Bábek prostředí v Japonsku velmi dobře zná díky působení v tamní prestižní keirinové lize. Jakožto evropský šampion disciplíny, v níž také dosáhl na světový bronz, měl patřit mezi české naděje na cenné kovy.
„Závody v keirinu bývají padesát na padesát. Věřil jsem, že právě v Tokiu by se mohlo zadařit. V tom dlouhodobějším časovém horizontu jsem počítal s tím, že ten vrchol přijde tohle léto. Takhle budu muset tu motivaci prodloužit o rok. A znamená to pro mě i prodloužení kariéry, aniž bych o tom musel nějak přemýšlet. Určitě ten sen o medaili nijak nevzdávám. A stejně bylo možné, že bych pokračoval ještě i do olympiády v Paříži,“ řekl Bábek.
Zpráva o odložení her ho zastihla krátce před tréninkem, když si v televizi přečetl titulek v přehledu hlavních událostí. „Říkal jsem si, že je to definitivní, jen mě zaskočilo, jak rychlých obrátek to nabralo. Předseda (MOV Thomas) Bach nic takového nechtěl dlouho připustit, ale myslím, že na něho byl takový tlak, že bych se moc divil, kdyby to ustál a vše zůstalo, jak bylo plánováno,“ podotkl Bábek.
„Po té sportovní stránce je to samozřejmě škoda. Věřil jsem tomu, že to ještě klapne, že třeba se olympiáda ještě letos udělá a lidem to alespoň zpestří tohle období. Neříkám, že máme vyhráno, ale myslím, že tady v naší zemi jsme k tomu problému přistoupili velmi dobře. Některé země k tomu přistoupily jinak a pak rychle hlásily, že nepustí (sportovce) na olympiádu. Někde se to daří zkrotit, někde je to naopak katastrofa. Myslím si, že v tom rozhodnutí o olympiádě je i hodně politikaření, což mě mrzí,“ dodal Bábek.
Dvaatřicetiletý rodák z Brna prožil během kariéry už ledacos. V dubnu 2011 přežil srážku s automobilem, po níž byl tři dny v komatu. S ohledem na četná těžká zranění mu lékaři předpovídali konec kariéry. Místo toho začal sbírat úspěchy. A po všech stránkách ho hodně zocelilo i působení a mnohdy polní podmínky, které provázely jeho pobyt v Japonsku. V nelehké současnosti se mu podobné zkušenosti hodí.
„Je to teď takový bojový režim, mně to ale nevadí, dá se to nějakým způsobem zvládnout. Při určitých omezených podmínkách mohu alespoň jako profesionální sportovec využívat jinak zavřený brněnský velodrom s otevřenou střechou. Mohu tam trénovat, ale sám, maximálně tak s trenérem. A chodím do sklepa do posilovny,“ přiblížil.
„I s ohledem na to, co jsem si mohl v životě zažít, jsem takovej mezek, že tohle mě nemůže rozhodit. Je třeba zatnout zuby a jít dál. Je to naopak i příležitosti začít dělat věci, které člověku dělají radost, ale jinak se k nim z nedostatku času nedostane. Bavilo mě třeba vždycky vařit a péct, něco doma vytvářet, učit se nové věci. Tak teď si třeba můžeme doma s partnerkou péct chleba. A máme z takových maličkostí radost,“ řekl Bábek.
Jeho kuchařské výkony za poslední dny? „Honzovy české buchty, což tedy není úplně jídlo pro sportovce, ale takové malé hřešení. A včera jsem udělal panenku plněnou švestkami s pepřovou omáčkou na víně, Magda k tomu připravila zeleninu. Dokud můžeme chodit do obchodu pro suroviny, které jsou naštěstí k dostání, tak to pořád jde,“ zdůraznil Bábek.
Samuraj na kole. Bábek poznal bitvy loktů, zemětřesení i syrového koně |
Současná omezení mu dopřávají výrazně více času na rodinu. „Čteme také hodně a věnujeme se naší malé (dcerce Emílii). Já na to tolik času jinak přes rok nemám, tak si to teď moc užívám. Jak říkám, je moc důležité se snažit hledat cokoliv pozitivního, i když se to může zprvu zdát jako drobnost a nesmysl. Pořád tu nemáme válku. Asi každý sportovec teď vnímá, jak je důležité udržet si hlavně tu pozitivní energii,“ prohlásil.
Po potvrzeném odložení OH plánuje úpravu tréninků. „Příprava směřovala k létu a Tokiu, teď bude možné různé fáze natáhnout, zvažujeme, jestli teď třeba nezařadit nějaké volno. Mám teď alespoň rok navíc na to, abych potrénoval, když jsem musel dva roky v kuse hlavně závodit a vyjíždět body. Včera jsem se alespoň s rouškou jel projet do lesa, abych si trošku vyčistil hlavu,“ uzavřel Bábek.
