Vlci zabili jednoho berana, čtyři dospělé ovce a 32 jehňat. Podle krajského radního je to první případ, kdy šelmy lovilly na Frýdlantsku. Dosud útočily jen na Českolipsku.
„Je to mimo tu stávající oblast, kde víme, že se vlci vyskytují a určitě nešlo o jedno zvíře, ale muselo jich být více,“ uvedl radní Jiří Löffelmann s tím, že případ se stal v dubnu a byl prvním hlášeným útokem v letošním roce.
Vlci se na Frýdlantsko dostali z polské části Lužice
Jiří Hušek, šéf Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, se domnívá, že vlci se na Frýdlantsko dostali s největší pravděpodobností z polské části Lužice.
„V současné době je v německé Lužici populace vlků čítající více než deset smeček, tedy kolem sto padesáti zvířat. A ta si přirozeně hledá nový prostor k životu a rozšiřuje své teritorium. Takový je i případ Máchova kraje, kam vlci přešli právě z Německa. Zdejší smečka už pravidelně každý rok vyvádí vlčata,“ přiblížil Hušek.
A podobné to může být i na Frýdlantsku, ačkoliv tam se vlci ještě neusadili, jen sem pravidelně z Polska přecházejí.
Chápe, že z hlediska hospodaření v krajině může vlk představovat pro chovatele určitý problém, lidé se ho ale bát nemusejí. „U středoevropské populace nebyl v minulosti zaznamenán žádný útok vlka na člověka. Stále platí, že zahlédnout ho je malý zázrak. Je to plaché zvíře a kontakt s člověkem rozhodně nevyhledává,“ zmínil.
Právě agentura CHKO hraje jednu z rozhodujících rolí při odškodňování chovatelů. Potvrzuje například, zda šlo skutečně o útok vlků. Někdy totiž za napadenými zvířaty stojí i toulaví psi. V lovu může vlka zastavit například velký pastevecký pes. I na něj mohou majitelé ovcí získat dotaci od státu, stejně jako na stavbu ohrad.
„Když se vlk nažere, nechá roztrhanou ovci na místě, neodnáší si ji s sebou. To může udělat třeba u jehňat, což pak je problém pro chovatele. Za ztracené zvíře kompenzaci bohužel nedostane. I to by se ale mělo do budoucna změnit,“ vysvětlil Hušek. S vlčí smečkou má své zkušenosti i Martin Líman, který žije s rodinou v blízkosti hradu Bezděz na Českolipsku.
Za odtažená zvířata žádná náhrada
Šelmy si stádo jeho ovcí a koz vyhlédly poprvé už loni na jaře, o pár měsíců později pak útočili znovu. Dohromady mu sežrali sedm zvířat, čtyři z nich ale odtáhli pryč a za ně chovatel žádnou náhradu nedostal. Pastvinu má přitom obehnanou plotem.
„Pořizovat si pasteveckého psa má smysl zhruba od sto kusů ovcí, já jich nikdy nebudu mít víc než dvacet,“ uvedl před časem. Rozhodl se proto bránit jinými, netradičními metodami.
„Po okolí rozvěsím flandry. To jsou červené fáborky, které používají španělští pastevci. Vlají ve větru a vlci z nich cítí člověka. Asi tři měsíce je to odrazuje, než si na jejich přítomnost zvyknou. Do té doby si pořídím oslíka. Je to mohutné zvíře, které nesnáší psovité šelmy a dokáže se bránit silnými kopanci. Navíc dělá obrovský povyk, když zavětří nebezpečí,“ prohlásil Líman.
