Skoro čtyři kilometry bude měřit nová síť monitorovacích bodů, které mají zachytit případný pokles půdy kolem obcí Oldřichov na Hranicích, Hrádku nad Nisou a v osadě Uhelná.
Ty se nacházejí v těsném sousedství polského hnědouhelného dolu Turów, který se má dál rozšiřovat směrem k české hranici. Právě propady půdy jsou jednou z hrozeb, které důl obyvatelům na české straně hranice přináší.
Monitorovací body zachytí i ten nejmenší pohyb. Jde o speciální ocelové tyče, které jsou ukotvené v hloubce tří metrů, kde půda nezamrzá. Proti poškození je chrání betonová skruž.
„Body jsou napojené na státní nivelační síť, kde je zaznamenána nadmořská výška každého místa. Jednou za rok provedeme měření a zjistíme, zda nadmořská výška sedí nebo to kleslo. Poláci mají svoji vlastní monitorovací síť, do které bychom se měli také napojit, ale oni se k tomu staví dost liknavě až negativně. Z jejich pohledu jsou ty poklesy nepatrné,“ popsal Josef Štádler, náměstek ředitele státního podniku Diamo ze Stráže pod Ralskem.
Bodů mělo být původně víc
Právě Diamo teď 65 měřicích bodů podél české hranice umisťuje a bude je také kontrolovat. Uložila mu to česká vláda na popud Libereckého kraje.
„Původně jsme počítali s tím, že měřicích bodů bude sto. Ale někteří vlastníci nám neumožnili vstup na své pozemky, nebo nám nedovolili, aby přes ty pozemky projela naše technika. Takže jsme museli nakonec zvolit trochu jiné rozmístění vrtů,“ uvedl zástupce ředitele podniku Diamo Stráž pod Ralskem Martin Klátil.
Předseda osadního výboru v Uhelné Roman Sedláček takový postoj soukromých vlastníků pozemků nechápe. „Můžeme se jen dohadovat, kdo tu má v okolí Uhelné jaké zájmy. Nechápu, komu mohou vadit na pozemku monitorovací body, jde o tak nepatrný zásah do terénu, že to je až nepochopitelné. Přitom ten pokles půdy tu reálně hrozí,“ podivuje se Sedláček.
Obavy mají už i Němci
Že nejde jen o plané obavy, potvrzuje i nová studie, kterou si nechala zpracovat radnice v Žitavě. Saské město totiž leží stejně jako Uhelná jen pár stovek metrů od začátku polského dolu.
A stejně jako obyvatelé Hrádecka a Frýdlantska na české straně mají obavy z dalšího rozšíření Turówa i v Žitavě. Problém je hlavně v poklesu hladiny spodních vod, jejichž výšku těžba v dole negativně ovlivňuje. Podle německé studie by během následujících 24 let měla hladina spodní vody v povodí Lužické Nisy klesnout o 20 metrů.
„Je třeba si uvědomit, že už teď tu kvůli Turówu došlo k poklesu spodních vod o sto metrů. Není vyloučeno, že se celý tok Lužické Nisy propadne. To samozřejmě znamená i škody na budovách, protože bude docházet k poklesu terénu. V blízkosti státní hranice by pokles půdy mohl do roku 2044 dosáhnout až 1,2 metru a v centru Žitavy 36 až 72 centimetrů,“ tvrdí autor studie, geolog Ralf Krupp. I kvůli tomu apeloval Liberecký kraj na rozmístění monitorovacích bodů podél české strany hranice.
„Monitorovací vrty výrazně pomohou řešit situaci a zesílit náš tlak na Polsko. To nám totiž dává najevo, že škody, které způsobuje důl Turów, nemáme podložené žádnými relevantními měřeními,“ sdělil hejtman Martin Půta.
Kromě poklesu půdy prosadil kraj i měření hladiny podzemní vody, prašnosti a hluku z dolu. Poláci chtějí Turów vytěžit do poslední tuny hnědého uhlí, což by mělo nastat v roce 2044.
Liberecký kraj nově i ve spolupráci s Žitavou ale usiluje o zastavení těžební činnosti.
