Treegatory, jak se zavlažovací vaky oficiálně jmenují, stačí naplnit vodou a ta pak milimetrovými otvory dávkuje vodu kořenovému systému stromu po dobu devíti hodin. A každou kapku strom vstřebá, neboť voda nestačí nikam odtéct.
„Kapénková závlaha je pro strom vůbec nejlepší. Bere si vodu průběžně, nedostává šok. Nic nikam nesteče a vlastně to i šetří vodu,“ podotkla vedoucí odboru ekologie a veřejného prostoru libereckého magistrátu Lucie Sládková.
Liberec pořídil nedávno 100 treegatorů, připojuje je vždy po dvou kusech ke stromům v centru města, kde v létě teplota překročí o několik stupňů teplotu v okolí. Zavlažovací vaky už pomohly přežít sucho lipám na Fügnerce a v Jánské ulici, jeřábům u Plazy a javorům babyka u Kendika.
„Některé jsme už letos přesouvali. Většinou postačí je u stromu ponechat dva, tři týdny, aby se vzpamatoval. Teď si vytipujeme stromy na sídlištích, kam by se vaky daly umístit,“ dodala Sládková.
Zavlažovací vaky jsou několika typů. Mají životnost pět až deset let. Menší jsou na 57 litrů vody, větší na 90. Dají se různě spojovat a tak lze zavlažit i poměrně velké stromy s mohutnými kmeny. Takto se rozhodlo zachránit své stoleté lípy na náměstí Míru město Nový Bor.
Je to snazší než klasické zalévání
„Bojíme se, že by uschly. Klasicky zalévat téměř nejdou, všechna voda steče po povrchu pryč. Lípy navíc obrazily uvnitř, starší větve zůstaly neolistěné. Zavlažovací sukýnky byly naše poslední šance a zatím se zdá, že zabraly,“ pochvaluje si starosta Nového Boru Jaromír Dvořák (SLK). Každá z lip má na sobě až čtyři vaky, každý má objem 90 litrů. Doplnit vodou je stačí jednou týdně.
„Je to snazší a rychlejší než klasické zalévání. Všechny geniální věci jsou ve své podstatě jednoduché,“ dodává Dvořák. Vaky přitom paradoxně nebyly vymyšleny k záchraně starých usychajících stromů, ale naopak k posílení životaschopnosti u nové výsadby.
„Loňské sucho spustilo u nás takovou paradoxní vlnu – vaky se začaly instalovat k usychajícím stromům jako taková poslední záchrana. Často tak byly vidět u polomrtvých stromků, kterým už nikdo moc šancí nedával, pro které primárně tento vak určený ani není. To, že se některé z nich podařilo zachránit, spustilo teprve vlnu zájmu o zavlažovací vaky. Byla to ale jasná ukázka toho, že systém funguje a teprve poté začala města uvažovat o tom, že by bylo vhodné používat vaky i u všech nově vysazených stromů,“ hodnotí Žaneta Tušerová, ředitelka firmy ZavlažovacíVaky.cz, která tento systém městům dodává.
Zavlažovací vaky jsou americkým patentovaným vynálezem z roku 1989. Mezi největší uživatele tohoto systému u nás patří města Praha, Cheb, Karlovy Vary, Pardubice a Brno. Nejvíce využívají Treegatory ve Švédsku, kde například ve Stockholmu takto zavlažují zeleň v centru města.
„Zavlažovací vaky Treegator kompletně změnily naše možnosti ve výsadbě stromů. Od roku 2007 jejich pomocí zaléváme ve městě Stockholm na 800 stromů. Je úžasné, že jsme na nich nezaznamenali téměř žádný vandalismus. Necháváme je většinou na místě celou sezonu, pouze v centru města je stahujeme mezi zalévacími cykly každý druhý týden,“ uvedl Björn Embren, krajinářský architekt a konzultant odboru dopravy radnice ve Stockholmu.
Stromy přitom ve městech plní nejen estetickou, ale hlavně klimatizační funkci. „Časy, kdy se vysadil strom a ten se ponechal přírodě, ty se patrně dlouho nevrátí. Pokud bude stávající trend počasí přetrvávat, přijde doba, kdy se bez zálivky neobejde žádný strom ve městě. Nově vysazený, ani vzrostlý, který vysadili naši dědové,“ podotkla Žaneta Tušerová.
