Jenže, otázkou je, zda rozhodnutí „zaplést“ se mimo dobře známé prostředí bude pro Telefónicu výhrou. A nejde rozhodně jen o jazykové problémy.
Latinskoamerické telekomunikační trhy v době, kdy na ně Telefónica vstupovala, vypadaly jako ten český asi před deseti lety. Mobil mělo pár vyvolených a o zákazníky soupeřil zhruba jeden silný a jeden lokální operátor. O firmách chrlících telefony jako na běžícím pásu a prodávající neuvěřitelné množství čím dál menších a vybavenějších přístrojů se uživatelům jen zdálo.
Ale nutno přiznat, Telefónica se s výzvou jak naučit Jihoameričany telefonovat mobilem, vypořádala se ctí. Ať už za tím vidíme počet zákazníků využívající její služby, anebo zisky firmy a činnost jejích dceřinných společností.
V Česku je ale nyní situace jiná. Na Českém Telecomu je momentálně nejzajímavější právě Eurotel, ale tuzemský mobilní trh je jiný než ten Latinskoamerický. Je plný, dá se říct.
Mobil má 99 lidí ze sta. Prozatím nefunguje přenositelnost mobilních čísel. Češi jsou opatrní či líní měnit svého operátora, i kdyby byl sebelevnější. Hlavně proto, že by museli změnit své číslo. Takže získat či přetáhnout zákazníka od konkurence, není v Česku jen tak.
Další komplikací může být vstup Vodafone, dalšího silného nadnárodního hráče, do Oskara. Eurotel je sice jednička trhu, ale v počtu zákazníků mu na paty šlape T-Mobile. Vodafone nebude chtít, vzhledem ke své celosvětové strategii, zůstat zahanben.
Pro zákazníky by však konkurenční boj mohl přinést alespoň minimální výhody. Nové a rozšířené služby, výhodnější roaming anebo nižší ceny přístrojů prodávaných právě u operátorů. Nějakou výraznou cenovou válku však očekávat nemůžeme, operátoři přece musí generovat zisky!
A co na to Telefónica?
Její ředitel César Alierta na otázku, co přinese vstup společnosti na český trh jen odpověděl, že cílem číslo jedna je pro firmu spokojený zákazník. Co to pro více než 4,6 miliony klientů Eurotelu může znamenat však neprozradil.
A co s Telecomem? Lidé v Česku odhlašují pevné linky, jejich počet klesá již několik let. Navíc mnoho Čechů pevné linky drží jen proto, aby se připojili k internetu. Ceny za připojení však nahrávají preferenci kabelových televizí, takže i zde může být budoucnost nejistá.
To, zda si Telefónica neukousla v Česku příliš velké sousto, a jak se jí bude v tuzemských vodách dařit, ukáže až budoucnost. Na druhou stranu si španělská firma nezaslouží, abychom ji podceňovali.
Její krok do mělkého tuzemského rybníka může být promyšlenou strategií, jak se odrazit k dalším akvizicím dále na východ. Do zemí, kde je situace podobná, jako před lety v Latinské Americe - nenaplněné trhy, jeden operátor a klasické postupy získávání zákazníků. Tam by svou hru Telefónica mohla zahrála opět výborně - podle jihoamerického scénáře.
