V Krajské nemocnici Liberec (KNL), pod niž spadají ještě ty v Turnově a Frýdlantu, se z 520 lékařů do protestní akce proti přesčasové práci zapojila ke konci minulého roku zhruba padesátka.
„S výjimkou jedné mladé lékařky všichni své výpovědi stáhli. Důvodem má být nedostatek informací o tom, jak budou služby, respektive přesčasové hodiny, řešeny po vyčerpání kvóty 416 hodin,“ informoval mluvčí KNL Václav Řičář.
Komplikace se očekávaly hlavně na pohotovostech v Turnově a ve Frýdlantě. Řičář ale dodal, že odklad operací či omezený provoz ambulancí se nekonal ani v době, kdy byly výpovědi na stole.
„Jedeme na plný provoz. Stejně jako v prosinci, kdy jsme nemuseli odkládat plánovanou péči. Nemáme zavřené žádné ambulance, neutlumujeme péči nebo operativu,“ podotkl.
Efektivní využívaní nočních služeb
KNL začala také testovat nový systém služeb, od něhož si slibuje, že lékařům ubudou přesčasy. „Efektivněji využíváme lékaře, kteří musí být v nemocnici přítomni během nočních nebo pohotovostních služeb,“ dodal mluvčí.
Obdobný stav je i v jablonecké městské nemocnici. Ta loni v prosinci musela kvůli protestům části zaměstnanců mírně omezit plánovanou péči. Nyní tady již žádný doktor proti přesčasům nebrojí. „Naše nemocnice funguje v běžném režimu. Dohánět nemáme co, omezení plánovaného programu bylo v prosinci minimální. Objednací lhůty se nijak zásadně nezměnily,“ řekl ředitel nemocnice Vít Němeček.
I kdyby všichni lékaři byli ochotni sloužit zákonných 416 hodin ročně, ve většině nemocnic to nebude stačit. Mnohé nemocnice tak musí zákon různě ohýbat. A jak na to půjdou v Jablonci? „V první řadě budeme v nejbližší době ignorovat limit 416 hodin, jinak bychom nebyli schopni zajistit péči o naše pacienty. Vedle toho navyšujeme objemy náhradního volna a budeme se snažit získat další lékaře,“ upozornil Němeček.
Lékaři vyčerpají zákonné přesčasy do druhé poloviny roku, varuje komora |
Ten na konci listopadu v rozhovoru pro MF DNES sdělil, že za posledních zhruba dvanáct let se v Jablonci navýšili počet lékařů přibližně o padesát procent, z nějakých 90 na sto 140.
„Počet lékařů ve službě ale zůstal stejný, počet služeb ‚na hlavu‘ tedy klesl. Za část odpracovaných hodin navíc čerpají lékaři náhradní volno, takže objem přesčasové práce za ta léta klesl zhruba na polovinu, a chceme v tom pokračovat dál. Po dohodě s odbory jsme také rychleji navyšovali základní platy, aby lékaři nebyli tolik finančně závislí na přesčasech. Takže pokud se teď hovoří o tom, že ty tvoří až polovinu příjmů, tak u nás je to v průměru nějakých třicet procent, a spíše méně,“ vysvětlil ředitel.
Klid v Jilemnici, Semilech i Lípě
Změny v péči o pacienty nenastaly ani ve společnosti MMN vlastněné městy a Libereckým krajem, pod niž spadají nemocnice v Jilemnici a Semilech. „Zatím nikdo nehlásil, že by nesloužil. Není mi známo, že by byly překážky, aby naše nemocnice nejely na plný provoz,“ prohlásil předseda představenstva MMN a ředitel jilemnické nemocnice Jiří Kalenský.
Legalizace přesčasů problém neřeší, změnu potřebuje celý systém, říkají lékaři |
V nemocnici v České Lípě se do loňského protestu lékařů zapojilo jen několik z nich, a její běžný režim tak nebyl narušen. Loňské protesty vyvolalo schválení novely zákoníku práce, která měla umožnit zdvojnásobení ročního objemu dobrovolných přesčasů zdravotníků na 832 hodin. Část lékařů kvůli tomu své smlouvy o přesčasové práci vypověděla.
Na základě jejich protestu byla tato novela zrušena, a každému zaměstnanci tak mohou nemocnice nařídit 150 hodin přesčasů, na dalších až 416 hodin může být uzavřena dohoda. Kromě změny zákona lékaři žádali i zvýšení základní mzdy až na trojnásobek průměrné mzdy. Zástupci zdravotníků, vlády a Všeobecné zdravotní pojišťovny nakonec podepsali dohodu, podle níž má pojišťovna poslat letos nemocnicím zhruba tři miliardy korun navíc.
