„Při kontrole jsme zjistili porušení podmínky povolení provozu, které vydal Krajský úřad Olomouckého kraje. S kontrolovaným subjektem povedeme přestupkové řízení,“ uvedla mluvčí ČIŽP Jana Jandová. Za porušení provozních podmínek může inspekce dát pokutu do deseti milionů korun.
„U konkrétních případů se však sankce vždy odvíjí od míry ohrožení životního prostředí,“ dodala mluvčí.
Co konkrétně Skanska porušila, inspekce nesdělila. Podle Jandové však nešlo o nic, co by mohlo ovlivnit množství prachu u Buku.
„Přesto byla při jednání mezi společností Skanska a ČIŽP dohodnuta opatření, která by měla napomoci snížení prašnosti při dalším nakládání s popelovinami,“ doplnila.
Dle Skansky šlo jen o problém s evidencí, starosta je zklamaný
Skanska výsledky kontroly akceptovala. Podle ní nešlo o závažné pochybení. Tvrdí, že pouze nesprávně evidovala výsledky měření vlhkosti popelovin.
„Byly uváděny v samostatném laboratorním protokolu, je však vyžadováno, aby byly přítomny i v souhrnné provozní evidenci. Nápravu jsme provedli neprodleně a data jsou nyní kompletně uvedena i ve stavebním deníku,“ uvedla mluvčí firmy Tereza Mitošinková.
Dodala, že Skanska přesto bezprostředně po dubnovém incidentu kvůli snížení prašnosti na stavbě posílila počet kropicích vozů a upravila provozní podmínky.
„Ty oproti původnímu znění povolují práci s popelovinami při poloviční síle větru a zavazují nás neprovádět práce s popelovinami v neděli.“
Starostu Buku Jaroslava Vrtělku podle jeho slov výsledek kontroly zklamal, ale nepřekvapil.
„Předpokládal jsem, že to tak dopadne, protože to není dost dobře uchopitelné,“ podotkl. Potvrdil také, že poté, co museli obyvatelé o jednom větrném dubnovém víkendu vystát extrémní oblaka bílého prachu, nasadila Skanska na stavbu místo jednoho kropicího vozu tři.
„Ani to však výskyt prachu nestačí odchytnout,“ uvedl starosta.
Práce prozatím skončily, podle místních se však práší dál
Skanska nyní popílek netěží. Ne však kvůli kontrole ČIŽP. Stavba pokročila natolik, že prozatím tento teplárenský odpad nepotřebuje.
„Na vizuálně dominantním náspu u obce Buk jsme přerušili práce s popelovinami z důvodu dostavby mostu. Násep je z 90 procent hotov a na dokončené části budou nyní navazovat stavební práce bez využití popelovin. Násep je překrytý vrstvou zeminy, která eliminuje potíže s prašností,“ tvrdí mluvčí Mitošinková.
Podle Vrtělky se ovšem ve vsi práší dál, protože vítr zvedá do vzduchu i vysušenou hlínu.
„Kropičku přitom nikde není vidět,“ zlobí se starosta. Mezi nejvíce postižené obyvatele patří ti, kteří bydlí v dolní části Buku, na dohled stavby. Vrtělka k nim patří také.
„Za domem mám terasu a zrovna jsem ji zametal. Prachu je tu na smeták,“ nastínil.
Senátorka: Odnášejí to nevinní, dálnice se měla o kus posunout
Stavba u Buku je součástí předposledního úseku D1 z Lipníku nad Bečvou do Přerova-Předmostí. Trasa přitom přímo protíná skládku popelovin mezi Bukem, Radvanicemi a Prosenicemi. Stavbaři mají v plánu páteřní trasu v místě úložiště „zaříznout“ do hloubky 11 metrů. Odtěžit chtějí 142 tisíc kubíků popílku, což je asi 17 procent skládky.
Obyvatelé Buku už při projektování dálnice upozorňovali, že v místě úložiště fouká vítr 360 dní v roce, neboť obec leží v Moravské bráně, a že manipulace s popílkem bude velký problém. Opírali se o zkušenosti. Své si totiž s popílkem zažili už v 90. letech, kdy skládka vznikala.
„Nutně se objeví otázka, kdo nese za tento stav odpovědnost. Vždyť dálnice mohla vést možná o pár desítek metrů dál. Při vědomí všech převodů pozemků a tahanic kolem vlastnictví popílků (firma Veolia coby majitel skládky chtěla, aby jí ŘSD popílky jako materiál pro stavbu zaplatilo, neuspěla však – pozn. red.) si nemyslím, že šlo při rozhodování o trase jen o náhodné nedomyšlení rizik. Bohužel to nyní odnáší nevinní,“ zastala se Buku přerovská senátorka Jitka Seitlová.
Ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala oponuje. Za trasu přes popílkoviště podle něj může zákon o odpadech.
„Říká, že infrastrukturu máme primárně směřovat do takto zasažených oblastí. Ušetříme zemědělskou půdu a za státní peníze sanujeme starou ekologickou zátěž.“
Těžba u Buku bude pokračovat na podzim, kdy bude Skanska dostavovat dálniční most. Technika zmizí zřejmě až příští léto, oproti plánům totiž stavba čtrnáctikilometrového úseku D1 nabrala asi rok zpoždění.
