Letos při povodních přišly poprvé ke slovu krizové mobily – a podle všeho obstály v rámci možností dobře. Přesto se však ukázalo, že jenom na ně spoléhat nelze a je třeba dále zdokonalovat systém krizového řízení a komunikace. „Nemůžeme postavit spojení na jednom jediném prostředku, to by byla samozřejmě tragédie,“ prohlásil pro ČTK šéf odboru komunikačních a informačních systémů Hasičského záchranného sboru (HZS) Luděk Štolba.
Na začátku bylo dlouhotrvající výběrové řízení
Mobilní telefony a služby poskytuje všem účastníkům krizového řízení (starostové, zástupci veřejné správy, hasiči, policisté, zdravotníci, ostatní účastníci krizových štábů) Eurotel, který byl letos v lednu definitivně potvrzen jako vítěz výběrového řízení. To se protáhlo na přibližně dva roky – původní verdikt totiž po napadnutí ze strany RadioMobilu antimonopolní úřad zrušil, nicméně i po opakování vyhlásilo Ministerstvo vnitra vítězem Eurotel (technické podmínky nabízí obě společnosti podobné, ale oproti RadioMobilu má Eurotel prověrku Národního bezpečnostního úřadu a certifikát ISO 9001).
Krizových mobilů, jak se Siemensům ME45 vybaveným speciálními kartami SIM pro potřeby krizového řízení říká, má být celkem 19 tisíc. V tuto chvíli již byla rozdána potřebným osobám přibližně polovina. Právě skutečnost, že ne všichni účastníci krizových štábů měli k dispozici krizový mobil, byla jedním z terčů kritiky. Podle Mladé fronty Dnes se bez mobilů ocitlo několik desítek starostů ve středočeském kraji. Luděk Štolba z HZS to přičítá tomu, že první telefony se začaly přidělovat až letos na jaře, přičemž se počítalo s dokončením až letos v září. Dodávky se také zdržely proto, že bylo třeba upgradovat firmware v mobilech – od podepsání smlouvy do dokončení distribuce totiž Siemens uvolnil novou verzi.
Distribuce také komplikuje technické řešení krizových karet SIM. Jde totiž o klasické Kombi karty, které obsahují dvě telefonní čísla. V kartě ale musí být přítomny informace ze dvou karet SIM a ty je nutné nahrát prostřednictvím speciální čtečky v prodejně. Takže pokud chce někdo čistě krizovou kartu SIM, může mu Eurotel jenom přidělit číslo a kartu poslat. Pokud ale někdo chce používat krizové a soukromé či pracovní číslo, které již existuje, potom se návštěvě značkové prodejny nevyhne. Na to ale v době záplav nikdo nemá čas, zvláště když je účastníkem krizového štábu.
Pokrytí signálem a kapacita – věčné problémy mobilních sítí
Někteří majitelé krizových mobilů si také stěžovali na nedostatečné pokrytí signálem sítě Eurotel. Spousta starostů – zřejmě pod dojmem reklamních kampaní Eurotelu – nepředpokládala, že by se mohli někdy ocitnout bez signálu. O to větší pro ně byl šok, když potřebovali telefonovat, ale nemohli. V té chvíli se ukázalo, že spoléhání se jenom na mobily je nebezpečné – mobilní sítě jsou totiž stejně jako jiné telefonní sítě založené na spolupráci se sítí závislé na provozu klíčových prvků sítě. Ty ale velká voda ohrožuje také. Pokud se výpadek jedné ze základnových stanic nepodařilo nahradit signálem z jiných, potom byla celá oblast bez pokrytí.
Jako ideální se jeví trunkové sítě – ty je možné propojit s telefonní sítí, takže se jejich prostřednictvím dá volat, ale vysílačky také mohou komunikovat spolu bez nutnosti spolupráce se základnovou stanicí. Nemluvě o tom, že účastníci se mohou slyšet navzájem – v mobilní síti je možná jenom telekonference, která ale velmi zatěžuje mobilní síť v místě a má svá omezení (například jenom šest současných účastníků). Pro trunkové sítě jsou také k dispozici vysílačky kombinované s mobily pro GSM (vyrábí je například Motorola). Že byly existující vysílačky velmi výraznou pomocí při komunikaci mezi účastníky krizových štábů a záchranáři potvrdil i Luděk Štolba.
Nastavení priorit určuje, kdo se dovolá i v přetížené síti
Aby mohli majitelé krizových telefonů volat i tehdy, když je přetížená síť, nastavuje pro jejich telefonní čísla mobilní síť nejvyšší prioritu. Při sestavování hovoru bere síť priority v úvahu – v normální situaci se dovolají nejdříve ti, kdo volají na tísňové linky (112, 150, 155, 158), potom roamující telefonisté a nakonec ti ostatní. Pokud je síť přetížená (tzn. všechny hovorové kanály jsou obsazené) a chce volat někdo s nejvyšší prioritou (tísňové linky), potom síť ukončí hovor někomu s prioritou nižší. Pokud chce volat více účastníků současně, potom síť sestaví hovor nejdříve tomu, kdo má vyšší prioritu. Rozhodně vám ale nikdo neukončí hovor kvůli tomu, že chce volat někdo zaroamovaný do sítě.
V případě, že je na některém území vyhlášený krizový stav, nastaví Eurotel pro krizová čísla vyšší prioritu (těsně pod volání na tísňové linky, které mají vždy prioritu nejvyšší), která již zajistí, že síť přeruší hovor někomu jinému, aby se takový člověk mohl dovolat. Právě s prioritou volání byly z počátku problémy v Českých Budějovicích. Krizový stav tam byl totiž vyhlášený poměrně pozdě, a proto majitelé krizových mobilů neměli prioritu k dispozici – v přetížené síti tak měli problém se dovolat. Později se zjistilo, že seznam osob, které mohou využívat priority volání, byl příliš úzký.
Krizový štáb proto předal Eurotel nový seznam a dohodl se, že přidávat priority dalším osobám bude možné výrazně rychleji. Vedlo to ale k tomu, že mobil s prioritou měl za chvíli téměř každý, a podle zkušenosti z Eurotelu se hasiči domlouvali mezi sebou krizovými telefony, namísto vysílačkami (hovor z krizových mobilů je při vyhlášení krizového stavu zdarma). To na takových místě extrémně přetěžovalo síť a navíc lidé s normálními mobily si stěžovali, že se prakticky nemohou dovolat, nebo jim síť každou chvíli přeruší hovor. V průběhu záplav se ale podařilo používání krizových mobilů znormalizovat a například ve středních a severních Čechách již tyto problémy nebyly.
Do budoucna bychom se měli poučit z chyb
Všichni, kdo se na provozu krizových telefonů podíleli (Eurotel i zástupci HZS a ministerstva vnitra), se shodují, že nyní je třeba pečlivě analyzovat fungování celého systému krizového řízení. I když mobily velmi dobře posloužily (bez nich by spousta osob byla bez spojení, zvláště mimo kanceláře, kde se přece jenom dalo volat z pevných linek), rozhodně nefungovaly tak, jak si spousta jejich majitelů představovala.
Na Eurotelu nyní bude, aby pokryl signálem místa, kde byly problémy (což by podle smlouvy s ministerstvem musel udělat i tak). Hasiči a lidé odpovědní za krizové řízení budou muset sdělit, jak by chtěli systém vylepšit (ať již se to týká nastavování priorit, požadavku služeb založených na VPN či čehokoliv jiného). Uživatelům by měl někdo opravdu velmi dobře vysvětlit, co mohou od mobilů očekávat a co ani přes nesporný technický pokrok možné není. A samozřejmě by bylo ideální, kdyby byla konečně dobudována celostátní trunková síť, která poslouží i v nekrizových dobách hasičům, policistům a záchrankám.
