohu být lidem užitečný,“ přemítá.
Dušan Ščambura má takový zápřah, že mu zbývá jen málo času na samotnou přípravu na závody.
„Mám výhodu, že v objektu, kde mám masérnu, je i fitko, takže tam můžu posilovat,“ vypráví.
„Využívám každou chvíli. Třeba když je klient na baňkách, tak si zapnu gumu za radiátor a trénuji oštěp. Samotnými masážemi pak posiluji zápěstí a svaly,“ popisuje.
Kalendář má Ščambura letos hodně nabitý. „Na národní úrovni je to český pohár a mistrovství republiky. S kolegyní z Olomouce máme v plánu otevřené závody v Kanadě. Jinak chci na tři Grand Prix v Chorvatsku, Polsku a Itálii. Začátek sezony jsem měl skvělý, takže o to větší je motivace,“ těší se sportovec, který v minulých letech dostal v Šumperku cenu města a stal se i Atletem Olomouckého kraje.