Podle výroční zprávy Národní protidrogové centrály krajští kriminalisté v souvislosti s narkotiky loni stíhali 218 lidí, což bylo o osm víc než v předchozím roce.
Co je však důležitější, v přepočtu tak vychází, že na sto tisíc obyvatel měl kraj loni 34,4 pachatele, což ho celorepublikově řadí na čtvrté místo za Karlovarský, Středočeský a Ústecký kraj, který získal nelichotivé prvenství s téměř 46 pachateli na sto tisíc obyvatel.
„Užívání omamných a psychotropních látek vnímáme jako problém, kterému se snažíme zabránit,“ komentoval výsledky krajský policejní mluvčí Libor Hejtman.
Drogová kriminalitaPočet stíhaných v krajích v roce 2022 na sto tisíc obyvatel: 1. Ústecký 45,7 Ostatní moravské kraje: (zdroj: Výr. zpráva Národní protidrogové centrály) |
Loni byl v regionu vysoký též počet všech případů toxikomanie, kriminalisté jich měli 1 215. Spadá sem výroba, distribuce, držení a prodej drog, ale i řízení pod jejich vlivem, což se řeší jako trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky.
Podle Davida Bezdomnikova ze společnosti Podané ruce, jež drogově závislým poskytuje pomoc, se Olomoucký kraj stal drogovým rájem z více důvodů.
„Musím říct, že pozorujeme velký nárůst policejních akcí proti drogám. Když se na to uvolní více kapacit, je pak logicky i více odhalených. Je ale nezpochybnitelnou pravdou, že v regionu registrujeme velký nárůst uživatelů drog. Jako počátek bych označil rok 2019, od té doby máme nárůst asi třicet procent, což je velké číslo,“ upozornil Bezdomnikov s tím, že počet klientů Podaných rukou stoupl na dvojnásobek.
Kraj je totiž mimo jiné dobrou tranzitní lokalitou. „Nejvíce drog, zejména hojně užívaný pervitin, se dělá z léků, jež se dováží z Polska. Léčiva jsou tam levnější i dostupnější. Sever regionu je pak přirozenou tranzitní oblastí,“ popsal Bezdomnikov.
Nejvíc případů bylo v Přerově
Jiná narkotika, například heroin, který je podle dokumentu nazvaného Strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním v kraji pro roky 2023–2026 mimo jiné hojně užíván olašskými Romy na Prostějovsku a Přerovsku, se zase dováží z větších českých měst. V kraji se tak sčítá užívání více druhů tvrdých drog.
Z mapy kriminality vyplývá, že loni se nejvíc případů toxikomanie, a to 313, odehrálo na Přerovsku.
„Jako nejvíce problémovou oblast ale hodnotíme Olomoucko, respektive Olomouc a okolí. Jedná se o hustě osídlenou lokalitu velkého města, což obecně přispívá k vyšší četnosti užívání návykových látek, jak legálních, tak i nelegálních včetně jejich obchodování,“ sdělila krajská protidrogová koordinátorka Zuzana Starostová.
16. června 2020 |
Do boje s drogami bude podle ní nasazena zmíněná nová strategie. Z ní vyplývá, že hejtmanství chce posílit prevenci a zkvalitnit adiktologickou síť, jež má být více dostupná. Například tak, aby pro lidi bylo více dostupné orientační vyšetření a nástup do odvykací léčby.
„Mimo to se musíme zaměřit také na resocializaci drogově závislých do společnosti,“ dodala Starostová.
Část závislých pomoc odmítá
Právě v Přerově jsou však drogy aktuálním problémem a na zafungování nové strategie není příliš prostor.
„Zejména lidé bez domova jsou často drogově závislí a mají sklony k agresivitě. Neutěšený stav je hlavně v okolí vlakového nádraží, kde je několik vybydlených budov, což bohužel umožňuje setkávání závislých,“ nastínil primátor Petr Vrána.
Do problémových lokalit tak dochází asistenti prevence, kteří s drogově závislými komunikují a nabízí jim pomoc, městská policie zase pořádá bezpečnostní přednášky na školách.
„Někteří drogově závislí ovšem pomoc vůbec nechtějí. Není to ale každý, řada uživatelů drog svoji situaci řeší,“ podotkl Bezdomnikov.
Drogy jsou někdy i za násilím
S užíváním drog se podle policie pojí i další porušování zákona. „Často řešíme sekundární drogovou trestnou činnost, jež je páchána za účelem získání prostředků na obstarání drog, jako je násilí či krádeže,“ vyzdvihl Hejtman.
„A občas s užíváním drog korelují i násilné činy, třeba v loňském roce mělo hned několik vražd souvislost s užíváním omamných a psychotropních látek,“ dodal.
Prodejcům drog nahrává i aktuální sociální a ekonomická situace. Podle olomouckého psychologa Lubomíra Smékala jsou drogy jednou z cest, jak lidé řeší psychické problémy pramenící z náročné doby.
„Válka, zdražování, inflace, to všechno jsou důvody, proč lidé mohou propadnout mnohdy i větším úzkostem,“ zmínil.
„Uplynulý rok byl ze společenského pohledu poznamenán nejen doznívající pandemií, ale především konfliktem na Ukrajině a s ním spojenou migrační a ekonomickou krizí. Tyto události mají výrazný dopad na drogovou činnost,“ shrnul důvody obecného nárůstu užívání narkotik ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
„Nelegální trhy mají svoji vlastní dynamiku a dokážou pružně reagovat na nové trendy a možnosti distribuce. V Evropě výrazně narůstá poptávka pro metamfetaminu, na kterou reagují skupiny pachatelů pocházející například z Mexika, Afghánistánu či Íránu,“ doplnil s tím, že další vývoj je nepředvídatelný.
