Vždyť o den dříve překonal Karsten Warholm mužské světové maximum na čtvrtce překážek dokonce o závratných 0,76 sekundy.
Rekordní překážkářka McLaughlinová. Po Boltovi vládne dvoustovce De Grasse |
„Warholm je úžasným sportovcem, ale vedle atletické dokonalosti nesmíme opomíjet ani vliv technologií, tedy bot a jedinečné dráhy,“ napsal vzápětí na Twitteru britský sportovní publicista Matt Lawton.
Sidney McLaughlinová sama kvalitu tokijské dráhy vyzdvihovala: „Dodávala mi energii. Některé váš odraz a pohyb jen pohlcují, ale tahle ho odráží a vrací vám ho zpět.“
Vstoupila snad atletika do éry Star Treku, populární sci-fi série?
Warholm vyprávěl, že mu při vývoji nových běžeckých bot s karbonovou technologií pomáhal tým formule 1 Mercedes. „Formule je formule. Myslím, že mám díky tomu o něco lepší boty než (stříbrný) Rai Benjamin,“ vtipkoval.
A co ta dráha, Karstene?
„Naprosto úžasná. Což myslím vážně,“ odvětil.
Šílenec nad překážkami. Warholm: Tohle je větší než mé nejdivočejší představy |
Společnost Mondo, která ji dodala už na dvanáct olympiád, tu letošní označuje za nejrychlejší v historii. Andrea Vallauri, manažer této firmy, v Tokiu říká: „Měli jsme mimořádnou ambici přijít s něčím jiným.“
Jako chůze po mracích
Konstruktéři ve firemní továrně v italském městě Alba tři roky testovali různé druhy pryže a žádali o zpětnou vazbu elitní atlety, než do konečného návrhu začlenili speciální granule, jež se přidávají do polovulkanizované směsi.
Výsledný povrch podle nich funguje jako trampolína a umožňuje tlumení nárazů a návrat energie vydané běžcem.
Na takové dráze například šest žen zaběhlo finále stovky pod 11 sekund a italský sprinter Lamont Marcell Jacobs, který na královské trati teprve v květnu poprvé pokořil hranici 10 sekund, vylepšil v olympijském finále evropský rekord na 9,80.
Lamont Jacobs (v modrém) z Itálie si běží pro vítězství na olympijské stovce.
„Mám pocit, jako bych chodil po mracích,“ opěvoval nové mondo i americký sprinter Ronnie Baker. Lada Vondrová, která si v rozběhu na 400 metrů vylepšila životní maximum, tvrdí: „Ta dráha vás žene dopředu. První dvoustovka se tu běží skoro sama.“
Podobně hovořila po středečním českém rekordu a senzačním postupu do finále na 1 500 metrů i Kristiina Mäki: „Dráha je skvělá, to jsme s Dianou Mezuliáníkovou zjistily už ve chvíli, kdy jsme na ní běhaly nečekaně rychlé tréninky.“
Expertka iDNES Premium Hejnová: Mäki mě nadchla! A Warholm? Šílený výkon |
Novému typu monda navíc údajně prospělo, že se dlouze peklo na tokijském slunci a před hrami se minimálně používalo.
Načež na něj vyběhli atleti v superbotách.
Jejich změněná biomechanika je posunula na lepší úroveň. Superlehké tretry s podešví z jedinečné pěny mají každému kroku propůjčovat další hnací sílu.
Kritici namítají, že takové tretry, které jako první vyvinula firma Nike, jsou ekvivalentem mechanického dopingu. Jejich zastánci je naopak označují za revoluční pokrok po desetiletích stagnace.
Karbonové novinky v hřebech už dříve otřásly světem vytrvaleckých tratí, dle některých studií údajně pomáhají zkracovat časy běžců až o 15 sekund na trati 5 000 metrů, což ale jiné studie popírají.
S jejich pomocí každopádně překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová v červnu světový rekord na 10 000 metrů, stejně jako loni Uganďan Joshua Cheptegei na 5 000 metrů.
Jaké časy jsou teď dobré?
Nyní se tato technologie přesouvá též do hřebů pro sprintery. „Nová generace bot se stala součástí sportovního pokroku,“ řekl agentuře AFP Geoff Burns, výzkumník v oblasti biomechaniky na Michiganské univerzitě. „Rozhodně už tolik neslyšíme o lidech, kteří by volali po zákazu těchto bot.“
Americký novinář Brian Metzler, expert na sportovní technologie, soudí, že k jejich širokému přijetí došlo hlavně proto, že „téměř všechny značky dohnaly Nike“. Trenéři a sportovci zároveň podle něj pochopili, že tyto tretry potřebují, pokud chtějí držet krok.
Bude tedy nyní nutné na „skvostné“ časy hledět jinou optikou?
„Atletika ještě nepřekalibrovala názory, jaké časy jsou s novými technologiemi dobré a jaké vynikající,“ podotkl Burns. „O tom budeme mít lepší ponětí až tak za dva roky.“
Elaine Thompsonová-Herahová druhým časem historie 21,53 vyhrála dvoustovku a v Tokiu je královnou na obou hlavních sprinterských tratích.
Andre De Grasse byl také nejrychlejší na 200 metrů a a po pěti letech si vylepšil osobní rekord. Na poloviční trati získal v Tokiu bronz.
Přesto zůstává otázkou, nakolik je tokijské extrémní vychvalování povrchu a „zázračných“ bot dílem PR zainteresovaných firem a nakolik skutečně přispívají ke zrychlení.
„Žádná bota za vás závod nezaběhne. Pomáhá vám, ale pokud máte formu, dokážete ji prodat v nadsázce i v teniskách,“ řekla po osobním rekordu v semifinále na patnáctistovce Diana Mezuliáníková.
Jamajčanka Elaine Thompsonová-Herahová, která ve finále stovky vylepšila časem 10,61 olympijský rekord, je v tomto směru rezolutní: „Za mým vítězstvím je jen můj tvrdý trénink. Nic víc. Nezáleží na dráze ani na botách.“
