Víkendový zápas byl v Kokorách okořeněný tím, že šlo o místní derby se sousedními Nelešovicemi.
„Jsme od sebe dva kilometry. Dobře se známe, ani jedno družstvo nechce postoupit výš, tak jsme se trochu vyhecovali a bylo to fajn. Je škoda, že je situace tak špatná, mládež nemůže sportovat, ale s tím bohužel nic nenaděláme,“ říkal smířeně kokorský trenér František Dostál.
O důvod víc si poslední utkání vychutnat. Slunce se ze všech svých podzimních sil opíralo do zánovního hřiště a do obou vytáhlých branek padaly nůše gólů. Hosté z Nelešovic si nakonec vezli výhru 29:19 a dva body do tabulky okresního přeboru. O ty ale tentokrát tolik nešlo.
„Jsme kamarádi. Ostrá derby tu bývala jindy, když se hrávala první liga. Žeravice, Rokytnice, to bylo lepší na hřiště nelézt, navíc na asfaltu, to jsme chodili s omlácenými boky,“ vzpomíná někdejší ligová opora Kokor a dnes nelešovický kapitán Jaroslav Horák.
Národní házenou táhne v obou vesnicích, v Kokorách totiž trénuje mladší a starší žáky, kteří obstarali pro derby předzápasy.
„Zdůraznil jsem jim, ať si v posledním zápase neudělají ostudu, a asi je to namotivovalo, protože poprvé v sezoně vyhráli, navíc nad Chropyní, s níž dva roky prohráváme,“ směje se Horák.
Sport přilákal dost dětí na vytvoření dvou družstev
Derby mělo i historickou výjimečnost, v minulosti se oba celky v soutěžích příliš nepotkávaly, zatímco Kokory hrávaly 1. a 2. ligu, sedmkrát menší Nelešovice vždy jen nejnižší okres.
Před dvanácti lety ale kokorská mládež bojovala s krizí a po zavedení povinného umělého povrchu pro ligu se v podobné situaci ocitli i muži. Teď je však národní házená v jedné ze svých tradičních bašt opět na vzestupu.
„Před pěti lety jsme s kamarádem mládež obnovili a teď máme mladší a starší žáky i žačky, dorostenky a muže, šest družstev a 70 dětí. Zájem nás těší a doufáme, že se ještě rozrosteme. Snažíme se, aby národní házená žila dál,“ líčí Dostál.
Kluků bylo dokonce v jednu chvíli tolik, že z nich zvládli vytvořili dvě družstva.
„Najednou jich z patnácti bylo pětadvacet, tak jsem je rozdělil a máme mladší žáky kokorské i nelešovické. Za víkend si ale docela užiju, i s muži jsou to vždycky čtyři zápasy,“ říká Horák.
Mají nové hřiště, chystají stavbu tribuny
Jsou to však příjemné starosti. V jiných klubech brečí nad nezájmem dětí, tady by potřebovali víc trenérů.
„Hodně táhne i holky, které na vesnicích obecně nemají tolik příležitostí ke sportu a v národní házené si své místo najdou a baví je,“ všímá si Jaroslav Horák.
V Kokorách dokončili nové hřiště a mají i další velké plány. „Tady na druhé straně má vyrůst čtyřicet metrů dlouhá krytá tribuna se čtyřmi stupínky. A na každé straně osvětlení,“ ukazuje František Dostál.
„V roce 2023 chceme uspořádat mezizemské utkání Čechy – Morava, to budeme totiž slavit 120 let Sokola a 100 let národní házené v obci. Přijdete?“ ptá se ještě při loučení.
Je to ale úplně zbytečná otázka...
