„Nepřicházíme přitom s ničím převratným, jen obnovujeme, co tu kdysi bylo,“ říká starosta k postupné proměně okolní krajiny.
Nový směr Dobrochov nabral v roce 2005, kdy se v územním plánu objevilo výrazně víc prostoru pro zeleň. Následovaly komplexní pozemkové úpravy.
„Možná to vypadá složitě, ale jde o návrat mezí a rozoraných polních cest. Kde byly mokřady, jsme udělali biocentrum s vodní plochou. Vyrůstal jsem tu, pamatuji si, kde byly třešně, jablka, když jsem byl kluk,“ dodává Kříž k podobě okolní krajiny před zhruba půl stoletím.
Za tu dobu se podle posledních měření zhoršila kvůli větrné erozi i bonita půdy.
Aby vynaložené síly ani peníze nepřišly nazmar, spolupracují na obecním úřadě s odborníky, ať už jde o zakládání záhonů, výsadbu nebo ořez stromů. Těch už v Dobrochově přibylo na tisíc, často jde o staré odrůdy, které vydrží. Keřů je asi pětkrát více.
Zelený pruh kolem vsi
Mimo Pozemkový úřad či Agenturu ochrany přírody a krajiny je potřeba jednat také se zemědělci. Hospodaří sice na obecních pozemcích, nicméně úpravy, jako jsou zelené pásy, jim zmenšují výměru. Obec tedy navrhuje zásahy tak, aby jim moc nekomplikovaly práci.
Entente Florale EuropeVe volném překladu titulek znamená Evropská kvetoucí sídla - je to mezinárodní zahradnická soutěž založená k ocenění obcí a vesnic v Evropě za skvělé zahradnické expozice. Klání zahrnuje tři kategorie: města nad 30 tisíc lidí, dále od pěti do 30 tisíc a vesnice s méně než pěti tisíci obyvateli. |
„Velké pozemky jim rozbíjíme polními cestami, je to pro ně složitější. Zelené pásy jsou proto přerušované, necháváme tam třeba třicet metrů mezi stromy, aby mohli přejet mezi poli a nemuseli to objíždět. Snažíme se spolu vycházet, celkem se to daří, i když někdy je to boj,“ přibližuje Kříž.
Než se podaří dokončit zelený kruh kolem vesnice, potrvá to podle něho ještě dalších osm až deset let.
Dobrochov se stal před třemi lety nejzelenější obcí v České republice, když získal v soutěži Vesnice roku ocenění Zelená stuha. Tím se nominoval do klání Entente Florale Europe, které však v důsledku koronavirových opatření následovalo až s odstupem letos. Do maďarského Balatonfüredu vyjel plný autobus.
Nejen o zeleň se stará šest obecních zaměstnanců. Na tak malou vesnici je to dost, ale bez nich by se péče zvládat nedala.
„Máme velké náklady na údržbu, sečení, štěpkování, odvoz do kompostárny, do toho se nám obrovsky promítá zdražení pohonných hmot do sekaček, křovinořezů. Výsadbu ale omezovat nechceme. Spíše budeme tlumit jiné investice. Čekáme i na přijetí novely energetického zákona ohledně podpory fotovoltaik a obnovitelných zdrojů,“ říká starosta.
Zároveň už vyhlíží výsev luk v okolí rybníků. O údržbu by se měly postarat ovce.
