Byli jste nervóznější než na kurtu nebo na ledu?
Hlaváčková: No já byla nervózní dost, protože jsem vůbec nevěděla, co od sebe mohu čekat. Něco takového jsem dělala poprvé v životě. Nevěděla jsem třeba ani to, jak tu bude znít tón mého hlasu v mikrofonu. Většinou jste nervózní, když o něco opravdu jde - a dneska to tak bylo.
Verner: U mě ta nervozita pramenila i z toho, že jsem viděl, jak tady všichni kolem makají a jak v zázemí tvrdě pracuje neskutečné množství strašně schopných lidí, kteří věnovali měsíce příprav, aby se ANOC mohl v Praze uskutečnit. A my jsme teď tu slávu měli vykopnout. Kdybychom to kopli špatným směrem, bude to průšvih. Ale jakmile jsme se domluvili, že se mnou Andrejka bude moderovat, tak mě to té nervozity zbavovalo.
Jak se vlastně přihodilo, že připadlo moderování večera právě vám dvěma?
Hlaváčková: To ať radši řekne Tomáš.
Verner: My jsme (na Českém olympijském výboru) už dříve koketovali s tím, že bych měl tenhle večer moderovat. Ale věděli jsme, že to bude zapotřebí genderově vyvážit. Tak se hledala vhodná kandidátka na post hlavní moderátorky. Já přemýšlel asi tak dvě vteřiny a pak jsem prohlásil: Andrea Hlaváčková, jinak do toho nejdu. Andreu musíte sehnat.
Hlaváčková: Jo, když mi zavolali, řekli mi, že přesně takhle to bylo.
Verner: Já si Andrejku vyžádal natvrdo, protože jsme se už úplně náhodou setkali kdysi dávno při natáčení na ulici - a to byl možná začátek naší společné kariéry.
Natáčení na ulici?
Verner: Ano. A byli jsme při něm asi nejvíckrát v životě odmítnutí. Kdybych byl odmítnutý já, tak je to v pořádku, ale že někdo odmítne Andrejku...
Moment, kdo vás odmítal?
Hlaváčková: Kolemjdoucí. My jsme totiž před Riem natáčeli (pro ČOV) anketu o Emilu Zátopkovi. Ale jinak nám to tehdy s Tomášem sedlo. Od té doby jsme si slibovali, že něco podobného zopakujeme. Takže jsme to dnes povýšili na docela vysoký level, ne?
Naslouchalo vám tu 1300 hostů z 205 zemí. Před jakým největším auditoriem jste zatím mluvili?
Verner: Tak Ájo, ty máš svůj blog, v něm mluvíš na miliony lidí. Ty jsi v pohodě.
Hlaváčková: Ale tam si to prostříhám, víš.
Verner: Já jsem naživo mluvil v Ostravě (při ME v krasobruslení zpovídal vítězné bruslaře pro televizi i pro diváky v hale). To byl velký oříšek, překládal jsem do několika jazyků a ještě jsem se musel vejít do časového limitu. Z televizní režie mi pořád do sluchátek hlásili zbývající vteřiny, při čemž jsem si musel v hlavě srovnávat myšlenky a překládat je.
Hlaváčková: Já mám občas nějaké ty proslovy po zápase, ale tam mi to jde tak nějak samo, když mluvím spatra. Zato tady byl předepsaný scénář, který jsem se musela naučit nazpaměť a neimprovizovat.
Šlo vám to výborně, chválil vás také prezident MOV Thomas Bach. Jen s celým jménem šejka Ahmada Al-Fahada Al-Sabaha, předsedy ANOC, byl poněkud problém, že?
Hlaváčková: To se mi moc nepovedlo... My se s Tomášem dohadovali, který z nás ho vyfasuje. Nakonec to vyšlo ve scénáři na oba.
Verner: Jo, na přípravu jsme měli den, scénář se pořád upravoval a přehazovali jsme v něm šejka tam a zpátky.
Hlaváčková: Byl jako horká brambora. Ale říkali jsme si: To jeho jméno dáme, to dáme - a já si tak strašně moc věřila, že jsem zapomněla, jak má správně být. Ale on to vzal velmi sportovně.
Verner: Jo, musím za nás oba říci, že šejk je bezvadný člověk. Jen ten stres, abychom vyslovili jeho jméno správně, byl moc velký.
V AKCI NA KURTU I NA LEDU. Andrea Hlaváčková a Tomáš Verner.
Jakou další společnou akci máte v plánu? Andrea teď řeší, s kým bude hrát čtyřhru... Nepřihlásíte se, Tomáši?
Verner: Chtěl bych především poznamenat, že po WhatsAppu jí radím na dálku, jak má hrát. Jen se přiznej: před každým turnajem ti přijde ode mě zpráva s technikou a taktikou. Jsou v ní vždycky asi tři odborné názvy z tenisu, co znám. Hodně je tam o práci na base lajně a o servírování ven z kurtu.
Hlaváčková: (směje se) Jo, teď mi psal do Singapuru: Ven z kurtu! Po prvním kole mi to napsal. Asi zanalyzoval náš první zápas, probral ho s ostatními odborníky a napsal mi, ať servíruju ven z kurtu a držím to na base lajně. Tak jsem byla ráda, že vím, komu děkovat za ty tituly.
Verner: To jsem rád, že to aspoň jednou zaznělo.
A jak by tedy vypadala ta čtyřhra, kdybyste k ní nastoupili spolu?
Verner: Mám vystudovanou tělovýchovnou fakultu, kurz tenisu, šel bych do toho. Jenže teď jsem slyšel nějaké zvěsti, že Ája sahá po jedničce. A já na tom žebříčku ještě nejsem.
Hlaváčková: Tak bys byl první bez žebříčku, kdo by se hlásil. Sice hraju mixa s někým jiným, ale to dořešíme. I když asi spíš zůstaneme jako moderátorské duo.
A co třeba na ledu, krasobruslařské sportovní dvojice?
Hlaváčková: A to já zase bruslit umím.
Verner: Dokonce už máme první společné pokusy za sebou. S Bárou Strýcovou jsem byl bruslit v Praze na Hase a s Ájou jsme byli na Slavii. Tenistky mají výborné bruslařské základy.
Takže i nějaký odhozený skok by byl?
Hlaváčková: Byla bych radši, kdyby mě nikam neodhazoval. Mně stačila s Tomášem na ledu ladná projížďka sem a tam. A pak jsme udělali vedle sebe i piruetu, ta se povedla. I když Tomáš se teda točil trochu dýl než já.
