Na větrné hůrce v Baku, kde poryvy strhávaly zábrany a prach z rozstřílených terčů v oblacích létal na tribunu, zažil Jan Sychra další velké zklamání sezony. Potřetí v ní prohrál v rozstřelu. „Byl jsem ještě blíž než na dvou závodech Světového poháru,“ litoval 46letý Sychra.
Sympaticky nevinil rozmary přírody. „V základní části jste viděli sami, že to na výsledky vliv moc nemělo. Ve finále se vítr projevil, ale to je pro všechny stejné,“ prohlásil. „Nešťastné větrné místo, ovšem to organizátoři říkali dopředu. Každému to foukne jinak, ale mně to letělo slušně.“
Kde se tedy jeho medailové šance zlomily? To, že Sychra minul v rozstřelu, už byl jen důsledek, nikoli příčina. Semifinále na 15 střel začal bezchybně, ale položky 11 a 12 minul. „Tenhle dvojstřel jsem chtěl střelit dřív, aby poryvem větru nenastala nějaká eskapáda. Je daleko těžší než normálně: hop, nebo trop. Bohužel to nevyšlo.“
Velezkušený muž po postupu z kvalifikace českým novinářům v Baku vyprávěl, jak už pomalu vyhlíží sportovní život po životě.
„Rio je před námi a já bych se tam rád dostal. Už vše dělím napůl mezi normální život, rodinu a sport. I manželka mi říká, zda jsem připravený skončit a zda to mám v hlavě nastavené,“ usmál se Sychra: „Má z toho trošku obavy, abych to psychicky zvládl, ale já se nebojím.“
Právě v Ázerbájdžánu si mohl účastnické místo pro olympiádu vystřílet, tak málo chybělo... O to smutněji zněla jeho předfinálová slova: „Byla by to pro mě velká radost, protože bych mohl střílet příští rok. Když se mi to nepodaří, budu zvažovat konec aktivní kariéry.“
Odchází poražen, ale rozhodně nezlomen. „Být pátý na Evropských hrách, co si člověk může v takové konkurenci přát víc?“ ptal se řečnicky. „Je tu všechno nejlepší, co má v Evropě ruce a nohy. Nechal jsem za sebou spoustu favoritů... Jenom tomu chybí ta třešnička. Plán zůstává stejný: na mistrovství Evropy se bude střílet o další tři místa pro Riu, budeme bojovat dál.“
V Baku ještě nekončí, v pondělí jej čeká premiéra střeleckého mixu. „Bude to poprvé, těším se,“ říká o společném závodě mužů i žen. „Neberu to smrtelně vážně. Půjdu si zastřílet pro zábavu a zkusit třeba napravit, co se stalo dneska.“
Tedy zkusit zapomenout, jak málo jej dělilo od olympijského snu.
