Možnost prohlédnout si opět nejrychlejší savce planety gepardy štíhlé, ale také historicky vůbec první olomoucké mládě ptáka s netradičním názvem banánovec obecný. I to patří mimo jiné mezi novinky končícího léta v zoologické zahradě na Svatém Kopečku.
K přerušení více než dvacet let trvajícího chovu gepardů došlo před rokem kvůli úhynu posledních jedinců. „Zoo se k němu vrací v podobě dvou samců. Jedná se o bratry, kteří se narodili v roce 2016 v Zoo Boras ve Švédsku a od roku 2018 pobývali v zahradě ve Dvoře Králové nad Labem,“ přiblížila zooložka Jitka Vokurková.
Celý magazín |
Na Svatém Kopečku byly šelmy, jež dokážou po krátkou chvíli běžet rychlostí až 110 kilometrů v hodině díky skokům dosahujícím délky i sedmi metrů, chovány od roku 1999. Světovou populaci zde postupně rozšířilo dvanáct mláďat. Gepardi jsou nyní nejohroženější velkou kočkou Afriky, kde žijí ve stepích, řídkých lesích a lesnatých savanách. Ve volné přírodě už zbývá přibližně jen sedm a půl tisíce jedinců. Příčinou je ztráta přirozeného prostředí vlivem činnosti člověka a také nelegální obchod s těmito zvířaty, vliv mají samozřejmě i drsné podmínky divočiny. Nejvyšší počet gepardů žije v Namibii.
Rodiče mládě urputně bránili
Další novinku, mládě banánovce obecného, mohou návštěvníci najít ve venkovní voliéře. „Jde o zvíře, které je možná známější pod názvem turako fialový. Latinský název Musophaga ale znamená banánožrout,“ nastínil kurátor ptáků Jan Kirner.
Zoo má banánovce od roku 2009, odchov se zde ale poprvé podařil až letos. „Rodiče potomka urputně bránili, jak to mívají tito ptáci ve zvyku. Každá kontrola se tak rovnala malému dobrodružství. Mláďata tohoto druhu přirozeně překotně rostou a nejinak tomu bylo i u našeho – za necelý měsíc téměř zpětinásobilo svoji váhu. Už 17. den pak opouštělo hnízdní košík a začalo se pohybovat kolem, aniž by ještě bylo schopné letu. Analýza DNA z rostoucího pera ukázala, že jde o malého samečka,“ shrnula mluvčí zoo Iveta Gronská.
Domovským kontinentem všech 23 druhů čeledi turakovitých je Afrika. Jedná se o plodožravé ptáky, kteří jsou citliví na příjem železa v potravě, což musí chovatelé zohledňovat při skládání jídelníčku. Paradoxně to ovšem znamená, že je nutné ovoce bohaté na železo omezovat, v přírodě je ho totiž málo, a tak je organismus banánovců nastaven tak, že absorbuje z jídla prakticky veškeré obsažené množství. Nadbytek se ale usazuje v tkáních, což může vést až k uhynutí.