Prvotní mázu, kterou Davidová na lyžích měla, vyhodnotil servisní tým těsně před jejím závodem jako nevhodnou a servismani se ji pokusili narychlo přemazat.
Toto rozhodnutí však bylo kardinálním omylem.
„Neměli na celou proceduru přemazání dost času a nestihli ji dokončit,“ informoval na nedělním tréninku biatlonistů Ondřej Rybář.
Davidová proto dostala pouze částečně připravené lyže.
Došlo tak k chybě, kterou Rybář za dlouhá léta svého působení u české reprezentace nepamatuje.
„Ano, běžně se stává, že musíte improvizovat a přemazávat, protože reagujete na měnící se počasí, nebo vám dojde vosk,“ popisoval. „Ale musíte vždy dobře odhadnout čas, jaký máte k dispozici. Někdy je lepší nedělat s tím nic, než abyste se snažili něco opravovat, když na to nemáte prostor. Jako kdybyste dostali pět minut na přepsání celého článku. Taky řeknete: To je nesmysl, za pět minut ho nepřepíšu, tak radši nechám, co mám, protože jakmile do něj začnu vstupovat, udělám v tom akorát guláš.“
Zoufalství, všichni mě předjížděli, nechápala Davidová. O faux pas s lyžemi |
Paradoxně podobně připravené lyže, jaké byly původně nachystány pro Davidovou, měla Jessica Jislová. Ta na nich svůj první úsek nakonec i odjela a běžecky předvedla dobrý výkon.
V posledním kole dokonce předstihla silnou Francouzku Chevalierovou-Bouchetovou a předávala českou štafetu na sedmém místě.
Davidová potom ukázala v extrémních podmínkách v porovnání s dalšími biatlonistkami velmi povedenou střelbu. „Mohla svým (obvykle silným) během dotáhnout štafetu do kontaktu ve vyšších příčkách pořadí, ale neměla materiál, aby to zvládla. Což je tristní.“
STŘELBA. Davidová měla čistou ležku a při stojce nemusela ve větrných poryvech na rozdíl od řady soupeřek na trestné kolo.
Propadla se ze 6. na 9. místo, nechala na trati desítky sekund.
Bezprostředně za cílem jen bezradně pronášela: „Bylo to ryzí zoufalství, takhle bezmocně jsem se snad ještě v životě necítila. Vůbec nevím, čím to mohlo být. Nevím, prostě nevím.“
Brzy se důvod měla dozvědět. Servisní tým se jí veřejně omluvil, trenéři se pokusili, aby se přes traumatizující zážitek co nejrychleji přenesla.
K těmto událostem přitom došlo pouhé dva dny před parádní disciplínou Davidové, pondělním vytrvalostním závodem.
„Samozřejmě, pro sportovce je lepší vědět před dalším důležitým startem, že chyba není v něm, nýbrž v materiálu,“ podotkl Rybář. „Ale nejlepší je, pokud se nic takového jako v sobotu vůbec nestane. Potřebujete mít důvěru, jak všechno v týmu funguje. A tohle důvěře nepřidá.“
Divokou smíšenou štafetu v Pekingu ovládli Norové, chybující Češi dvanáctí |
Problémy s promazáním řešila česká reprezentace i při některých předchozích pohárových závodech sezony. Takové trable nicméně patří k biatlonovému koloritu a i když si biatlonisté na pomalejší lyže občas postěžovali, servisního týmu se zároveň zastávali.
„Kvalita lyží je nevděčné téma,“ říkal Michal Krčmář na prahu her. „Jakmile jednou řekneme, že nám nejely, hned se z toho dělá bublina. Ale že další dvě třetiny závodů jedou, o tom se zase tolik nepíše.“
Rovněž Davidová před smíšenou štafetou poukazovala: „Kluci na našich lyžích pořád pracují, od rána do večera. Analyzujeme je během sezony po každém závodě. A v nich prostě přijdou také dny, kdy vám nesednou, a potom naopak dny, kdy jsou lepší.“
Promrzlá. Markéta Davidová a její zahřívací cviky v závěru nedělního velmi mrazivého večerního tréninku, posledního před pondělním vytrvalostním závodem. Aspoň že vítr se tentokrát trochu umoudřil. https://t.co/otfUUSQ4d3
Sobotní servisní chyba byla každopádně většího rázu než běžné promazání, o jakém by tu a tam mohly vyprávět i největší biatlonové velmoci.
„Markétě už tolik nesvítilo sluníčko jako Jessice,“ popisoval pochody mysli servismanů Rybář. „Kluci to tedy vyhodnotili, že by měli její lyže přemazat. Ale šlo o vyhodnocení ukvapené. Chtělo to řešit jinak. Myslím, že příště budou jednat s chladnější hlavou.“
Davidová se už v neděli o problému s lyžemi bavit nechtěla.
Biatlonisté na OH v Pekingu |
Na sociálních sítích a v diskuzních fórech se začaly po smíšené štafetě rychle objevovat příspěvky, žádající hlavu viníka a jeho vyhazov na hodinu.
Nic takového se pochopitelně nestane.
„Ti lidé ze servisu nejsou mašina, jsou lidský organismus a chybovat je lidské,“ řekl Rybář. „Co se stalo, neomlouvám. V žádném případě. Nebereme to na lehkou váhu. Těžce sledujete, když má sportovec slzy na krajíčku a vy víte, že se tak děje přičiněním a chybou zázemí. Ale babrat se dál v tom, co se už stalo, a rozpitvávat koho vyhodit a koho ne, nemá cenu. Teď musíme předcházet tomu, aby se to už nikdy nestalo.“
Slibuje, že kontrolní mechanismy budou nyní takové, že k žádnému dalšímu podobnému pochybení nedojde.
Navíc věří v sílu autocenzury servismanů.
„Pokud se vám taková chyba přihodí na olympiádě, budete si ji pamatovat do smrti. Jako když dostanete pětku ve škole. Poučíte se, proč jste ji dostali, ne? Jen pokud pro vás ta koule není zásadní, nedáte si pozor ani příště. Ale pro ty kluky tohle zásadní je. Poučí se, buďte si jisti.“
