V kauze Huawei je potřeba postupovat obezřetně. Oficiálně nikdo nic zásadního říct nechce. A to v některých případech ani ne tak kvůli samotné kauze Huawei, ale třeba operátoři si logicky chrání své know-how a nechtějí ho prozrazovat konkurenci. Mimo záznam jsou už mnozí sdílnější. Proto v dnešním článku nemůžeme nikoho citovat, přesto se domníváme, že informace, které jsme zjistili, jsou zajímavé a důležité.
Hned na začátku je potřeba byznys Huaweie rozdělit na tři základní skupiny:
- Mobilní telefony
- Telekomunikační infrastruktura
- Datová úložiště a integrované služby
Mobily
V prvním případě se problémy všeobecně nepředpokládají. Smartphony Huawei jsou s největší pravděpodobností stejně bezpečné nebo nebezpečné - jak chcete, jako jiné smartphony s operačním systémem Android. Ano, výrobce si může nechat různé údaje posílat zpět a na některé vykuky se už přišlo. Na Huawei nikoliv.
Zde je nutné dodat, že telefony se servery výrobců komunikují, třeba pro zjištění nových verzí systému, který se updatuje přes internet. Výrobce může přijímat informace o chybách v systému, ale jen se souhlasem uživatele. Ovšem i to nemusí stoprocentně platit i ve skutečnosti. A to je situace u všech smartphonů bez ohledu na výrobce. Takže všeobecně můžeme smartphony Huawei a pozor, samozřejmě i Honor, považovat za bezpečné.
Operátoři
V druhém případě je situace složitější. Na světě jsou operátoři, kteří mají v podstatě celou infrastrukturu nebo její většinu dodanou Huaweiem. V takovém případě je samozřejmě teoretické - opakujeme teoretické - riziko větší. V Česku však žádný takový síťový mobilní operátor není.
Velmi zjednodušeně můžeme mobilní síť rozdělit na dvě části: vysílací a na jádro, tedy řídicí systémy. V Česku žádný operátor nepoužívá v obou částech současně a výhradně technologie Huawei. Takové řešení v principu teoretické riziko výrazně snižuje. Případný útočník z řad výrobců infrastruktury, ať by to byl teoreticky kdokoliv (Huawei, Cisco, Nokia, Ericsson a další), nemá do části infrastruktury přístup a naopak operátor může nežádoucí provoz (například únik dat) v síti odhalit.
Mobilní operátoři v Česku využívají technologie Huaweie především na vysílací část sítě. Tedy na BTS, antény a další související součásti. Huawei dodává i přenosové části sítě (mikrovlnné spoje) a zajišťuje i další datová připojení v síti. Naopak čeští operátoři využívají pro řídicí systémy technologie různých dodavatelů. Těch je víc, záleží, jak široce budeme uvažovat jádro sítě. Obvykle to jsou Ericsson, Nokia, Lucent a mnohé další.
Ale v určité míře, třeba pro některou technologii (jako je 4G) je v některých případech i řídicí část sítě od Huaweie a naopak, ve vysílacích částech sítě mají tuzemští operátoři i technologie jiných výrobců: Nokie, Kathrein, Ericsson a další.
Celkově tak žádná tuzemská mobilní síť není vystavěna na technologii jediného výrobce.
Testování a údržba
Operátoři zdůrazňují, že testují dodaný software pro technologie, tedy i to, co dodává pro svá zařízení Huawei. Stejně tak mají bezpečnostní postupy, které testují procesy v síti a zkoušejí falešné útoky na různá zařízení. Následně ověřují nouzové postupy. To je logické a každý správný provozovatel bude svou síť takto prověřovat.
Trochu problematičtější, tedy u některých z tuzemských operátorů, je servisní část. Tím je myšlena údržba, servis a související činnosti. Tu buď mohou provozovat sami operátoři a nebo ji provádí na zakázku externí dodavatel. A jedním z nich je právě Huawei. V Česku existují obě varianty. Někteří operátoři uvádí, že v jejich případě při servisních úkonech musí být přítomný zaměstnanec operátora, i když servis provádí partnerská společnost.
Zde je nutné uvést, že ona servisní činnost Huaweie nespočívá v tom, že by po BTS jezdili čínští zaměstnanci. Servisní technici jsou často bývalí zaměstnanci operátora, jen převedení pod Huawei. Často sídlí přímo u operátora. Tady samozřejmě určité (opět nutno dodat, že pouze teoretické) riziko hrozí.
5G bez Huaweie je minimálně zatím problém
Operátoři nám také prozradili, co by se stalo, kdyby Huawei nesměl další infrastrukturu dodávat. A všichni se shodli, že by to byl problém. Na jednu stranu by absence významného dodavatele mohla vést ke zvýšení cen. Na druhou by nastal problém především u dodávek pro sítě 5G. Tam má totiž Huawei vývojový náskok, což by mohlo nástup sítí 5G oddálit. U současných technologií jsou síly dodavatelů zhruba vyrovnané. Dodejme, že aktuálně na světovém trhu působí jen několik velkých výrobců infrastruktury: Huawei, ZTE, Nokia, Ericsson a Samsung.
Pokud uvedené informace shrneme, tak operátoři v Česku mají sítě diverzifikované, žádný výrobce infrastruktury, a tedy ani Huawei nemůže získat kontrolu nad celou sítí. U některých operátorů je komplikovanější situace u servisu, kterou provádí Huawei, ale věříme, že i to má daný operátor pod kontrolou.
Integrované služby
Zbývá třetí bod, kterým jsou datová úložiště a integrované služby. Zde je samozřejmě riziko nejvyšší, Huawei má teoreticky přístup přímo k datům. Navíc tato aktivita Huaweie není ani všeobecně známá, i když ani v tomto segmentu není čínská firma žádným nováčkem a béčkovým hráčem. Bohužel, dostupných údajů je minimum.
