„Provozní odstávka od 1. června do 30. září nám alespoň trochu sníží ztrátu,“ sdělil starosta České Vsi Petr Mudra.
Ten celkové provozní náklady přes padesát let starého areálu na letošní rok odhaduje na devět milionů korun, přitom tržby dosáhnou jen zhruba dvou milionů. Další obce z Jesenicka, jež areál využívají, pak přispějí částkou 1,3 milionu.
„Naše zastupitelstvo dalo limit, že víc než pět milionů na krytí ztrát dát nemůžeme,“ vyčíslil českoveský starosta.
Z bazénu mizí voda. Hrozí, že celé Jesenicko bude bez koupání pod střechou |
Podle něj je situace kritická. Na plánovanou celkovou přestavbu se totiž nedaří sehnat peníze, přitom projekt existuje už delší dobu.
„Provoz bychom chtěli udržet až do doby, kdy začne rekonstrukce. Jenže ani letos nebude možné sehnat peníze, neboť nejsou vypsány žádné dotační tituly,“ řekl Mudra.
Slouží i okolním obcím, příspěvky ale nestačí
Pro Českou Ves je situace o to svízelnější, že většina okolních obcí nereflektuje rychle se zvyšující náklady. Příspěvek na pokrytí ztrát zvýšil nejvíc sousední Jeseník, který letos už zaplatil půl milionu oproti loňským 350 tisícům.
„Tento krytý bazén je pro nás nezastupitelná základní infrastruktura, takže musíme pomoci. Zároveň jsme dali příslib, že pokud se bazén po letní přestávce rozběhne, dáme dalších 500 tisíc,“ nastínil místostarosta Jeseníku Václav Urban.
Přidá také Bělá pod Pradědem, jež zaplatí 110 tisíc. „Nedovedeme si představit, že by měl českoveský bazén skončit. Byli bychom bez výuky plavání,“ uvedl starosta Radomír Neugebauer.
Bazény v kraji zdražují až o třicet procent, někde také snížili teplotu |
Řada dalších radnic ale přispěje spíš symbolicky nebo vůbec. Například Vápenná platí jen dvacet tisíc, byť se v České Vsi učí plavat její školáci a jezdí tam i dospělí.
„V podstatě pořád oddalujeme nevyhnutelné. Je to jenom otázka času, kdy bude nutné bazén zavřít, i když nebude náhrada,“ míní starosta Vápenné Leoš Hannig.
Česká Ves totiž musí také víc investovat do oprav, které jsou stále častější. Třeba jen nedávný zásah, jenž měl snížit úniky vody, stál statisíce, a to šlo pouze o nouzové řešení.
„Zásadní oprava by přišla na miliony a takovou částku už do areálu, který čeká celková přestavba, nemá cenu vkládat,“ podotkl Mudra.
Projekt na velkou přestavbu je připravený
Obec přitom už před třemi lety získala na plánovanou modernizaci územní rozhodnutí, tedy jedno z klíčových razítek otevírajících cestu k zahájení prací. Lidé z Jesenicka se tak začali těšit, že plavecký areál, který je v žalostném technickém stavu, dostane novou podobu. Jenže dosud čekají marně.
Navíc je dokonce možné, že se budou muset bez českoveského bazénu obejít úplně.
„Ekonomika je nemilosrdná. Nedá se vyloučit, že už v říjnu znovu neotevřeme, protože to obecní kasa jednoduše neunese. Rovněž mohou být během odstávky objeveny závady či poruchy vyžadující příliš nákladnou opravu, což by byl rovněž důvod k uzavření,“ shrnul Mudra.
Když před lety vznikla studie obnovy bazénu, byly náklady odhadovány na 90 milionů korun. Ceny stavebních prací i materiálů se ovšem od té doby výrazně zvýšily, takže nyní podle starosty částka dosahuje už zhruba 200 milionů.
V současnosti přitom nelze získat žádnou dotaci, neboť na takový typ projektu není teď vhodný titul vypsán na evropské ani národní úrovni a využít se nedá ani česko-polská přeshraniční spolupráce.
„Mluvili jsme o tom i s vládními představiteli při jejich výjezdním zasedání na Jesenicku. Jestli se něco posune, tak to bude spíš zázrak,“ komentoval to starosta.
Provoz moderního bazénu je o miliony levnější
Navíc i kdyby Česká Ves nějaký příspěvek získala, stejně by si musela půjčit zbylou část, což by byly řádově desítky milionů. Potřebovala by tak pomoc dalších obcí Jesenicka, aby ji to ekonomicky nezničilo.
„Projekt má být regionální, a pokud tady nebude dostatečná podpora od dalších obcí, stavět nebudeme,“ předeslal Mudra.
Jak se náklady na provoz obrovsky liší u moderního objektu, ukazuje příklad zábřežského bazénu postaveného v roce 2010. Provozní ztráta areálu nabízejícího nesrovnatelně vyšší komfort než v České Vsi je přibližně o třetinu nižší.
„Letos činí 4,5 milionu, což pokryje město ze svých peněz. Navíc už chystáme investici do nových tepelných čerpadel a zvažujeme pokrytí střechy fotovoltaickými panely, abychom náklady na energie ještě víc snížili,“ popsal starosta František John.