Neděle 12. července 2020, svátek má Bořek
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 12. července 2020 Bořek

STALO SE 23. ČERVNA: Obnovujeme olympijské hry. Budou v Paříži. Anebo ne?

  13:59aktualizováno  13:59
Ty letošní, koronavirem odložené, měly mít v Tokiu už pořadové číslo 32. A ty první... Dnes je tomu přesně 126 let, kdy se novodobé olympijské hry oficiálně zrodily. Třicetiletý muž jménem Pierre de Coubertin, který se o to při kongresu v Paříži roku 1894 postaral, však neplánoval, že by se jejich premiéra měla konat v Řecku.

Francouzský pedagog a zakladatel moderních olympijských her Pierre de Coubertin | foto: Getty Images

V letech 1875 - 1881 odkrývá německá archeologická výprava vedená Ernstem Curtiem posvátný okrsek starověké Olympie. Mladého studenta Pierra de Coubertina právě sem cosi mocného přitahuje. Musí ji na vlastní oči vidět, musí, musí.

Ano, tady se to dělo. Tady se běžci chystali ke svým soubojům, tady se utkávali zápasníci, tady házeli antičtí sportovci diskem, zasnívá se Coubertin, když bloumá po prostranství, kde stál v Olympii antický stadion.

Cestou domů, zpět do Paříže, ho ta myšlenka napadne: Obnovíme olympijské hry! Proč vlastně ne? Obnovíme je s duchem helénismu, ale ve Francii!

„Jestliže Německo vyneslo trosky Olympie na světlo, proč by tedy Francie nemohla vzkřísit její starou slávu?“ prohlásí.

Od myšlenky nemá daleko k činům, protože je mužem podnikavým.

Přesto to potrvá, než se mu ji podaří proměnit ve skutečnost.

Stalo se před lety

Historický seriál sportovní redakce iDNES.cz

Všechny díly seriálu najdete přehledně ZDE.

Coubertin je potomkem italské nižší šlechty, jeho předci se však už ve 14. století přestěhovali do Francie. On sám studoval na prestižních školách, přijali jej i na Pařížský institut politických věd. S přáteli nejvášnivěji rozebírá tři témata: antiku, sport a pedagogiku.

Lásku k antice v něm probudili ve škole jezuité.

Z činností sportovních aktivně provozoval šerm, box, tenis, veslování, jízdu na koni i na kole.

A ta pedagogika? Je přesvědčen, že francouzské školství potřebuje reformu. Nadchne ho návštěva proslulé anglické střední školy Rugby school, kde již roku 1828 zavedl duchovní Thomas Arnold sportovní výchovu.

Francouzský pedagog a zakladatel moderních olympijských her Pierre de Coubertin

Francouzský pedagog a zakladatel moderních olympijských her Pierre de Coubertin

„Francie prohrála válku s Pruskem díky slabé organizaci, ale i horší fyzické připravenosti vojáků,“ tvrdí Coubertin. „Člověk není jen tělo a duch, nýbrž tělo, duch a charakter. Charakter se nevytváří duchem, ale pomocí těla. To starověcí národové dobře věděli a my to tak obtížně křísíme.“

V Paříži se aktivně zapojuje i do organizování sportovních akcí, intervenuje kvůli nim na radnici. Což není vždy jednoduché. „Klub Stade Francais měl povoleno provozovat běhy vždy jen v neděli ráno na terase Oranžerie v Tuileriích,“ referuje.

První pokus o obnovení olympijských her učiní Coubertin v amfiteátru pařížské Sorbonny 25. listopadu 1892 během slavnostního zasedání Unie francouzských společností atletických sportů.

“Chopili jsme se příležitosti uspořádat tyto oslavy s takovou parádou, jak jen nám náš chudý rozpočet dovolil,“ napíše později do svých pamětí. „Večer na Sorbonně, který představoval intelektuální část oslav, zahrnul tři přednášky o dějinách tělesných cvičení: Georges Bourdon hovořil o antice; J. J. Jusserand, budoucí velvyslanec Francie ve Washingtonu, o středověku; a já o době moderní. Svou přednášku jsem se rozhodl zakončit senzačním vyhlášením rezoluce, která by vyzvala k obnově olympijských her. Ale chyba lávky!“

Coubertin očekává nesouhlasné mručení, pochybnosti, množství dotazů. Jenže stane se něco úplně jiného.

“Nesouhlas? Protesty a ironie? Nebo nezájem? Nic takového. Delegáti tleskali, souhlasili, přáli mi úspěch, ale vůbec nikdo moji ideu nepochopil. Bylo to naprosté, dokonalé nepochopení.“

Účastníci oslav se totiž domnívají, že Coubertin navrhuje pořádání jakýchsi lokálních sportovních soutěží bez pevného řádu, které budou nazývány hrami olympijskými. V kuloárech se pak posluchači baví otázkou, jestli budou ženy mít na nových hrách přístup mezi diváky či zda bude mužským účastníkům podle antického vzoru nařízena nahota, aby se naopak přístupu slabého pohlaví zabránilo.

Coubertin je reakcí rozčarován, ale nevzdává se. Putuje po světě a na svoji stranu získává silné spojence ze sportovního prostředí, Brita Cecila Herberta a Američana Williama Sloana.

Vědci vyzývají: Zachraňte zimní olympiády, než roztají a zmizí

Zároveň však naráží také na nevraživost mezi jednotlivými sporty, neochotu navzájem spolupracovat.

Sportovci 19. století byli přesvědčeni, že technika jednoho sportu je zcela odlišná od sportu druhého a že si navzájem prakticky škodí,“ píše Coubertin. „Šermíř se zkazí, když bude boxovat. Veslař se musí vyhýbat hrazdě. Jezdci té doby by se udělalo špatně jen z představy běhu nebo fotbalu. Pouze tenis, který se teprve rodil, a plavání nevzbuzovaly nedůvěru, jelikož tenis byl stále jen elegantní náplní volného času a plavání se doporučovalo jako prvek všeobecné hygieny k zvýšení odolnosti a jako dovednost nutná v případě nebezpečí utonutí.“

Druhý pokus o obnovení olympijských her chystá na Mezinárodní kongres k otázce amatérismu ve sportu, který se od 16. do 24. června 1894 koná opět na půdě Sorbonny, tentokrát však s početným mezinárodním auditoriem. Přijíždí 79 delegátů z 12 zemí.

Program tohoto kongresu určuje sedm článků. Zatím sedm. Na ukázku alespoň tři z nich:

III. — Je správné udržovat rozdíly v chápání amatérismu mezi jednotlivými sporty, zejména v dostizích (pojem gentleman) a střelbě na holuby? Může být profesionál v jednom sportu amatérem v jiném?

IV. — O hodnotě uměleckých předmětů udělovaných jako ceny. Je třeba omezit tuto hodnotu? Jak zakročit proti těm, kteří prodávají umělecké předměty, jež vyhráli?

V. Legitimita výtěžku ze vstupného. Mohou být tyto prostředky použité na náhradu cestovních nákladů? Do jaké míry mohou být členové týmu odškodněni, jak ze strany soupeřícího spolku, tak ze strany vlastního?

Coubertin nicméně přidává do programu ještě bod osmý, zdánlivě okrajový: O možnosti obnovení Olympijských her. Za jakých podmínek mohou být obnoveny?

Rukopis Pierra de Coubertina, v němž navrhuje založení novodobých olympijských her:

Pozvolna si zajišťuje podporu mezi místopředsedy kongresu, kterými byli Angličan, Američan, Belgičan, Švéd i Maďar.

Naopak v Německu ji nenachází. Ani mezi některými gymnasty.

Jistý pan Cuperus tehdy jménem belgických gymnastů vystoupil s ostrým prohlášením: „Můj svaz vždy věřil a stále věří, že gymnastika a sport jsou protiklady. Budeme bojovat proti směšování jejich neslučitelných principů.“

Coubertin tato slova považuje za absurdní, usilovně se tedy snaží přimět ke spolupráci alespoň francouzské gymnastické spolky. „Ty mi však naznačily, že jejich delegáti z kongresu odejdou, pokud se na něm objeví Němci. To mi přišlo nešťastné. Tenhle ustavičný protest proti Němcům, vítězům války z roku 1870, mne rozčiloval. Vždyť co je méně francouzské, méně rytířské než ukazovat vsedě zlostně zaťatou pěst?“

Přesto ustoupí a Němce raději na kongres nepozve.

Zato v den zahájení Kongresu znenadání (ale se souhlasem dalších činitelů) změní jeho název. Na pozvánkách najednou stojí: Kongres k obnovení Olympijských her.

Aby přítomné získal na svoji stranu, nechává jim zahrát Gabrielem Faurém zhudebněný Hymnus na Apollóna, jehož ztracený text byl právě nalezen v Delfách.

Do rozlehlých prostorů sálu našel svou cestu helénismus,“ píše. „Od těchto prvních hodin mířil kongres k úspěchu. Věděl jsem, že ať vědomě, nebo ne, nikdo už nebude hlasovat proti obnovení olympijských her.“

Nemýlí se. Třiadvacátého června delegáti zrod novodobých olympiád jednomyslně schválí.

„Postupně jsem nechal hlasovat o základních principech her, které byly již dříve zakořeněné v mé mysli: čtyřletém intervalu, výhradně moderní povaze soutěží, vyloučení škol (Řek Bikelas a Švéd Bergh totiž chtěli zařadit i soutěže pro děti, což jsem považoval za nepraktické a nebezpečné), a nakonec ustanovení stálého Mezinárodního olympijského výboru.“

Členy MOV vybere sám a mezi vyvolenými otci - zakladateli je i Jiří Guth Jarkovský za Čechy.

Podporu nachází Coubertin i pro princip přenášení her z místa na místo. „Což bylo zásadní. V opačném případě by náklady na opakující se hostitelství her nezvládla asi žádná země.“

Narazí až s návrhem, kde se první novodobé olympijské hry uskuteční.

Coubertin chce, aby se poprvé konaly roku 1900 v Paříži, na počest příchodu nového století a coby součást Světové výstavy.

Nalezne nečekaně mnoho odpůrců, kteří namítají: To je příliš vzdálená budoucnost. Řek Dimetrios Bikelas vzápětí vystupuje s návrhem: „Bude symbolické, když je uspořádají Atény a Řecko, a naváží tak na jejich antický předobraz.“

Delegáti souhlasí, Coubertin váhá: „Nemyslel jsem, že je Řecko schopné uspořádat světové sportovní soutěže.“ Bikelasova emotivní argumentace jej však okouzlí a nakonec souhlasí.

Rok 1900 si přesto ponechá rezervovaný pro Paříž. Atény jsou tudíž zvoleny coby hostitel prvních olympijských her na rok 1896.

POHLED: Olympijský návrat ke kořenům? Odér peněz bude cítit vždy a všude

Program aténských her zahrnuje podle Coubertinova návrhu celkem jedenáct soutěží v atletice, pět v gymnastice, čtyři v šermu a v zápasu, tři ve střelbě, deset ve vodních sportech, čtyři v cyklistice a tři v míčových hrách (dvouhra a čtyřhra v tenise a kriket). Jezdectví, s nímž se původně počítalo, je posléze vyškrtnuto kvůli nedostatku finančních prostředků. 

Coubertin trvá dle antického vzoru na zákazu účasti žen. Ten bude prolomen právě až v Paříži 1900.

Premiéra her v Aténách je v dubnu 1896 velkým úspěchem. Další dvě pokračování, včetně toho pařížského, se naopak zmítají ve zmatcích a chaosu, než se hry opět nadechnou směrem ke hvězdné budoucnosti.

Baron Pierre de Coubertin jim povládne z křesla prezidenta Mezinárodního olympijského výboru do roku 1925, pak zůstane aspoň čestným předsedou.

Při hospodářské krizi ve 30. letech zchudne natolik, že MOV vyhlásí v roce 1935 na jeho podporu mezinárodní sbírku. Její výnos však už dostane jen  manželka. Coubertin náhle umírá 2. září 1937 při procházce v ženevském parku, ve věku 74 let.

Je pohřben v sídle MOV v Lausanne.

Ale srdce nikoliv.

To odpočívá v Olympii.

Tam, kde se jeho touha po vzkříšení dávných her zrodila.

Kdyby tak tehdy - nebo 23. června 1894 v pařížské Sorbonně - pan baron tušil, jak mocný impuls sportovnímu světu právě dává.

Autor:

STALO SE 11. ČERVENCE: První olympijskou vítězkou je hluchá tenistka

Charlotte Cooperová, první olympijská vítězka ve dvouhře žen a smíšené čtyřhře.

Přestože ve věku 26 let ztratila sluch, byla mimořádnou sportovkyní. Britská tenistka Charlotte...

STALO SE 10. ČERVENCE: Nezničitelný, horší než si myslel. Zuřící býk LaMotta

Jake LaMotta

Přezdívali mu Zuřící býk či Býk z Bronxu. To proto, že v ringu neustále agresivně pronásledoval...

STALO SE 9. ČERVENCE: Konec apartheidu. JAR je znovu olympijská

Segregovaný most přes železnici v Pretórii v 60. letech minulého století.

Generace sportovců kvůli rasové segregaci v Jihoafrické republice nemohla bojovat o medaile na...

STALO SE 20. ČERVNA: Gussie šokovala Wimbledon. Zpod sukně jí koukaly kalhotky

Gussie Moranová na Wimbledonu v roce 1949.

Byla to slušná hráčka. Dostala se až na čtvrté místo v žebříčku Spojených států, ve čtyřhře se...

STALO SE 20. ČERVNA: Poprvé na špici! Čechoslovák jedničkou draftu NHL

Roman Hamrlík v dresu Montrealu.

Nestává se příliš často, že by nejvýše vybraný hráč draftu do NHL pocházel z Evropy. Člověku stačí...

STALO SE 21. ČERVNA: Doping? Agentka? Ne, za Drechslerovou mluví rekordy

Německá dálkařka Heike Drechslerová se raduje z vítězství na olympijských hrách...

Netrpělivě koukala rozhodčím přes rameno, sledovala jejich zkoumání odrazové desky. A když do...

STALO SE 6. ČERVENCE: Nejmladší vítězka Wimbledonu. Bylo jí patnáct

Lottie Dodová, nejmladší vítězka Wimbledonu.

Hrála výborně golf, v lukostřelbě získala olympijskou medaili a šel jí taky pozemní hokej nebo...

  • Nejčtenější

Podepsáno, nová kolektivní smlouva v NHL zaručuje hokejistům olympijský start

Hotovo, podepsáno. Kolektivní smlouva v NHL byla prodloužena do září 2026. Počítá s návratem hokejistů z elitní...

STALO SE 6. ČERVENCE: Hry okradeného míšence Thorpa i generála Pattona

Král označí muže s indiánským jménem Jasná cesta za nejlepšího sportovce světa, přesto musí zlaté medaile vrátit. Šanci...

STALO SE 11. ČERVENCE: První olympijskou vítězkou je hluchá tenistka

Přestože ve věku 26 let ztratila sluch, byla mimořádnou sportovkyní. Britská tenistka Charlotte Cooperová pětkrát...

STALO SE 9. ČERVENCE: Konec apartheidu. JAR je znovu olympijská

Generace sportovců kvůli rasové segregaci v Jihoafrické republice nemohla bojovat o medaile na hrách. Tři desetiletí...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tři čtvrtiny Japonců nevěří, že se odložená olympiáda uskuteční

Více než tři čtvrtiny Japonců nevěří, že se v příštím roce v Tokiu uskuteční odložené olympijské hry. Z průzkumu...

Snažím se naučit mít jizvy po popálení ráda, říká Týnuš Třešničková

Premium Byl to okamžik. Vteřina, v níž ji ožehly plameny. Vlasy, krk, ruce, obličej... Ten krásný obličej, který ji živí. Jedna...

Největší slabiny ojetých dodávek. Přinášíme přehled nejporuchovějších vozů

Premium Dodávky byly stvořeny pro práci. Najedou mnohem více kilometrů než osobní auta, a to v náročných podmínkách. Ne všechna...

VELKÝ TEST ZOO: přehled cen, zvířat i atrakcí. Přijeďte, pomůžete!

Premium Mají otevřeno 365 dní v roce, ať praží slunce, nebo se žení čerti. Na několik týdnů je zavřel až koronavirus. Chcete...

  • Další z rubriky

STALO SE 9. ČERVENCE: Konec apartheidu. JAR je znovu olympijská

Generace sportovců kvůli rasové segregaci v Jihoafrické republice nemohla bojovat o medaile na hrách. Tři desetiletí...

STALO SE 23. ČERVNA: Obnovujeme olympijské hry. Budou v Paříži. Anebo ne?

Ty letošní, koronavirem odložené, měly mít v Tokiu už pořadové číslo 32. A ty první... Dnes je tomu přesně 126 let, kdy...

Jste vyhozeni z her! Jak také dopadli protestující sportovci

Premium Stalo se to už mnohokrát. Mezinárodní olympijský výbor nepochopil ducha doby. Jen si vzpomeňte, jak až do roku 1984...

Pořadatelé tokijských her hledají cesty k jejich zjednodušení a zlevnění

Pořadatelé olympijských her v Tokiu prověří více než 200 oblastí, v nichž by šlo najít cestu k jejich zjednodušení....

Trpí vaše dítě nadváhou? Bez odborné pomoci se nadbytečných kil jen tak nezbaví
Trpí vaše dítě nadváhou? Bez odborné pomoci se nadbytečných kil jen tak nezbaví

Obézních dětí přibývá. Přispívá k tomu současný životní styl, ve kterém chybí pohyb a pobyt na čerstvém vzduchu. Tyto děti jsou pak náchylnější k různým nemocem a často trpí i jejich psychika.

Penis a ženský orgasmus. Dvacet centimetrů je optimální, říká studie

Na délce záleží a platí, že větší znamená lepší. Ovšem jen do jisté míry. Největší šanci na uspokojení ženy dává...

Nejjasnější kometa za třináct let. Na obloze ji uvidíte i bez dalekohledu

Oficiálně se jmenuje C/2020 F3, ale má také civilnější pojmenování Neowise. Po dlouhé době je to tak jasná kometa, že...

Maďarka tvrdí, že nemůže pracovat, protože je příliš sexy

Plastiky dvaadvacetiletou Barbie Barbaru Lunu Siposovou z Maďarska stály v přepočtu přes tři miliony korun. Nyní nemůže...

Výpovědi už se nevyhnete. Nový zákoník práce přinese i spravedlivější dovolenou

Premium Poslední velká novela zákoníku práce za uplynulých devět let začne z podstatné části platit od začátku příštího roku, v...

Úspěšný šéf Škody po pěti letech náhle končí, prohrál boj o moc

Mladoboleslavská Škoda Auto oznámila, že Bernhard Maier po téměř pěti letech v čele společnosti opustí k 31. červenci...