Betlémářskou tradici ve městě udržuje Spolek přátel betlémů. Ten také spolupořádá zdejší tradiční betlémářské výstavy a organizuje i související řezbářskou přehlídku Dřevořezání.
Celý magazín |
V místním domě dětí a mládeže Pavel Brychta a další členové spolku vedou řezbářský kroužek, díky kterému ve městě dorůstá nová generace řezbářů a betlémářů s osobitým stylem. Kroužek funguje již od roku 1990.
„Ze současných řezbářů můžeme zmínit například Jana Bukvaje. Svérázné figurky, které vyřezává, jsou charakteristické svým výrazem obličeje i postavou, což je pro tvorbu tohoto autora typické. Velmi aktivní je Evžen Hamták, jehož betlémy vlastní mnoho význačných lidí a jsou roztroušeny po celém světě,“ uvedla Romana Šťastná, vedoucí městského odboru kultury a propagace.
Podotkla, že jedním z majitelů třešťského betléma je i bývalý prezident Václav Klaus.
Největší betlém je k vidění u Třešťského potoka v ulici Na Hrázi. „Slouží jako poutač a vítá před vjezdem do centra města návštěvníky přijíždějící ze směru od Jihlavy a Stonařova. Velké betlémové sochy vyráběli řezbáři postupně od roku 2007 v průběhu Dřevořezání,“ vysvětlila Šťastná.
V Třešti se klade vznik tradice tvorby a stavby betlémů přibližně k letopočtu 1800, kdy se patrně inspirací staly papírové betlémy z nedaleké Třebíče. Od 2. poloviny 19. století pak začaly být papírové figurky postupně vytlačovány dřevěnými, nejčastěji vyřezávanými z měkkého lipového dřeva.
Pravděpodobně prvním třešťským autorem a řezbářem byl truhlář Matěj Suchý (1820–1909). „Obdobně jako se k průkopníkům papírových betlémů řadili soukeníci, prvními tvůrci dřevěných figurek byli truhláři. Rozvoj nábytkové výroby, hlavně výroba vyřezávaného nábytku a hodinových skříní, vytvořil podmínky pro vznik lidového řezbářského umění. Po prvním třešťském tvůrci Matěji Suchém se objevuje celá plejáda lidových řezbářů,“ popsala Šťastná.
Významná byla řezbářská rodina Brázdů, František Janák a pokračovatelé, jako lidový umělec Josef Liška, Jan Brožek či František Vrátil.
Z truhlářů řezbáři: Základ vyřezávaných betlémů leží v rozvoji nábytkové výroby.
Třešťské betlémy jsou typicky umístěny v krajině tvořené například z mechů a pařezů. „Reliéf krajiny připomíná náš kraj. Ať přijedete do Třeště z jakéhokoli směru, vždy budete sjíždět z kopce do údolí,“ usmívá se Romana Šťastná.
To se podle ní promítá i do krajiny třešťských betlémů. „Pozvolna se zvedá k horizontu, kde přechází v takzvaný lončoft, což je malovaná krajina, jež navazuje na strmé stráně, pastviny a říčky a opticky je tak prodlužuje. Lončoft je třešťskou tradicí, maloval se na plátno nebo pevný papír,“ vysvětlila Šťastná.
V Třešti se drží tradice stavění betlémů v rodinách. Betlémská cesta městem pak zprostředkovává poutavou tradici návštěvníkům. Každý rok od 26. prosince do 2. února je možné řadu domácností navštívit a betlémy tam spatřit na vlastní či. Od roku 2015 je Betlémská cesta na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR.
Více informací poskytne například mapka na www.trestskebetlemy.cz nebo místní infocentrum. Nejvíce betlémů je ve stálé expozici Spolku přátel betlémů v Třešti v přízemí Domu J. A. Schumpetera na Rooseweltově ulici. Přístupná je s průvodci z i-centra. Další expozici o betlémech nabízí třešťská pobočka Muzea Vysočiny v prvním patře Domu J. A. Schumpetera. Do prohlídek v rámci Betlémské cesty se zapojuje kolem dvou desítek domácností a institucí.
Jaký je alespoň zčásti letošní program třešťských Vánoc? Ozdobený vánoční strom na náměstí se rozsvítil 3. prosince. Ve dnech 9. prosince až 2. února příštího roku se koná zmíněná výstava Vánoce a betlémy v Schumpeterově domě. Otevřeno je zpravidla denně 9.30–16.30 hodin, kromě 25. 12. a 1. 1., kdy je otevřeno až od 13.30 hodin. Od 11. prosince bude tradiční vánoční výstava základní školy Barvířská.
