Vzrůstající riziko budoucích potíží v už tak problematickém městě, kudy každý rok pochodují radikálové, se úřady, sociální pracovníci i neziskové organizace snaží řešit. V centru například vznikla nová klubovna nízkoprahového klubu Metro. Letáček s nabídkou aktivit klubu dostala do ruky například dvaatřicetiletá matka tří dětí školního věku, která se před časem přistěhovala do Přerova z Olomouce.
"Žiju s dětmi v jedné místnosti, určitě přivítají, když budou mít něco jako klubovnu, kde budou mít prostor pro aktivity. Doma se obvykle moc nezdržují, je jim to tu těsné," říká jedna z místních.
Ubytovny v PřerověJe jich celkem devatenáct, šestnáct z nich pronajímá pokoje i sociálně slabým lidem, v sedmi se pak mohou ubytovat rodiny s dětmi. Ty se sem stěhují například z Olomouce. Policie v souvislosti s dětmi musela dosud řešit několik drobných krádeží a oznámení. |
Stejně jako ona se do Přerova, v němž nabízí pokoje sociálně slabým lidem celkem šestnáct ubytoven, přistěhovali i další. A jejich děti, které ve městě nevyrůstaly a nemají tu zázemí, se toulají ulicemi.
"Máme tu šestnáct ubytoven, v nichž pobývají sociálně slabí občané. V sedmi z nich bydlí přibližně osmdesát rodin s různě starými dětmi. Tyto rodiny žijí velmi skromným životem, v mnoha případech jsou předlužené a jejich příjem tvoří pouze sociální dávky, říká náměstek přerovského primátora Dušan Hluzín, který má na starosti sociální oblast.
"Rodiče ale z nejrůznějších důvodů nemohou svým dětem dopřát volnočasové aktivity, které jsou důležité pro jejich další rozvoj," dodává s tím, že podle něj před problémem, který ve městě vzniká, není možné zavírat oči.
Na základní škole museli přidat přípravnou třídu
A před přehlížením možného problému varuje i ředitel přerovské městské policie Omar Teriaki. Podle něj mohou být stovky potulujících se dětí doslova časovanou bombou.
"Seskupují se tu děti, které tu nežily a nevyrůstaly, nemají tu žádné kořeny a zázemí. Vyrážejí ven, nemají co dělat a nudí se. Party osmiletých až třináctiletých dětí se pak předvádějí a vnímáme to do budoucna jako riziko. Je tu potenciál pro problémy," říká Teriaki, který sám v jedné z vyloučených oblastí bydlí.
Dětí je v nich opravdu hodně. Dokazuje to třeba fakt, že kvůli velkému zájmu o přípravnou třídu pro předškolní děti ze sociálně slabších rodin, kterou jako jediní v kraji otevřeli už před deseti lety na Základní škole Boženy Němcové v centru Přerova, museli letos ještě jednu třídu přidat.
"Celkem teď máme 34 dětí a některé další jsme museli odmítnout," říká Ilona Bočinská, ředitelka školy, jejíž žáky tvoří z devadesáti procenty právě děti z vyloučených lokalit.
"Není žádné tajemství, že v poslední době ve městě vyrostlo množství ubytoven. Spousta lidí přišla o práci a tím i o lepší bydlení, ubytovny jsou jakýmsi předstupněm ulice. Není to ovšem problém jen Přerova," uvádí Marta Šintáková, vedoucí oddělení sociální prevence a pomoci z přerovského magistrátu.
Město má strach ze vzniku ghetta i v bývalé vojenské ubytovně
Jenže právě Přerov, do nějž už několik let po sobě každoročně směřují na pochody radikálové, je v kraji kvůli problémovým čtvrtím snad nejskloňovanějším městem.
Uvědomuje si to i přerovská radnice. Napjatou atmosféru dokresluje například i situace kolem bývalé armádní ubytovny Strojař. Obyvatele i vedení města rychle postrašila představa, že by se do hotelu, který armáda v centru města prodává, mohli po odkupu nastěhovat sociálně slabí.
Město se proto budovu snaží odkoupit. Pokusy získat budovu a tím mít pod kontrolou její další osud a využití ale narážejí na vysokou cenu, kterou za ni ministerstvo obrany žádá (více čtěte zde).
