„Je to super bláznivý pocit,“ jásala. „Rozhodně jsem si nemyslela, že tu budu stát po víceboji se zlatou medailí. Jsem na sebe tak pyšná, že jsem to dotáhla až sem, přestože jsem v jednu chvíli chtěla s gymnastikou skončit.“
Její rodiče pochází z Laosu z etnické skupiny Hmongů, z nichž se mnozí zúčastnili odboje proti laoské komunisticko-nacionalistické straně Pathet Lao a poté museli emigrovat. Někteří Hmongové se také zúčastnili války ve Vietnamu na straně USA pod vedením generála Vang Paa.
V americkém městě St. Paul se nyní shromáždila největší hmongská komunita mimo území jihovýchodní Asie a tady vyrůstala i malá Suni se svými pěti sourozenci, matkou Yeev Thoy a nevlastním otcem Johnem Lee, jehož příjmení přijala.
Jak se dostala ke gymnastice?
„Ráda jsem dělala přemety. Jakmile jsem s nimi jednou začala, nemohla jsem přestat,“ odpoví vám.
Jakmile v šesti letech na YouTube narazila na sestřih ze cvičení gymnastek, nedala rodičům pokoj, než ji zavedli do gymnastického klubu.
Leeovi byli tehdy chudí, a tak když si malá Suni přála nacvičovat na kladině i doma, otec jí sice kladinu nekoupil, ale vytesal ji sám ze dřeva a postavil na zahradě.
„Rodiče udělali naprosto všechno, jen aby mi umožnili být dobrou gymnastkou,“ vyzdvihuje Leeová.
A ona jí brzy byla. Co dobrou. Výbornou.
Ve 14 letech se probojovala do juniorské reprezentace USA. V 16 letech už i do té dospělé.
Jenže dny naplněné štěstím měly brzy skončit.
V roce 2019 otec Leeové spadl ze žebříku, když pomáhal sousedovi ořezávat strom, a ochrnul od hrudníku dolů.
Stalo se tak pouhé dva dny před mistrovstvím USA v Minnesotě. Leeová se chtěla okamžitě ze šampionátu odhlásit.
Otec ji nicméně z nemocničního lůžka přesvědčoval, ať na mistrovství startuje. „Vydej tam ze sebe to nejlepší, ano? Pro mě budeš vždy jedničkou,“ vzkázal dceři.
Cvičila tedy a vybojovala „pro tátu“ zlato na bradlech a stříbro ve víceboji za Bilesovou.
Poté, co loni v březnu i ve Spojených státech udeřil covid, byla také ona nucena trénink přerušit. „Pomohlo mi to fyzicky i psychicky. Odpočinula jsem si a toužila jsem po cvičení zase více než předtím,“ vyprávěla.
Pandemie jí však ukázala také své temné stránky. Na covid zemřeli její teta i strýc. „Byly to těžké časy. Dokonce jsem přemýšlela, že s gymnastikou skončím. Ale překonala jsem toto období a vyšla z něj posílena. Naše rodina se ještě víc semkla,“ líčila.
Krátce poté, co se v červnu 2020 mohla vrátit do tělocvičny, poranila si kotník a na tři měsíce si musela naordinovat pauzu z tréninku. Přesto po dalším comebacku přidala do své sestavy na prostných ještě obtížnější akrobatickou řadu.
Na letošní americké olympijské kvalifikaci v St. Louis dokázala porazit Simone Bilesovou na kladině i bradlech, skončila druhá ve víceboji a získala právo startu na hrách jakožto první americká Hmongka v historii.
Otec byl tehdy na vozíku v hledišti u toho, teprve podruhé od své nehody doprovázel dceru na soutěž.
Odstoupení Simone Bilesové ze soutěží v Tokiu pak Leeovou nečekaně vrhlo do centra pozornosti. „Simone měla být favoritkou na zlato. A najednou jsem ji já měla nahradit. Bylo toho na mě hodně,“ přiznávala.
Vyvrcholení víceboje bylo ve čtvrtek v gymnastickém centru Ariake mimořádně dramatické.
Leeové jako už tradičně zazářila při sestavě na bradlech, kde disponuje největší obtížností na světě. Její plynulé přechody z jednoho prvku do druhého byly ohromující.
Před poslední rotací sice těsně vedla, přesto měla v očích expertů mírně navrch její největší soupeřka, Brazilka Rebeca Andradeová. Na řadě totiž byla závěrečná prostná, v nichž byla Brazilka v kvalifikaci lepší než Leeová.
Andradeové předloni už potřetí operovali přetrhané vazy v koleni. Ještě na jaře neměla jistotu, zda do Tokia vůbec odletí. A teď sahala po zlatu.
Leeová zacvičila čistě, ale přece jen na jistotu a připsala si 13,700 bodu. Nechala tím Brazilce otevřené dveře k titulu.
Jenže ta pod tíhou obrovské šance dvakrát přešlápla.
O 135 tisícin bodu získala Leeová titul šampionky víceboje. Prodloužila vítěznou šňůru Američanek v disciplíně, které se podle televizních průzkumů řadí ve Spojených státech mezi pět nejsledovanějších soutěží olympijských her.
Carly Pattersonová v Aténách 2004. Nastia Lukinová v Pekingu 2008. Gabby Douglasová v Londýně 2012. Simone Bilesová v Riu 2016. A nyní tedy Suni Leeová v Tokiu 2021. Seznam šampionek víceboje v trikotech s hvězdami a pruhy je opět o jedno jméno delší.
Dívka, která ráda kempuje a rybaří, baví ji číst články o vědeckých objevech, miluje romantický film Zkus mě rozesmát, animované Hledá se Nemo a především sérii o Harry Potterovi, se dočkala vlastního kouzelného zlatého večera.
„Kéž by tu táta byl,“ zasnila se. „Od malička byl mým největším podporovatelem. Vždycky, ještě před svým úrazem, mi sliboval, že když vyhraju na olympiádě zlatou medaili, vběhne na plochu a udělá tam salto vzad.“
Rodiče si plánovali, že pokud se Suni nominuje na hry, pocestují tam s ní jako fanoušci. Covidová omezení jejich plán zhatila. Uspořádali tedy v St. Paulu alespoň velkou televizní party pro hmongskou komunitu.
Rázem se jejich dcera ocitla v hledáčku celé Ameriky. Počet těch, kteří ji sledovali na Instagramu, za jediný večer narostl ze 400 tisíc na 932 tisíc a nadále raketovým tempem stoupá. Není to sice 6 milionů jako v případě Bilesové, ale bohatě to stačí ke statusu nové celebrity.
Minnesotský guvernér Tim Walz a starosta města St. Paul Melvin Carter po skončení víceboje vyhlásili pátek za Den Sunisy Leeové.
Příští týden bude v Tokiu bojovat o další zlaté medaile ve finále na bradlech a na kladině.
Letos odmaturovala, od září se bude hlásit na univerzitě v Auburn.
Skloubit vysokoškolské studium a gymnastickou kariéru, to je další životní výzva pro dívku z komunity Hmongů.
„Můj úspěch by měl být inspirací pro všechny Hmongy,“ říká. „Bylo by skvělé všem lidem ukázat, že jsme víc, než se říká.“