| foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Vyšší ceny zeleniny ženou lidi k rýčům a motykám

Nadšenců, kteří se věnují zahrádkaření, přibývá. Vlastními výpěstky mohou výrazně ušetřit například vícečetné rodiny, v nichž se zkonzumuje ovoce i zeleniny velké množství.

Obliba zahrádkaření vzrostla již během pandemie covidu, kdy byl pobyt mezi záhony jednou z mála volnočasových aktivit, jimž se bylo možné bez omezení věnovat, a ještě pěstitele mohlo těšit vědomí zdravých domácích produktů.

Nyní zase ženou zahrádkáře k rýčům, motykám, semenům a sazenicím extrémně vysoké ceny ovoce a zeleniny v obchodech. Přestože zdražení zasáhlo i některé osivo a další sortiment, vlastní pěstování se pořád dost vyplatí, a obrací se proto k němu stále více lidí.

Celý magazín

tit

Zvyšující se počet domácích pěstitelů vnímá například Renata Křížová, majitelka Zahradnictví La Toscana v Trnavě u Třebíče. „Určitě to znát je. Zákazníci hodně nakupují například sazenice zeleniny, různý doplňkový sortiment, dále také ovocné stromy nebo keře,“ konstatovala Křížová. Zdražení se podle ní nevyhnuly především substráty nebo hnojiva, rostlin se zatím růst cen tolik nedotkl.

Výrazně větší plochu než v minulých letech chce jedlým plodinám vyhradit na své zahradě v malé vesnici na Pelhřimovsku rodina Čížkových. „V minulosti jsme pěstovali jen něco málo kvůli dětem – pár jahod, dále kanadské borůvky, hrášek, pažitku a nějaké bylinky na vaření. Letos jsme se ale rozhodli, že toho zkusíme dát na zahradu více. Jako pětičlenná rodina totiž spotřebujeme ovoce a zeleniny skutečně hodně a na rozpočtu je to znát,“ popsala hlavní motivaci k aktivnějšímu obdělávání záhonků Marie Čížková.

V plánu má rodina například pěstování několika druhů dýní, dále cukety nebo okurky. „V obchodě stojí jedna salátová okurka – navíc většinou nevalné chuti – klidně kolem třiceti korun. Přitom zrovna tento druh zeleniny nevyžaduje moc péče. Nemusí být ani ve skleníku, vyroste klidně i na záhoně. To samé dýně a cukety,“ líčí žena, která má už zkušenosti se zahrádkařením z dětství.

Na zahradě u ní nebudou letos chybět ani brambory, mrkev, petržel a salát, do nedávno pořízeného fóliovníku zvažuje ještě výsadbu paprik a rajčat, jež má její rodina velmi v oblibě a v létě jich spotřebuje velké množství.

Podle zkušených zahrádkářů může právě u vícečetných rodin vlastní produkce ovoce a zeleniny notně ulehčit napjatému rodinnému rozpočtu. „Nedá se jednoznačně určit, které druhy zeleniny se vyplatí pěstovat doma. Při pohledu na ceny zeleniny na pultech se dá říct, že všechno. Ale takovým dlouholetým ekonomicky zajímavým druhem je česnek. Český česnek je žádaný, a tím pádem i poměrně drahý, takže jeho pěstováním se dá výrazně ušetřit,“ míní Stanislav Kozlík, předseda Českého zahrádkářského svazu (ČZS).

Záleží ale samozřejmě i na konkrétních podmínkách, které pěstitelé mají – někdo obdělává rozlehlou zahradu u rodinného domu, mnozí nadšenci jsou zase rádi i za malý kontejner umístěný třeba na balkoně či terase.

Bez alespoň malého zápalu pro zahrádkaření a základních znalostí to ale podle Stanislava Kozlíka nejde. „Je-li ale práce na zahradě pro člověka koníčkem a relaxací, vedlejší ekonomický dopad může pak být zajímavým benefitem navíc. Je ovšem otázka, jaký bude vývoj ekonomiky, inflace. Pokud by docházelo k ještě výraznějším nárůstům cen, tak by se mohly čistě ekonomické důvody rozšiřovat,“ zamýšlí se předseda zahrádkářů.

Přibylo hodně mladých zahdrádkářů s dětmi

Přibližně 350 zahrádek mají zájemci k dispozici v zahrádkářské kolonii na okraji sídliště Stalingrad ve Žďáře nad Sázavou. Až na pár posledních pozemků jsou parcely plně obsazeny.

Obliba zahrádkaření tam rok od roku roste a nynější zvyšující se ceny ovoce a zeleniny tomu jenom nahrávají. „Přibylo nám i hodně mladých lidí a rodin s dětmi, za což jsme moc rádi. Lidé sice využívají své pozemky i k rekreaci – mají na nich třeba nějakou pergolu, posezení a vyžití pro děti, ale každý tam alespoň něco pěstuje,“ popsal Otakar Šuhaj, tajemník a místopředseda žďárské stalingradské organizace ČZS.

Dle jeho slov je logické, že lidé nyní začnou ve větší míře pěstovat také zdánlivě obyčejné druhy, jako je třeba mrkev, petržel, cibule nebo červená řepa. A už nyní prý přibývá rovněž nově vysazených ovocných stromků, a to nejenom běžných druhů, jako jsou jabloně nebo švestky, ale třeba i pro Vysočinu netypických broskvoní. „Nelze se divit – když se dneska podíváte do regálů obchodů, je to s cenami opravdu hrůza a děs,“ říká dlouholetý zahrádkář.

Při současných cenách se vyplatí vypěstovat cokoliv

Potvrzuje, že při současných cenách se skutečně vyplatí pěstovat více méně cokoliv, i když v letní sezoně pravděpodobně ovoce a zelenina v marketech zase o něco zlevní.

Výrazněji podle něj ale mohou lidé ušetřit například u plodin, které nepotřebují skleník, ale stačí jim pouze „obyčejný“ fóliovník. Jde třeba o již zmiňované okurky, rajčata a papriky. „Ty teď stojí v obchodech opravdu hodně, paprika klidně 120 korun za kilo. A přitom i na malé ploše skleníku nebo fóliovníku se jich dá v sezoně vypěstovat velké množství. Navíc chuť a kvalita domácích plodin se nedá s těmi kupovanými vůbec srovnat. Rajčata z obchodu jsou proti těm vlastním úplně bez chuti,“ vypočítává klady domácích výpěstků Šuhaj.

I on samozřejmě zaznamenal zdražení osiva a dalšího zboží, ač to pro někoho nemusí být hned na první pohled patrné. „Když jsme loni nebo předloni kupovali za 25 korun semena paprik F1, bylo tam kolem třiceti kusů. Teď to máte za stejnou cenu, ale semen tam je jen patnáct. Pro zájemce z řad našich zahrádkářů se však snažíme shánět nějaké zboží za nižší cenu – například hnojivo nakupujeme ve větších baleních, takže pak vyjde levněji. Každému potom odvážíme dle potřeby,“ objasnil Šuhaj.

Podle Stanislava Kozlíka se vyplatí před nakupováním také porovnávat ceny. „A v případě třeba nákupu osiv je lepší dát jednoznačně přednost českým firmám, které podléhají přísné kontrole a jsou i zákaznicky prověřeny, před zahraničními. Stále je také výhodné pěstovat si svoji vlastní produkci, kde kromě úspor máte detailní přehled o způsobu pěstování, víte, čím jste hnojili či ošetřovali, a znáte tak kvalitu svých výpěstků. Tato kontrola je pro většinu zahrádkářů stále na prvním místě před ekonomickým pohledem na samozásobení,“ dodal předseda ČZS Kozlík.


Témata: Články