Termín „lucky loser“ označuje v tenisu poraženou hráčku v kvalifikaci, která se přívětivou shodou okolností přece jenom prosadí do hlavní soutěže.
Dvaadvacetiletá Češka v sobotu před půlnocí působila jako „happy loser“. Podlehla ve finále olympijského turnaje po napínavé bitvě Švýcarce Bencicové, k truchlení se však neuchýlila. Naopak!
„Jo, trošku na mě šly slzy, ale říkala jsem si, že musím vypadat dobře na ceremoniálu!“ vykládala zvesela hloučku reportérů.
„Nechci být smutná, protože se mi povedl fakt velký úspěch, ačkoliv jsem sem letěla jako outsider. Jsem na sebe pyšná. Chci na olympiádu vzpomínat v hezkém.“
Vondroušová po boji nestačila na Bencicovou a v Tokiu bere stříbro |
Jaká je ta vaše stříbrná placka?
Šíleně těžká. Jsem z ní úplně nadšená. Doufám, že ji někde cestou neztratím. Nechám si ji radši celou dobu na krku.
Kde si ji doma vystavíte?
Pořídili jsme si kočičku, která nám doma všechno bourá, takže budu muset najít místo, kde ji nechá být.
Co v té medaili vidíte?
Vedro a strašnou dřinu. Na konci finále jsem byla totálně hotová, ale bojovala jsem o každý míč.
Nasprintovala jste mnoho kilometrů. Byla jste odhodlaná nevypustit vůbec nic?
Hlavně jsem si olympijské finále chtěla užít, protože ho člověk nehrává každý den. Věděla jsem, že mám medaili jistou. Říkala jsem si, že budu makat, co to půjde. Mám čisté svědomí, že jsem na kurtu nechala všechno. Bohužel, Belinda byla lepší. Nemohly jsme vyhrát obě. Jsme kamarádky, takže jsem aspoň ráda, že mě porazila právě ona.
V utkání se vyskytla řada zvratů. Který byl klíčový? Litujete něčeho?
Měla jsem brejk ve třetím setu a ještě výhodu za stavu 3:3. Ale Belinda v tu chvíli zahrála dobře. Nic si extrémně nevyčítám. Bylo to těžké, protože ona šla do všeho po hlavě, což jí dost vycházelo. Kdyby hrála trošičku hůř, výsledek by byl obrácený. Ale ona si vítězství zasloužila. Jsem ráda, že jsme obě odehrály skvělý zápas. Že se na výměny muselo pěkně dívat.
Ve třetím setu si Švýcarka nechala ošetřovat nohu. Nezdálo se vám, že si potřebovala odpočinout? Nerozhodila vás?
Ne ne. Měla puchýř na palci, tak si ho nechala zalepit. To se v tenise stává. Žádný problém.
Vážně vás ani trochu neštve, že vám tak těsně vyfoukla zlato?
Obě jsme ho chtěly, ale pro mě holt nezbylo. Na kurtu jsme obě byly zakouslé, nic jsme si nedarovaly. Ale já nejsem nepřející, necítím zášť. Ať si teď užije radost, příště ji porazím.
Zlobilo vás pochroumané koleno?
V semifinále jsem si s ním hnula. Přesně nevím, co se stalo. V pátek jsem ani nešla trénovat, jak moc mě noha bolela. Dneska jsem si vzala prášek a tejp a šla jsem na věc. V zápase bolest zmizela, adrenalin ji vytlačil.
POHLED: Stříbrný vítr v kariéře Markéty Vondroušové. Olympiáda ukázala směr |
Co jste říkala Bencicové a Svitolinové při příchodu na stupně vítězek?
Že si medaile zavěsíme na krk navzájem. Bylo smutné, že nám je jenom předali na tácku. Pak jsme ještě nevěděly, kdy máme mít masky a kdy ne. Jestli můžeme jít k sobě. Ale myslím si, že jsme všechno docela dobře zvládly a fotky budou fajn.
Může vás potěšit i skutečnost, že jste Bencicovou unavila před zítřejším finále čtyřhry, do kterého nastoupí s Golubicovou proti krajankám Krejčíkové a Siniakové?
Doufám, že naše holky vyhrajou. Třeba mi poděkujou, že jsem Belindu utahala. I když jsme kamarádky, fandím samozřejmě Česku. Snad Katka s Bárou udělají zlato.
A vy se teď chystáte jenom jásat?
Musím ještě na doping... Ale jo, těším se na oslavu do českého domu ve vesnici. A domů taky. Zkusím zajet co nejdřív do Sokolova, protože tam promítali zápas na velkoplošné obrazovce na náměstí. Uvidím známé, kamarády, babičky.
Čím vás babičky odmění?
Doufám, že mi udělají borůvkové knedlíky!