Úterý 22. června 2021, svátek má Pavla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 22. června 2021 Pavla

STALO SE 23. ČERVNA: Obnovujeme olympijské hry. Budou v Paříži. Anebo ne?

  13:59
Ty letošní, koronavirem odložené, měly mít v Tokiu už pořadové číslo 32. A ty první... Dnes je tomu přesně 126 let, kdy se novodobé olympijské hry oficiálně zrodily. Třicetiletý muž jménem Pierre de Coubertin, který se o to při kongresu v Paříži roku 1894 postaral, však neplánoval, že by se jejich premiéra měla konat v Řecku.

Francouzský pedagog a zakladatel moderních olympijských her Pierre de Coubertin | foto: Getty Images

V letech 1875 - 1881 odkrývá německá archeologická výprava vedená Ernstem Curtiem posvátný okrsek starověké Olympie. Mladého studenta Pierra de Coubertina právě sem cosi mocného přitahuje. Musí ji na vlastní oči vidět, musí, musí.

Ano, tady se to dělo. Tady se běžci chystali ke svým soubojům, tady se utkávali zápasníci, tady házeli antičtí sportovci diskem, zasnívá se Coubertin, když bloumá po prostranství, kde stál v Olympii antický stadion.

Cestou domů, zpět do Paříže, ho ta myšlenka napadne: Obnovíme olympijské hry! Proč vlastně ne? Obnovíme je s duchem helénismu, ale ve Francii!

„Jestliže Německo vyneslo trosky Olympie na světlo, proč by tedy Francie nemohla vzkřísit její starou slávu?“ prohlásí.

Od myšlenky nemá daleko k činům, protože je mužem podnikavým.

Přesto to potrvá, než se mu ji podaří proměnit ve skutečnost.

Stalo se před lety

Historický seriál sportovní redakce iDNES.cz

Všechny díly seriálu najdete přehledně ZDE.

Coubertin je potomkem italské nižší šlechty, jeho předci se však už ve 14. století přestěhovali do Francie. On sám studoval na prestižních školách, přijali jej i na Pařížský institut politických věd. S přáteli nejvášnivěji rozebírá tři témata: antiku, sport a pedagogiku.

Lásku k antice v něm probudili ve škole jezuité.

Z činností sportovních aktivně provozoval šerm, box, tenis, veslování, jízdu na koni i na kole.

A ta pedagogika? Je přesvědčen, že francouzské školství potřebuje reformu. Nadchne ho návštěva proslulé anglické střední školy Rugby school, kde již roku 1828 zavedl duchovní Thomas Arnold sportovní výchovu.

Francouzský pedagog a zakladatel moderních olympijských her Pierre de Coubertin

Francouzský pedagog a zakladatel moderních olympijských her Pierre de Coubertin

„Francie prohrála válku s Pruskem díky slabé organizaci, ale i horší fyzické připravenosti vojáků,“ tvrdí Coubertin. „Člověk není jen tělo a duch, nýbrž tělo, duch a charakter. Charakter se nevytváří duchem, ale pomocí těla. To starověcí národové dobře věděli a my to tak obtížně křísíme.“

V Paříži se aktivně zapojuje i do organizování sportovních akcí, intervenuje kvůli nim na radnici. Což není vždy jednoduché. „Klub Stade Francais měl povoleno provozovat běhy vždy jen v neděli ráno na terase Oranžerie v Tuileriích,“ referuje.

První pokus o obnovení olympijských her učiní Coubertin v amfiteátru pařížské Sorbonny 25. listopadu 1892 během slavnostního zasedání Unie francouzských společností atletických sportů.

“Chopili jsme se příležitosti uspořádat tyto oslavy s takovou parádou, jak jen nám náš chudý rozpočet dovolil,“ napíše později do svých pamětí. „Večer na Sorbonně, který představoval intelektuální část oslav, zahrnul tři přednášky o dějinách tělesných cvičení: Georges Bourdon hovořil o antice; J. J. Jusserand, budoucí velvyslanec Francie ve Washingtonu, o středověku; a já o době moderní. Svou přednášku jsem se rozhodl zakončit senzačním vyhlášením rezoluce, která by vyzvala k obnově olympijských her. Ale chyba lávky!“

Coubertin očekává nesouhlasné mručení, pochybnosti, množství dotazů. Jenže stane se něco úplně jiného.

“Nesouhlas? Protesty a ironie? Nebo nezájem? Nic takového. Delegáti tleskali, souhlasili, přáli mi úspěch, ale vůbec nikdo moji ideu nepochopil. Bylo to naprosté, dokonalé nepochopení.“

Účastníci oslav se totiž domnívají, že Coubertin navrhuje pořádání jakýchsi lokálních sportovních soutěží bez pevného řádu, které budou nazývány hrami olympijskými. V kuloárech se pak posluchači baví otázkou, jestli budou ženy mít na nových hrách přístup mezi diváky či zda bude mužským účastníkům podle antického vzoru nařízena nahota, aby se naopak přístupu slabého pohlaví zabránilo.

Coubertin je reakcí rozčarován, ale nevzdává se. Putuje po světě a na svoji stranu získává silné spojence ze sportovního prostředí, Brita Cecila Herberta a Američana Williama Sloana.

Vědci vyzývají: Zachraňte zimní olympiády, než roztají a zmizí

Zároveň však naráží také na nevraživost mezi jednotlivými sporty, neochotu navzájem spolupracovat.

Sportovci 19. století byli přesvědčeni, že technika jednoho sportu je zcela odlišná od sportu druhého a že si navzájem prakticky škodí,“ píše Coubertin. „Šermíř se zkazí, když bude boxovat. Veslař se musí vyhýbat hrazdě. Jezdci té doby by se udělalo špatně jen z představy běhu nebo fotbalu. Pouze tenis, který se teprve rodil, a plavání nevzbuzovaly nedůvěru, jelikož tenis byl stále jen elegantní náplní volného času a plavání se doporučovalo jako prvek všeobecné hygieny k zvýšení odolnosti a jako dovednost nutná v případě nebezpečí utonutí.“

Druhý pokus o obnovení olympijských her chystá na Mezinárodní kongres k otázce amatérismu ve sportu, který se od 16. do 24. června 1894 koná opět na půdě Sorbonny, tentokrát však s početným mezinárodním auditoriem. Přijíždí 79 delegátů z 12 zemí.

Program tohoto kongresu určuje sedm článků. Zatím sedm. Na ukázku alespoň tři z nich:

III. — Je správné udržovat rozdíly v chápání amatérismu mezi jednotlivými sporty, zejména v dostizích (pojem gentleman) a střelbě na holuby? Může být profesionál v jednom sportu amatérem v jiném?

IV. — O hodnotě uměleckých předmětů udělovaných jako ceny. Je třeba omezit tuto hodnotu? Jak zakročit proti těm, kteří prodávají umělecké předměty, jež vyhráli?

V. Legitimita výtěžku ze vstupného. Mohou být tyto prostředky použité na náhradu cestovních nákladů? Do jaké míry mohou být členové týmu odškodněni, jak ze strany soupeřícího spolku, tak ze strany vlastního?

Coubertin nicméně přidává do programu ještě bod osmý, zdánlivě okrajový: O možnosti obnovení Olympijských her. Za jakých podmínek mohou být obnoveny?

Rukopis Pierra de Coubertina, v němž navrhuje založení novodobých olympijských her:

Pozvolna si zajišťuje podporu mezi místopředsedy kongresu, kterými byli Angličan, Američan, Belgičan, Švéd i Maďar.

Naopak v Německu ji nenachází. Ani mezi některými gymnasty.

Jistý pan Cuperus tehdy jménem belgických gymnastů vystoupil s ostrým prohlášením: „Můj svaz vždy věřil a stále věří, že gymnastika a sport jsou protiklady. Budeme bojovat proti směšování jejich neslučitelných principů.“

Coubertin tato slova považuje za absurdní, usilovně se tedy snaží přimět ke spolupráci alespoň francouzské gymnastické spolky. „Ty mi však naznačily, že jejich delegáti z kongresu odejdou, pokud se na něm objeví Němci. To mi přišlo nešťastné. Tenhle ustavičný protest proti Němcům, vítězům války z roku 1870, mne rozčiloval. Vždyť co je méně francouzské, méně rytířské než ukazovat vsedě zlostně zaťatou pěst?“

Přesto ustoupí a Němce raději na kongres nepozve.

Zato v den zahájení Kongresu znenadání (ale se souhlasem dalších činitelů) změní jeho název. Na pozvánkách najednou stojí: Kongres k obnovení Olympijských her.

Aby přítomné získal na svoji stranu, nechává jim zahrát Gabrielem Faurém zhudebněný Hymnus na Apollóna, jehož ztracený text byl právě nalezen v Delfách.

Do rozlehlých prostorů sálu našel svou cestu helénismus,“ píše. „Od těchto prvních hodin mířil kongres k úspěchu. Věděl jsem, že ať vědomě, nebo ne, nikdo už nebude hlasovat proti obnovení olympijských her.“

Nemýlí se. Třiadvacátého června delegáti zrod novodobých olympiád jednomyslně schválí.

„Postupně jsem nechal hlasovat o základních principech her, které byly již dříve zakořeněné v mé mysli: čtyřletém intervalu, výhradně moderní povaze soutěží, vyloučení škol (Řek Bikelas a Švéd Bergh totiž chtěli zařadit i soutěže pro děti, což jsem považoval za nepraktické a nebezpečné), a nakonec ustanovení stálého Mezinárodního olympijského výboru.“

Členy MOV vybere sám a mezi vyvolenými otci - zakladateli je i Jiří Guth Jarkovský za Čechy.

Podporu nachází Coubertin i pro princip přenášení her z místa na místo. „Což bylo zásadní. V opačném případě by náklady na opakující se hostitelství her nezvládla asi žádná země.“

Narazí až s návrhem, kde se první novodobé olympijské hry uskuteční.

Coubertin chce, aby se poprvé konaly roku 1900 v Paříži, na počest příchodu nového století a coby součást Světové výstavy.

Nalezne nečekaně mnoho odpůrců, kteří namítají: To je příliš vzdálená budoucnost. Řek Dimetrios Bikelas vzápětí vystupuje s návrhem: „Bude symbolické, když je uspořádají Atény a Řecko, a naváží tak na jejich antický předobraz.“

Delegáti souhlasí, Coubertin váhá: „Nemyslel jsem, že je Řecko schopné uspořádat světové sportovní soutěže.“ Bikelasova emotivní argumentace jej však okouzlí a nakonec souhlasí.

Rok 1900 si přesto ponechá rezervovaný pro Paříž. Atény jsou tudíž zvoleny coby hostitel prvních olympijských her na rok 1896.

POHLED: Olympijský návrat ke kořenům? Odér peněz bude cítit vždy a všude

Program aténských her zahrnuje podle Coubertinova návrhu celkem jedenáct soutěží v atletice, pět v gymnastice, čtyři v šermu a v zápasu, tři ve střelbě, deset ve vodních sportech, čtyři v cyklistice a tři v míčových hrách (dvouhra a čtyřhra v tenise a kriket). Jezdectví, s nímž se původně počítalo, je posléze vyškrtnuto kvůli nedostatku finančních prostředků. 

Coubertin trvá dle antického vzoru na zákazu účasti žen. Ten bude prolomen právě až v Paříži 1900.

Premiéra her v Aténách je v dubnu 1896 velkým úspěchem. Další dvě pokračování, včetně toho pařížského, se naopak zmítají ve zmatcích a chaosu, než se hry opět nadechnou směrem ke hvězdné budoucnosti.

Baron Pierre de Coubertin jim povládne z křesla prezidenta Mezinárodního olympijského výboru do roku 1925, pak zůstane aspoň čestným předsedou.

Při hospodářské krizi ve 30. letech zchudne natolik, že MOV vyhlásí v roce 1935 na jeho podporu mezinárodní sbírku. Její výnos však už dostane jen  manželka. Coubertin náhle umírá 2. září 1937 při procházce v ženevském parku, ve věku 74 let.

Je pohřben v sídle MOV v Lausanne.

Ale srdce nikoliv.

To odpočívá v Olympii.

Tam, kde se jeho touha po vzkříšení dávných her zrodila.

Kdyby tak tehdy - nebo 23. června 1894 v pařížské Sorbonně - pan baron tušil, jak mocný impuls sportovnímu světu právě dává.

Autor:

STALO SE 2. SRPNA: Slyšte, už je v ringu! Jak vypadal první živý sportovní přenos?

Adolf Dobrovolný

Ani fotbal, ani hokej. První sportovní událostí, kterou rozhlas živě přenášel posluchačům, byl...

STALO SE 31. ČERVENCE: Úžasná jízda. Fenomén Phelps získává rekordní olympijský kov

NEJÚSPĚŠNĚJŠÍ SPORTOVEC VŠECH DOB. Michael Phelps chvíli poté, co dovedl jako...

V ten den prožil rozporuplné pocity. Nejprve musel skousnout krutou porážku ve finále 200 metrů...

STALO SE 30. ČERVENCE: Boj v závějích i se sibiřskými komáry. S auty kolem světa

Automobil Thomas Flyer, který se v roce 1908 zúčastnil závodu z New Yorku do...

V Americe překonávali mohutné sněhové závěje, na Sibiři se zase trápili v hlubokém bahně. Místy,...

STALO SE 15. ČERVENCE: Největší sportovec světa. Thorpe uspěl i s botou z koše

Vícebojařská legenda Jim Thorpe ve výškařském sektoru.

Při ceremoniálu slyšel z úst švédského krále Gustava V. pochvalu: „Pane, jste největší sportovec...

STALO SE 22. ČERVENCE: Lasse Virén. Rekord zvládl i po pádu, chtěl napodobit Zátopka

Lasse Virén (vpravo) na olympiádě v Mnichově 1972 při běhu na 10 kilometrů

VIDEO Byl blízko vyrovnání výkonu Emila Zátopka z olympijských her v Helsinkách. Také Lasse Virén...

  • Nejčtenější

Nejtěžší rozhodnutí v kariéře. Synek kvůli zdraví nepoletí do Tokia

Na hrách v Tokiu chtěl bojovat o olympijské zlato, poslední velkou medaili, která mu ve sbírce chybí. Ondřej Synek však...

Sáblíková v cyklistickém dresu na letní olympiádu? Šance opět existuje

Premium Před pěti lety byla dvanáctou ženou z časovky na mistrovství světa, odcestovala na olympiádu do Ria, ale nesměla tam...

České tenistky pro Tokio: Kvitová, Plíšková, Krejčíková, Vondroušová, Siniaková

Nominace českých tenistek na olympiádu do Tokia čítá pět jmen. Ve dvouhře se představí Petra Kvitová, Karolína...

Štybarovi v Tokiu pomohou Schlegel a Kukrle, ženy zastupuje Neumanová

Českou nominaci pro silničních cyklistů pro závody na olympijských hrách v Tokiu tvoří Zdeněk Štybar, Michal Schlegel a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sportovci v Tokiu nedostanou kondomy, tělesný kontakt je kvůli covidu zakázaný

Navzdory dlouholeté tradici sportovci na hrách v Tokiu nebudou mít v olympijské vesnici k dispozici kondomy. Důvodem je...

Feri odešel s kryptoměnou za 3 miliony. Za peníze z mandátu, tvrdí

Premium Bývalý poslanec Dominik Feri stihl od začátku letošního roku do konce květnu nakoupit kryptoměnu v hodnotě přes 3...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s IQ 206

Premium Je jedním z nejchytřejších Čechů, ale jako robot nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním učitel,...

Z dětství jsem si nesla zranění, rodinu chceme, říká Gregor Brzobohatá

Premium Vítězka Miss World, topmodelka, zakladatelka nadace a influencerka Taťána Gregor Brzobohatá přijala další výzvu: právě...

  • Další z rubriky

Žonglování s bojkotem. Carterovi neprospěl, jak se s výzvami vypořádá Biden?

Jsou nejvyšší představitelé Spojených států skutečně odhodláni vyzvat země celého světa k bojkotu zimních olympijských...

Vedení ČOV včetně předsedy by se mělo volit 29. června na nominačním plénu

Volby vedení Českého olympijského výboru (ČOV) by se měly uskutečnit 29. června na zasedání pléna, které bude...

Výkonný výbor MOV doporučil Brisbane jako dějiště olympijských her 2032

Výkonný výbor Mezinárodního olympijského výboru doporučil Brisbane jako dějiště olympijských her pro rok 2032. O...

Soud znovu zakázal Českému olympijskému výboru uspořádat volby vedení

Městský soud v Praze zakázal předběžným opatřením Českému olympijskému výboru uspořádat pondělní volby vedení. ČTK o...

VESUVIUS ČESKÁ REPUBLIKA, a.s.
Operátor/ka výroby

VESUVIUS ČESKÁ REPUBLIKA, a.s.
Moravskoslezský kraj
nabízený plat: 27 000 - 32 500 Kč

Primark v Praze otevřel: fronta až od koně, hasiči lidi ve vedru kropili

S ročním zpožděním způsobeným koronavirovými restrikcemi se na Václavském náměstí otevřela pobočka irského řetězce s...

Nabídka lokálních potravin za hranicemi vyrazí dech, v Česku rozhoduje cena

Je všední letní den v bavorském příhraničí na německé straně Šumavy. Česká rodina si právě nakoupila v supermarketové...

Nevěřím, že někdo dokáže být roky věrný, přiznává polyamorii Frühlingová

Iva Frühlingová (39) vydala novou píseň Moralisté, ve které se nepřímo přiznává k paralelním mileneckým vztahům....

Dojemné parte Šafránkové. Nikde mě nehledejte, jsem všude, také tedy ve vás

Pozůstalí po herečce Libuši Šafránkové ve čtvrtek zveřejnili netradiční smuteční oznámení. Dominuje mu černobílá...

Žena dala za dárce spermatu své úspory, teď vychovává postiženého syna

Nyní třiačtyřicetiletá Michele Elizaga z Arizony dlouhá léta čekala na pravého muže, se kterým by založila rodinu....