„Aktuálně to mají na stole advokáti, připravují stížnost k Ústavnímu soudu,“ potvrdil MF DNES vikář velmistra Metoděj Hofman, že řád využije i další právní krok v letitém sporu.
Bouzov, přezdívaný kvůli častému zájmu filmařů pohádkový hrad, v současnosti patří mezi nejnavštěvovanější památky v kraji. Řád německých rytířů jej vlastnil od konce 17. století až do nacistické konfiskace v roce 1938.
Česká provincie Řádu bratří německého domu Panny Marie v Jeruzalémě, známého jako řád německých rytířů, nyní Německý řád, usiluje o navrácení hradu již od 90. let.
Sám Hofman se restitucím věnuje od roku 2006, kdy rytíři v boji o Bouzov prohráli velkou právní bitvu. Trvala osm let a skončila u olomouckého okresního soudu.
Soudkyně Hana Šimková tehdy zamítnutí žaloby odůvodnila tím, že dnešní rytíři nejsou právními nástupci původního řádu.
„Podle mého názoru řád německých rytířů fakticky zanikl v padesátých letech. V roce 1938 jej zrušily německé úřady a po válce přestal fungovat. Velmistr i další členové zrušeného řádu opustili republiku a po jejich smrti řád zanikl,“ argumentovala tehdy soudkyně.
S tím ovšem řád jednoznačně nesouhlasí, s porážkou se nesmířil, a tak si v listopadu 2013 rytíři v rámci církevních restitucí vedle pozemků a dalších nemovitostí řekli o hrady Bouzov a Sovinec, Lázně Karlova Studánka a také zámek v Bruntále.
Stát však jejich někdejší majetek odmítl vydat, řád proto podal sérii žalob. A bitva stále ještě není dobojovaná.
Konkrétně spor o Bouzov se dostal až před Nejvyšší soud, když předtím žaloby rytířů zamítl okresní i krajský soud. Řád tak podal dovolání, které ovšem Nejvyšší soud letos v květnu smetl ze stolu.
Mediální zástupce řádu Mikoláš Černý tehdy nechtěl rozhodnutí soudu komentovat. „Zvažujeme další právní kroky,“ uvedl pouze.
Hofman nyní MF DNES potvrdil, že rytíři jsou připravení ve sporu pokračovat nejen u Ústavního soudu, ale případně také u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
„To už ale bude ostuda České republiky,“ přemítá Hofman, jenž je coby vikář velmistra členem nejužšího vedení řádu, takzvané generální rady. Argumenty Nejvyššího soudu označil za nesmyslné.
U Sovince, Karlovy Studánky a také bruntálského zámku se soudy prozatím tak daleko nedostaly.
Řád německých rytířů a spory o majetekŘád byl založen v roce 1190 v Akkonu, přístavním městě v dnešním Izraeli, jako špitální bratrstvo. Od roku 1204 započalo na pozvání a přání krále Přemysla Otakara I.působení i v některých městech a místech na území současné České republiky. V období mezi první a druhou světovou válkou rozvíjel řád rozsáhlou vzdělávací a charitativní činnost. Řádoví bratři a sestry provozovali například deset škol, tři dětské školky, dva starobince, pět nemocnic a také patnáct farností. Mnohokrát byla poskytována ošetření a kúry bezplatně, což umožnily výnosy z řádového majetku. O ten řád přišel už před 2. světovou válkou, kdy jej zabavili nacisté a řád rozpustili. Po válce nemovitosti přešly jako konfiskát majetku německé říše na český stát. Řád se ale začal soudit. Roku 1948 tehdejší Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí, jež majetek převáděla do rukou státu. Verdikt však nezačal platit. Na začátku 90. let pak získal řád zpět jen menší část majetku. |
„Tady nejsou nařízená soudní jednání. Je to u různých soudů různých stupňů. Do důkazního materiálu nyní doplňujeme to, co si vyžádají,“ shrnuje Hofman s tím, že se rytíři práva na své někdejší majetky nehodlají vzdát.
„Musíme udělat všechno pro to a vyčerpat všechny možnosti, abychom tohoto práva dosáhli,“ dodal vikář velmistra.
Jak dlouho budou soudy o hrady, zámek či lázně trvat, si již netroufá odhadnout.
V roce 2013 v rozhovoru pro MF DNES tipoval délku soudních pří na minimálně deset let. Dnes již se do podobných odhadů raději nepouští.
„U našich soudů není možné předvídat, jak dlouho to bude trvat. Ale my máme čas,“ říká.
14. května 2017 |
