Na první pohled to vypadá nadějně. Ministerstvo životního prostředí zaslalo do Polska stanovisko České republiky k další těžbě hnědého uhlí v dole Turów. Začíná slovy, že Česko nesouhlasí s realizací záměru a stanovuje, co všechno má Polsko splnit, pokud se v Turówě bude i dalších 44 let těžit. Milan Starec, který zastupuje obyvatele Uhelné, přesto není s odeslaným dokumentem spokojený. Právě Uhelná totiž pocítí rozšíření dolu nejvíc. Okraj obří jámy bude od ní zhruba kilometr.
Sociální sítě jsou plné palců nahoru pod zprávou, že Česká republika nesouhlasí s rozšiřováním Turówa. Vy ale příliš nadšení neprojevujete. Proč?
My samozřejmě vítáme, že stanovisko za ČR je negativní. Ještě před čtrnácti dny to vypadalo, že žádný projev nesouhlasu do Polska neodejde. Což bylo pro mě nepochopitelné. Jak chtělo ministerstvo životního prostředí vydat jiné stanovisko než negativní, když to na nás jiný než negativní vliv mít nebude? Jenže v tom dokumentu jsou i věci, které vzbuzují spoustu otazníků a nejistot. Všechno je to napsáno víceméně ve smířlivém duchu. Polskou stranu téměř k žádnému opravdu konkrétnímu úkolu nezavazujeme.
Počkejte, ministerstvo popsalo požadavky deset stránek. Podle vás by jich mělo být ještě víc?
Ne víc, podmínek je tam dost, ale nejsou striktně vyžadovány. Jsou popsány hodně obecně a dají se vykládat různými způsoby. Mluví se tam třeba o kritické hladině spodní vody, ale stanovení její výšky necháváme na Polácích. Proč? Voda bude chybět nám, ne jim. Říkáme, že musí postavit před Uhelnou ochranný val a ten musí být takový, aby dopady dolu byly na české území minimální. Ale zase necháváme Poláky si rozhodnout, jak veliký ten val má být. Jenže co může podle nich stačit, nemusí stačit nám.
Jak moc důležitý je ten val?
Val je otázkou bytí a nebytí Uhelné v případě další těžby. Má stát mezi námi a Turówem. Dávali jsme připomínku, že minimální výška valu by měla být třicet metrů. Vycházeli jsme z konfigurace terénu, výšky okolních stromů a dalších aspektů. Když bude nižší, bude k ničemu. Uhelná je na kopci. S nižším valem budeme koukat přímo do jámy a půjde na nás všechen prach a hluk z dolu. Ale protože ministerstvo nechalo to rozhodnutí na Polácích, tak co bude? To mohou postavit val pět metrů vysoký a budou z obliga. Nechápu, proč se tam nedal konkrétní údaj, který by byl neoddiskutovatelný.
Poukazujete také na nejasnosti kolem měření hladiny hluku.
Na mezistátních konzultacích ve Wroclavi se dohodlo zřízení dalšího měřicího bodu, který má doplnit monitorovací síť. Jenže ve stanovisku za ČR je, že tento měřicí bod bude v provozu jednou za dva roky. A v roce 2030, kdy Poláci předpokládají, že hluk bude nejhorší, se má měřit třikrát za rok. To je směšné. Pořád se mluvilo o tom, že je nutné, aby se měřilo kontinuálně a výsledky byly k dispozici online. Místo toho má výsledky měření polská strana dodat jeden měsíc od zpracování protokolu. Takže oni něco změří a za měsíc nám dají vědět. To není to, v co jsme doufali. Navíc se obávám, aby to neskončilo jako když Liberecký kraj před časem objednal měření hluku u krajské hygienické stanice. Bylo evidentní, že Poláci v té době stroje vypnuli, nic se nenaměřilo. Jestli to takhle chtějí dělat pokaždé, že se předem oznámí, že bude měření, tak to je celé k ničemu.
Největší hrozba při pokračování těžby se ovšem týká ztráty spodní vody na českém území. Jak je ošetřeno tohle?
Ve stanovisku za Českou republiku stojí, že v případě, že těsnící stěna v dole nebude účinná, nastává povinnost zajistit dotčeným obcím dodávku náhradní pitné vody a také finanční náhradu v hodnotě odpovídající rozsahu množství ztracené vody. Odkud ta náhradní voda má být? Nikde není také stanoveno, kdo vyčíslí její úbytek. My nebo Polsko? Není popsán způsob výpočtu náhrad. Budou se opravdu kompenzace přepočítávat na litry pitné vody? Česká geologická společnost před časem uvedla, že Turów odčerpá ročně dvanáct milionů kubíků vody. Kdyby se to násobilo tímto údajem, bylo by to zajímavé. Ale takhle to asi není myšleno. A co se myslí tou dodávkou náhradní pitné vody? Jak to má vypadat? Oni si snad myslí, že lidem stačí, že přijede někdo s cisternou na náves. To opravdu nestačí. Ve vodě z cisterny nevyperete v pračce, neosprchujete se s ní, tu si jen naberete do kýblu, aby bylo co pít. Ale potřeba vody v domácnosti je mnohem větší.
Mluvilo se přeci o výstavbě vodovodů, jak na Hrádecku, tak Frýdlantsku, aby lidé v příhraničí kvůli Turówu o vodu nepřišli.
To ano a vidíte někde nějaký? Přitom k Uhelné se má důl přiblížit už v roce 2023. Za tři roky! V té době bychom tam ten vodovod měli mít. Plány Severočeské vodárenské společnosti jsou takové, že vrt v Uhelné se propojí s vrtem u Machnína, ale zatím to ani není na papíře vyprojektované. Přitom i Poláci přiznávají, že pokles vody pro Uhelnou bude velmi výrazný. Teď vodu máme, ale pak se překope geologický zlom v dole, voda steče a my budeme na suchu. A to se může stát ve velmi krátkém čase.
Odtoku vody z Čech má zabránit těsnící stěna z jílu. I když je pravda, že o její účinnosti ještě nedávno pochybovala i Česká geologická služba.
No právě. A ministerstvo do stanoviska napsalo, aby Polsko předtím než rozhodne o enviromentálních podmínkách, tak nám má dát kompletní dokumentaci k té stěně. Její parametry, harmonogram výstavby i plán její údržby. A také, že nám mají dát informace o možných odchylkách k posouzení budoucí účinnosti této stěny. Jinými slovy. Ministerstvo vydalo toto stanovisko, aniž by mělo dokumentaci k té stěně. To je neuvěřitelné. Přeci první věc, která se měla udělat, bylo napsat Polákům, že nedodali dokumentaci a dokud ji nebudeme mít, tak se k tomu nebudeme vyjadřovat. Vždyť když ta stěna nebude fungovat, bude to obrovský průšvih.
Německá pobočka Hnutí Greenpeace poukazuje také na hrozbu poklesu půdy vlivem těžby. Bojí se propadání cest, mostů, popraskání domů. Máte také tyhle obavy?
Mezi Uhelnou a státní hranicí je soukromé pole. A Poláci uvádějí, že terén bude klesat jen tam, dál že to nepůjde. To je naprosto neprokázané tvrzení. My se naopak bojíme, že pokles bude v mnohem větším měřítku. Může dojít k tomu, že až se přetěží geologické zlomy, tak se celé území začne hýbat. Před lety se mluvilo o tom, že se musí udělat pasportizace domů. Aby bylo jasné, v jakém stavu jsou dnes, před těžbou, a jak na tom budou během těžby. Jestli se objeví nějaké praskliny. Ale nic se neděje. To je věc, kterou by Poláci měli také zaplatit. Proč bychom to měli platit my, jde o tisíce korun na jednu nemovitost. Tohle v tom stanovisku České republiky mělo jednoznačně být, ale není to tam. Proto pořád říkám, že bitva není vybojována, stále jsme na startovní čáře.
Spojili jste se i s někým z Žitavy nebo z Polska? Protože i tam jsou lidé, kterým další těžba v Turově dělá starosti.
Jsme v kontaktu s některými z nich. My jsme pořád žili v dojmu, že majitel dolu, polostátní firma PGE, s námi nekomunikuje a má nás na háku, protože jsme za hranicemi. Ale oni se podobně chovají i k obyvatelům obce Opolno-Zdrój. To pro mě bylo velké překvapení. Tam sedmdesát procent obyvatel pořád neví, jestli jim PGE zbourá jejich domy, nebo ne. A jestli je vykoupí, nebo nevykoupí. Jsou tam ulice, kde se mají vykoupit tři domy a dalších deset sousedních má zůstat. Na okraji jámy. Panuje tam kvůli tomu velký neklid. Jde o totálně arogantní chování vůči všem obyvatelům, kteří žijí okolo dolu. Ať jsou to Poláci nebo Češi.
Nejde si nevšimnout, že PGE už nechala vykácet lesy a zbourat domy na některých místech, kam se má případná další těžba rozšířit, aniž by vůbec měli povolení k pokračování v těžbě.
Ano, ještě vloni jsme se dívali na krásný les. Už tam není. Dost šílená situace se odehrála v osadě Białopole. Jezdím tam občas na kole. Bylo tam asi šest domů a jeden byl ještě obydlený. Zbytek už opuštěný. Ale v tom jednom pořád někdo bydlel, odmítal se podřídit a jít pryč. Říkal jsem si, jak tohle dopadne. Jeden člověk asi těžko důl zastaví, tím že neprodá svůj dům. Za dva měsíce jedu navečer domů a z dálky vidím všude hasiče a požár jak blázen. Ten dům lehl popelem. Samozřejmě, přesnou příčinu neznám, nechci spekulovat, mohla to být náhoda. Ale je to trošku podivné.
Na Uhelnou jste přišel před dvěma lety. To jste musel vědět, že máte za domem důl, který se má rozšiřovat. Tak proč to stěhování?
O Turówu jsem, samozřejmě, věděl. Ale až do dubna letošního roku nebyly z Polska žádné relevantní informace. Nikoho ani ve snu nenapadlo, že to chtějí vytěžit až k silnici, za kterou je hned státní hranice, a to bez jakýchkoliv ochranných opatření. To si neuměl nikdo představit. I taková věc, jako je těžba uhlí, se přeci dá dělat ohleduplně. Pod Uhelnou máme pískovnu a tam těžaři první co udělali, byl ochranný val, aby nás nerušili. To jsou věci, které by měly být samozřejmé. Nikoho nenapadlo, že by do toho Poláci šli takhle bezohledně. Nechceme z Uhelné odcházet. Navíc, komu bychom prodali své domy?
Co se dá teď ještě dělat? Poláci mají o pokračování v těžbě rozhodnout v březnu příštího roku.
Se stanoviskem České republiky už se nedá dělat nic, to už odešlo do Polska. Ale musí se tlačit na české úředníky, ministerstvo, aby se ta opatření dělala bez ohledu, co na to řeknou Poláci. Nemůžeme jen tak spoléhat na to, že oni sami nám zajistí pitnou vodu. A přivedení vodovodů netrvá měsíce, ale roky. A k nám se Turów přiblíží za tři, čtyři roky. A že se těžit bude, je víceméně jasné. Ale právě proto musíme být důslednější. Nechci říkat tvrdší, ale konkrétnější. Trvat na jasných parametrech a údajích a ne všechno tak ve stylu „uvidíme“.
28. dubna 2019 |
