Zhruba takový kousek se totiž minulý týden povedl firmě Pirelli, rodině Benettonů a dvěma italským bankám. (S jediným rozdílem – šlo o dvě miliatrdy eur, tedy asi sedmdesát miliard korun.) Výrobce pneumatik Pirelli a jeho spojenci se před zhruba šesti týdny dohodli na odkoupení třiadvacetiprocentního podílu ve společnosti Olivetti od společnosti Bell. Olivetti přitom vlastní Telecom Italia, čtvrtý největší telekomunikační kolos evropského kontinentu.
Čtvrtina ceny už je moc málo
Dohodnutá cena byla 4,17 EUR za jednu akcii Olivetti, což dávalo výslednou sumu sedmi miliard eur. Již tato cena nebyla vůbec nízká – o téměř polovinu totiž přesahovala tehdejší cenu, za kterou bylo možno akcie Olivetti koupit na burze.
Další vývoj pak Pirelli & spol. mnoho radosti nepřinesl. Investoři nedůvěřovali schopnostem výrobců pneumatik vést telekomunikační společnost a navíc rozplést finanční gordický uzel, který bývalého italského státního monopolního operátora svazuje. Od srpnového prodeje tak cena akcií Olivetti klesla o polovinu.
Míra trpělivosti šéfů Pirelli se naplnila ve středu, kdy se cena akcií dostala pod čtvrtinu nákupní ceny. Obrátili se proto na prodávajícího, společnost Bell, se žádostí o nové ujednání. Jako důvod uvedli „změněný mezinárodní kontext“, kvůli němuž je nutno „společně přehodnotit“ podmínky transakce.
Nejspíše z obavy, že by Pirelli & spol. mohli nakonec z obchodu ještě pět minut po dvanácté vycouvat, Bell na návrh kývl. Nové podmínky sice neznamenají de iure nižší prodejní cenu akcií; Bell však prostřednictvím finančních ústavů, které kontroluje (ano, italské poměry) zařídí emisi šestiletých dluhopisů v celkové hodnotě okolo miliardy eur splatných při fixní úrokové sazbě 1,5 procenta ročně. Olivetti, v jejíž akcie budou investoři moci dluhopisy konvertovat, tak bude moci financovat část svého obrovského dluhu ve výši 17 miliard eur. Celkem by se tak mělo v pokladně Olivetti objevit na dvě miliardy eur.
Pirelliům, potažmo Olivetti, potažmo Telecomu Italia, se taková dohoda mimořádně hodí do krámu. V současném obchodním klimatu, které telekomunikačním společnostem příliš nepřeje, totiž není velký zájem ani o nové emise akcií telekomů, ani o jejich dluhopisy - tedy o dvě standardní metody, jimiž si pomáhají společnosti, které mají momentálně hluboko do kapsy.
Bitva je vyhraná, válka ještě zdaleka ne
Dohoda navíc může alespoň částečně uspokojit akcionáře, jimž kromě propadu cen nejistota panující ohledně budoucnosti Telecomu Italia. Za šest týdnů totiž lidé z Pirelli nepředložili ani náznak nového strategického plánu, jímž by bývalého monopolního operátora oživili. Po pátečním schválení prodeje antimonopolním úřadem Evropské unie se zveřejnění takového plánu očekává každým dnem.
Analytici se domnívají, že budoucnost Telecomu Italia, závisí právě na kvalitě strategického plánu. „Všechno se bude odvíjet od toho, s čím přijde nové vedení,“ řekl Peter Wirtz, analytik německé společnosti WestLB Panmure. Pokud by plán nebyl dostatečně „inovativní a agresivní“, hrozilo by reálné nebezpečí, že se společnost nebude schopna s obrovským dluhem a narůstající konkurencí vyrovnat.
Pirelli & spol. tak šikovnou dohodou s Bellem vyhráli bitvu; vítězství ve válce ale v kapse ještě zdaleka nemají.
