Uklidněná zápasnice: Letos bych si moc nevěřilaAdéla Hanzlíčková |
„Plány se mi posunutím olympiády sice změnily, ale nejsem z toho zrovna zdrcená. Na kvalifikace jsem si letos moc nevěřila. Nemám právě teď potřebnou formu. Beru to tak, že se mi snad podaří líp natrénovat.
Kontinentální kvalifikaci jsme měli mít 20. března, světová měla být o měsíc později. Obě jsou posunuté, a musím říct, že právě kvůli své ne úplně top formě jsem z toho původního termínu byla dost nervózní. Opravdu jsem cítila, že momentálně na to zrovna nemám.
Rok 2020 jsem sice zahájila vítězným turnajem v Turecku, který bývá kvalitní, ale mistrovství Evropy jsem pak úplně zkonila. Tam mi poněkud spadl hřebínek. Viděla jsem na sobě, že to není ono. Ani na tréninkových bojích jsem nebyla naladěná tak, jak bych měla být.
Nepříjemné je, že v Česku nemám takový sparring, jaký bych potřebovala. Jsem závislá na zahraničí, kam se ale bůh ví na jak dlouho nedostanu. Můžu tedy mít naposilováno, ale zápasnickou techniku žádnými činkami nezískám.“
Poučený střelec: Boha plánem jen rozesměješDavid Kostelecký |
„Za současné situace nezbývalo olympijským šéfům nic jiného než hry odložit, a já to vítám. Odklad je pořád lepší než soutěžení v režimu karantény nebo bez diváků. Sice se všechno prodlouží, ale bude to lepší pro všechny.
Na tomto vývoji je krásně vidět, jak je vše nevyzpytatelné. V lednu jsem dostal otázku, jestli si věřím na svoji šestou olympiádu, a řekl jsem na to: Chceš-li Boha rozesmát, pověz mu o svých plánech. A máme to tady. Můžeme vědět, co bude za rok? Ne. Účastnické místo jsem vystřílel, musím se tedy připravovat - a uvidíme.
A že mám už pětačtyřicet let? U střelců to nehraje takovou roli. Je jedno, jestli mi v Tokiu bude 45, nebo 46 let. Hlavně abychom byli zdraví, abychom s Jirkou Liptákem měli výkonnost, a pak to nějak dopadne. Chuť reprezentovat se nijak nezmenšila.
Nakonec získáme víc času na přípravu. Nám střelcům se některé závody tento rok rušily. Neměl jsem strach, že se do toho nedostanu, nachystal bych se, ale pokud se situace uklidní, bude to i pro přípravu lepší.“
Rozpačitý cyklista: Budu starší a končí mi smlouvaJan Bárta |
„Olympijská časovka má z mého pohledu příznivý profil. Jsem schopen ji zajet po rovině i v kopcích, tahle je někde mezi. Myslím, že by mi vyhovovala.
Otázka je, jestli ji příští rok v Tokiu pojedu. Pro mě je odklad asi ta horší varianta, protože ve svých 35 letech patřím mezi starší sportovce. Končit neplánuji, ale člověk stárne a tohle je další rok dozadu.
Nikdo neví, zda budou platit současná nominační kritéria, jak to bude. Měl jsem informaci, že do Tokia měl za nás jet jeden člověk na časovku a další dva na silniční závod. Teď musíme všichni počkat, jak to bude. Faktem je, že ať je tohle řešení dobré, nebo špatné, my sportovci na to nemáme vliv.
Další věc je, co se vůbec stane v cyklistice, až stávající pandemie odezní. V týmu Elkov Kasper mi letos končí smlouva, závody se zatím ruší, a pokud jsem si chtěl říct o novou, případně se posunout o úroveň výš, muselo by to být na základě výsledků. Může přijít krize, odliv peněz, přetlak závodníků. Dá se čekat, že to bude ještě divoké.“
Nová šance pro mladé sportovce |
Hrubá dostala čas na návrat do formy
Většinu minulé sezony výškařka Michaela Hrubá promarodila, v té letošní se představila jen výkonem 172 cm na halovém mistrovství republiky. S olympijskou kvalifikací by tedy v řádném termínu měla plné ruce práce. Dvaadvacetiletá atletka z Bořitova na Blanensku navíc zraněné koleno ještě nemá zcela vyléčené. Proto bývalá juniorská mistryně světa vítá, že ročním odkladem OH dostane čas na návrat do formy i na splnění limitu.
Mareček má větší šanci na debut
Ve váhových kategoriích do 81 a do 89 kg drží boskovický vzpěrač Petr Mareček hned šest českých rekordů, patří do tuzemské špičky a cestu do Tokia si vytkl jako svůj velký cíl. Letos by ho ale nenaplnil, protože nestihl absolvovat potřebné nominační starty. S ročním odkladem k dispozici ale jeho trenér Čestmír Sekanina nepochybuje, že za rok Mareček na OH poprvé ve své kariéře startovat bude.
Lezec Ondra se těší na skálySportovní lezec Adam Ondra se při pomyšlení na olympiádu v Tokiu těšil nejen na boj o medaile, do kterého se měl zařadit jako jeden z uchazečů, ale taky na následující období, zasvěcené návratu z umělých stěn do přírody a do skal. Stejně jako mnoha jiným sportovcům se však i brněnskému lezci posunutím olympijských her o rok jeho záměry výrazně změnily. „V hlavě jsem měl spoustu plánů na lezení po skalách, které musím přeložit, případně zrušit. Zároveň se díky posunutí olympiády do skal doufám dostanu i o něco dříve, protože bude mým zájmem umělé stěny a skály kombinovat,“ řekl 27letý sportovec v nahrávce pro MF DNES. Pokud by do Tokia cestoval v letošním původním termínu, měl by před sebou prakticky už jen trénink na umělé stěně. Piloval by hlavně lezení na rychlost, kde má největší mezery a kudy by zároveň v olympijské kombinaci mohl na medaili zaútočit.     Roční odklad sportovního svátku tedy před Ondru staví další stovky hodin tréninku této jeho stále ne moc oblíbené disciplíny. „Ještě před několika týdny by mě tenhle scénář dost děsil, že se musím rychlosti věnovat o rok déle,“ přiznal brněnský sportovec. Pokud se však na věc podíval znovu a s větším odstupem, už v ní klady našel. „Rychlost jsem začal trénovat až relativně pozdě, na jaře 2019. Rok navíc mi pomůže. Navíc jsem na ní konečně začal pracovat trochu jinak, komplexněji. Víc se soustřeďuji na práci nohou, na zvýšení jejich explozivity. V tom vidím velký potenciál,“ líčí Ondra. Pochvaluje si i to, že našel dobrý model, jak trénovat všechny tři disciplíny olympijské kombinace (bouldering, obtížnost a rychlost) tak, aby jedna část přípravy nepoznamenala další dvě. S rychlostí mu nově pomáhá trenér Petr Klofáč, bývalý atlet, v jehož portfoliu je spolupráce například s hokejisty Tomášem Hertlem, Martinem Frkem či Adamem Nestrašilem. „Zařazujeme spoustu atletických cviků a funkčního tréninku, díky němuž jsme odhalili i slabiny, o nichž jsem neměl ani ponětí. Zajímavé je i to, že by mi tyto věci mohly vyřešit i určité slabiny v boulderingu,“ zmínil Ondra disciplínu, v níž již je mistrem světa. Vzdor odložení olympiády Ondra zůstává v plném tréninku. Vzhledem k tomu, že doma má umělou stěnu, netrpí jeho příprava tak jako u jiných sportovců v době karantény. Na možnost „vyběhnout“ do skal se už přesto těší jako na nezbytnou součást přípravy. „Myslím si, že trénink ve skalách se s tréninkem lezení na rychlost a dalších věcí, které mi nejdou, dá velmi dobře skloubit,“ předpokládá. Rozhodující roli v těchto úvahách bude mít ale situace s šířením koronaviru a s ním spojená karanténa. „Pevně doufám, že aspoň pro naši zemi tato karanténa časem poleví,“ přeje si. Ve skalách totiž plánuje najít nejen tréninkové, ale i osobní sportovní výzvy, jimiž je proslulý. „Nebude to asi přímo (obtížnost) 9c, protože to by znamenalo, že bych takovému cíli musel obětovat moc času. A já chci čas věnovat zlepšení lezení na rychlost. Tento systém (střídavého tréninku v přírodě a doma) mi umožní zůstat vysoce motivován a zároveň se z přípravy nezbláznit. Dalo by se totiž až do olympiády trénovat jen na umělé stěně, z fyzického hlediska by to možná dokonce dávalo i smysl, ale bylo by to moc těžké na hlavu. Skály mi už chybí. Pokud budu díky nim na olympiádě v pohodě psychicky, tak to bude asi to nejdůležitější,“ věří Ondra. |
