Tehdy ten zápas skončil senzací!
"Jenže on mě od té doby už šestkrát porazil, to se pak těžko něco povídá. Kdybych třeba třikrát za sebou vyhrál já, tak klidně. Ale takhle ho dráždit nebudu, hned by mi to vrátil."
Pamatujete, jak to 17. srpna 2004 v Aténách bylo?
Osmnáctiletý Berdych ještě nosí dlouhé vlasy, před zápasem si je stáhne do culíku a nasadí červenou kšiltovku. Za sebou má dva roky mezi profesionály a na začátku olympijského turnaje mu ve světovém žebříčku patří místo až v osmé desítce. V druhém kole jde proti světové jedničce a hlavnímu aspirantovi na zlato.
Ale ani prohraný set ho nezlomí! Vítězí 4:6, 7:5, 7:5. Prožívá největší triumf dosavadní kariéry, čepici hned zahazuje. Poprvé v životě se podepisuje na českou vlajku, již na kurtu rozvěsili fanoušci.
Stal se největším překvapením české olympijské výpravy, byť na medaili nedosáhl a skončil ve čtvrtfinále.
A dnes?
Berdych je momentálně dvacátým hráčem žebříčku, zkušenější, vítězem tří turnajů ATP ve dvouhře.
Federer od Atén vládl tenisu nepřetržitě, ale v poslední době ztratil suverenitu a už jistě přijde i o pozici světové jedničky. Za týden ho po čtyřech a půl letech vystrnadí Rafael Nadal.
"Byl na něj obrovský tlak, který nemohl ustát věčně. Možná se teď trošku uvolní. Viděl jsem jeho první zápas v Pekingu proti Tursunovovi, myslel jsem, že to bude vyrovnané, ale už to byl zase starý dobrý Roger. Ještě bude hodně nepříjemný," poznamenává Berdych.
Teď, na olympijském turnaji v Pekingu, se střetnou ve třetím kole, tedy pokud švýcarský tenista zvládne podle očekávání svůj zápas druhého kola.
"Je sice lepší se dívat jen na soupeře, proti kterému budete hrát, ale samozřejmě víte, v jaké části pavouku jste a na koho můžete narazit. Věděl jsem, že se můžeme potkat. Možná by bylo lepší mít někoho přijatelnějšího, ale na druhou stranu: Co může být lepšího než takový zápas?"
A jaký bude? "Zkusím mu to udělat co nejtěžší. Ale může se stát, že to budou jen dva rychlé sety."
