„Školu uzavřeme a sejdeme se tu jen my učitelé. Kdybychom měli víc času, našli bychom možná jiné způsoby protestu. Někde zvou politiky, aby jim ukázali, co je ohroženo,“ dodává pedagog ze ZŠ Na Výběžku.
Úplně uzavřených městských „základek“ zůstane v krajské metropoli 55 procent. To se dotkne okolo pěti tisíc žáků. Další tři se připojí v omezené míře. Podobné je to i na jiných místech regionu. Někde svoji nelibost s vládními škrty dají najevo symbolicky, neučí jen částečně či v budově vyvěsí letáky.
Stávka učitelů platí, potvrdil Dobšík. Do protestu vstoupí stovky škol |
Mateřských škol pak v Liberci první den příštího týdne neotevře pět z jednatřiceti. Rodiče tak budou muset zajistit hlídání pro zhruba 360 dětí. Podle dalšího zjištění MF DNES se ve školách a dalších školských institucích zřizovaných Libereckým krajem do protestů zapojí z padesáti sedmi dvacet tři.
Kraj má pod sebou nejen některé střední a základní školy, ale také třeba dětské domovy nebo pedagogicko-psychologické poradny.
V Jablonci se nezapojí jedna škola
V městem zřizovaných základních školách v Jablonci nad Nisou bude stávkovat osm z devíti základních škol, tudíž takřka 90 procent z nich. Z deseti městských škol v České Lípě svoji nevoli vyjádří šest. Mateřských pak tři z osmi. A například v Turnově neodemkne jen jedna devítiletka z pěti a pět MŠ z osmi.
Na některých stávkujících školách zůstanou otevřené jídelny, někde odpor vyhlásí i nepedagogičtí zaměstnanci. „Chceme zastavit změny, které povedou ke zhoršení výukových podmínek pro děti,“ podotýká Vágaiova kolegyně Zuzana Holemá. A co si pod těmito změnami představit? Jak již MF DNES na počátku listopadu informovala, většina oslovených škol nejde protestovat až tak kvůli učitelským platům, ale proti nízkým odměnám kuchařů, školníků či hospodářek a především proti chystaným škrtům v takzvaném PHmax.
Stávkující školyŠkoly a další školské instituce zřízené Libereckým krajem: stávkuje 23 z 57 (40,3 %) Školy zřízené Libercem: stávkuje 11 z 20 ZŠ (55 %) Školy zřízené Jabloncem: stávkuje 8 z 9 ZŠ (88,9 %) Školy zřízené Českou Lípou: stávkuje 6 z 10 ZŠ (60 %) Školy zřízené Turnovem: uzavřená bude jedna z pěti ZŠ (20 %) a 5 z 8 MŠ (62,5 %) |
Jednoduše řečeno jde o počty hodin výuky, na které jdou peníze ze státního rozpočtu. Tady dle některých ředitelů hrozí zhoršení úrovně výuky, omezení nabídky volitelných předmětů, cizích jazyků a ruku v ruce s tím propouštění.
Jana Rulcová, ředitelka Střední uměleckoprůmyslové školy a vyšší odborné školy v Turnově, vidí situaci jako vážnou. „Snížení PHmax by znamenalo snížení týdenního počtu hodin v naší škole o osmdesát osm hodin. Vůbec si to neumím představit. Osm tříd, osmdesát osm hodin, jedenáct hodin na třídu. Vzhledem k vyhláškám o dělení tříd, o bezpečnosti práce v dílnách, vzhledem k rámcovému vzdělávacímu programu a školnímu vzdělávacímu programu je to nemyslitelné. Ani vybavenost škol velkými učebnami ICT pro třicet žáků není reálná, nemáme na to finance, ale revize programu nás vede k výuce hlavně na počítačích. Kdo to bude učit za ty peníze a s podmínkou pro IT pracovníky dostudovat doplňující pedagogické studium? Kde to budeme učit? Kde vezmeme počítače? Na to žádné odpovědi nedostáváme. Každá změna s novým ministrem je vždy pro školy k horšímu,“ zlobí se Rulcová.
„Za jejich platy je mi stydno“
A štvou ji také nízké platy nepedagogických pracovníků. „Je mi stydno, když vidím, že například uklízečky mají ‚rajony‘ v kovárně, ve školní slévárně, v nepoměrně horším prostředí než třeba na gymnáziích, a jaké za to berou peníze. Bez školníků, kuchařek, uklízeček, hospodářek a tak dále školy ale existovat nemohou. Pokud půjdou do továrny, budou mít úplně jiné peníze a divím se, že to vůbec ještě někdo je ochoten dělat,“ upozorňuje ředitelka.
Do její školy v pondělí žáci nemusí chodit. Stávkovat v ní bude 90 procent pedagogů a všichni nepedagogové. Ředitel tanvaldského gymnázia Jan Kohoutek uvádí, že platy nejsou v tuto chvíli důvodem, proč jít do stávky.
„Hlavním důvodem je záměr snížit PHmax. Naše škola má vysokou naplněnost tříd studenty a toto opatření by pro nás znamenalo otevření menšího počtu seminářů na vyšším gymnáziu a výraznou redukci dělených hodin napříč všemi ročníky. To nám výrazně sníží možnosti dělat výuku individualizovanější, efektivnější a pro naše studenty i zajímavější. Opatření zcela odporuje požadavkům učit podle moderních trendů. V tomto případě hrozí samozřejmě i snižování úvazků učitelům či případné propouštění. Podle návrhu nového PHmaxu může naší škole poklesnout výuka až o třicet hodin týdně,“ vysvětluje Kohoutek.
Gymnázium Tanvald v pondělí sice vyučovat bude, ale k nevoli se připojí symbolicky. „Zveřejníme prohlášení na našich webových stránkách a vyvěsíme na škole státní vlajku. Důvodem je, že jsem minulý týden musel dát jeden den mimořádné ředitelské volno a nechceme znovu narušit kontinuitu výuky,“ objasňuje ředitel.
Učit první den 48. týdne tohoto roku neplánují ani na Střední škole Semily. Ke stávce se zde připojí zhruba tři čtvrtiny učitelů, někteří z nich přímo na demonstraci v Praze.
„Pro naši školu by znamenalo snížení PHmax sto devadesát osm hodin týdně. V současnosti jsme o šedesát dva hodin pod maximem, zbývá tedy snížit úvazky o sto třicet šest hodin – hodiny se nebudou dělit, zmenší se jejich nabídka, zhorší kvalita výuky a podobně. Co je ale důležité – sto třicet šest hodin je práce pro téměř sedm učitelů. Hrozí tím výrazné propouštění učitelů, nejen na naší škole. Obdobně složitá situace platí i pro nepedagogy. Tohle všechno je to navyšování peněz do školství? Sám za třicet let ve školství nepamatuji nic horšího. Stále ale doufám, že nařízení vlády bude nakonec jiné,“ komentuje ředitel školy Petr Holubička.
Hejtman školy chápe
Je nutné ovšem zmínit i školy, které cestu protestů nezvolí. Například na turnovském gymnáziu. „Nestávkujeme. Je třeba jednat, argumentovat, hledat řešení,“ vzkazuje jeho ředitel Miroslav Vávra.
Nepřipojí se ani škola, jíž „šéfuje“ Jindřich Vojta, tedy Gymnázium Ivana Olbrachta Semily. „Nepřipojujeme se, protože se domníváme, že je stále prostor k dalšímu jednání s ministerstvem školství. Konsolidace veřejných financí je v současné době nutná, dopady navrhovaných opatření pro školy nebudou ve výsledku tak fatální, jak je často prezentováno,“ myslí si Vojta.
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta uvádí, že ho stávková situace netěší, ale respektuje ji. „Odnesou to rodiče a děti. Na druhou stranu chápu, že protestující mají právo vyjádřit názor na školství jako takové. Říkat tedy, že to je špatně, nehodlám,“ říká.
