„Dojemná chvilka,“ přikývla Krejčíková. „Takhle jsme si ji mohly o něco víc užít. Objaly jsme se a řekly si pár slov, díky čemuž byla atmosféra taková hlubší.“
Říká se, že společně dosažený úspěch je jako neviditelné tetování. Chrabré tokijské činy patrně ještě víc spojí dvě věrné parťačky.
„Ano, myslím, že nám tahle vzpomínka zůstane navždy,“ tvrdí Krejčíková. „A že bude motivovat nejen nás, ale i další lidi v naší zemi.“
K + S jsou v branži uznávanou značkou. Úspěchem na hrách však k sobě přitáhly také pozornost krajanů, kteří jinak sledují podniky WTA jen zběžně. Mnozí je přijali za své. Stanou se z nich celebrity.
Blažené i vyčerpané K+S: Nádrž je prázdná. Ale chtěly jsme pomstít Markétu! |
Barbora z Ivančic a Kateřina z Hradce Králové na kurtu působí zavile, soustředěně. Dovedou se pekelně rozčilit, cítí-li křivdu. Leč v soukromí se chovají nenápadně.
Ostatně ani jejich jásání po povedených výměnách či po vítězstvích není okázalé. V neděli ho v Ariake Coliseu o pár vteřin odložily, když viděly, že soupeřka Golubicová při posledním úderu upadla. „Nechtěly jsme zvedat ruce nad hlavu, zatímco se ona bude svíjet v bolestech,“ řekla Krejčíková. „Až když ukázala, že je v pořádku, došlo na tu naši umírněnou oslavu.“
 |
Žádné výskání, padání na zem, házení raketami či skákání ve stylu bratrů Bryanových. Prostě si padly do náručí, přičemž z nich nejvíc vyzařovala vřelost a úleva. Výstřednost není jejich styl. Ani v zákulisí se nekonaly nějaké vášnivosti.
„Pořadatelé nás děsně hnali na vyhlášení, musely jsme se rychle připravit,“ líčila Siniaková. Sprcha? Ne. Před dopingovou zkouškou je zakázaná. Takže jen převléknout do souprav české výpravy, mrknout do zrcadla, porovnat vlasy...
Čtyřhra je zlatá! Krejčíková a Siniaková ovládly finále i celou olympiádu |
A zpátky na zlatonosný beton, ke stupňům vítězek, „fasování“ blyštivých šperků a poslechu hymny.
Daleko od vlasti sdílely radost s fanoušky, kteří jim drželi pěsti. Vděčně vzpomínaly na výjimečné ženy, jež v minulých letech ztratily. Krejčíková na koučku a rádkyni Janu Novotnou. Siniaková na kondiční trenérku a přítelkyni Helenu Fuchsovou.
„Myslím, že se nahoře drží za ramena a dávají na nás pozor,“ řekla Krejčíková. „Do smrti jim budeme děkovat za čas, který nám věnovaly. Za vše, co nás naučily.“
„Bez nich bychom tu nestály,“ přitakala Siniaková. „Věřím, že nás sledují. Určitě jsou na nás pyšné.“
Aby ne! Splnily, co si předsevzaly. „Hele, Kačí, tohle je náš den. Dneska to prostě dáme,“ pronesla v šatně Krejčíková.
Načež vyrazily do boje o vysněné zlato.
