„Hlavní plochu budoucího parkoviště v Dvořákově ulici odborníci zkoumali od konce loňského roku a tento týden ji předali stavbařům. Výzkum bude nyní pokračovat na okrajových částech,“ přiblížil archeolog Zdeněk Schenk.
„Průběžné výsledky záchranného archeologického výzkumu rozšiřují naše dosavadní znalosti o rozsahu a intenzitě osídlení této části Přerova. Vzhledem k výhodné poloze nad řekou Bečvou, poblíž hrany staré říční terasy, tuto lokalitu v průběhu uplynulých tisíciletí naši předkové opakovaně vyhledávali,“ uvedl archeolog.
Osídlení oblasti prvními zemědělci z doby neolitu dokládají podle Schenka především fragmenty neolitické tenkostěnné a silnostěnné keramiky, jejichž charakteristická výzdoba umožňuje datovat neolitické sídliště do mladšího, druhého stupně kultury s lineární keramikou, tedy období 5600 až 5000 let před našim letopočtem.
„V tomto období zakládali první zemědělci své osady v prostoru bečevské části Moravské brány, což dokládají archeologické nálezy v obcích Bohuslávky, Lipník nad Bečvou, Loučka, Předmostí, Prosenice, Sušice či Veselíčko,“ doplnil Schenk.
Archeologové zachránili také několik kusů kamenných štípaných nástrojů. Ty byly zhotoveny ze silicitu krakovsko-čenstochovské jury, jehož zdroje se nacházejí v oblasti jižního Polska.
Keltské osdílení
Odborníci na místě objevili i stopy po keltském osídlení z mladší doby železné. Jednalo se o několik zlomků keltských nádob vytáčených na kruhu a zdobených svislými rýhami.
„Prostřednictvím detektoru kovů se podařilo zachránit rovněž torzo bronzové spony, která sloužila jako spínadlo oděvu. Za unikátní lze považovat nález drobné keltské zlaté mince, v rámci Přerova ojedinělý,“ doplnil Schenk.
V areálu nemocnice archeologové vykopali také množství fragmentů keramických nádob z mladší doby hradištní. Podle nich to naznačuje, že zde před tisíci lety stávala osada, která byla součástí vnějšího prstence sídlišť raně středověké sídelní aglomerace kolem centrálního hradiště v prostoru dnešního přerovského Horního náměstí.
Detektor kovů jim pomohl objevit také novodobé kovové předměty. Patří tam i nález mosazného štítku s logem přerovské firmy Arnolda Friedricha, která ve městě působila v období Rakouska-Uherska na počátku 20. století.
