„Je to ten nejkrásnější dárek ke 150. narozeninám, které si nádraží a celá Česká severní dráha, na niž leží, 14. listopadu připomínáme,“ radoval se železničář ve výslužbě Jiří Šťastný.
Právě díky němu a dalším nadšencům kolem železnice Doksy zvítězily. V soutěži totiž hlasují lidé, jejichž podpisy na hlasovací archy Šťastný sbíral. Ač sám pochází z Mimoně, všechna okolní nádraží miluje. Doksům nasbíral celkem 1349 autogramů.
Nejkrásnější nádraží mají letos Doksy, nejpohádkovější Velký Valtinov |
„Já pracuji postaru. Obcházel jsem Mimoň i Doksy, navštěvoval jsem školy a sbíral podpisy. Jsem patriot našeho kraje a pokládal jsem to za svou povinnost,“ svěřil se Šťastný, jež kdysi pracoval jako traťový hospodář a později i jako tiskový mluvčí drah.
Z vítězství má radost i hejtman Libereckého kaje Martin Půta.
„Je to zásluha lidí od kolejí, kteří věnují svůj čas péči o tato nádraží a vždycky pomůžou shánět hlasy, aby některé nádraží z našeho kraje zvítězilo,“ uvedl Půta.
Narážel tím na téměř nepřerušenou sérii vítězství železničních stanic z Libereckého kraje, které v soutěži bodovaly. Loni totiž zvítězila Mimoň, v předchozích letech pak Rynoltice a Zahrádky. Jablonné v Podještědí a Noviny skončily na druhých místech.
Pomohla i vítězka z Jablonného
Drtivá převaha stanic ze Severočeské transverzálky v soutěži o Nejkrásnější nádraží jde na vrub výpravčí z Jablonného Květy Slabé. Ta bydlí v nádražní budově stanice Rynoltice, která i díky její péči zvítězila v roce 2013. Seká tu trávu, natírá lavičky, uklízí čekárnu a opečovává květiny.
Sehnala židle do čekárny, kterou vymalovala a oštukovala, dokonce tu zřídila půjčovnu knih, které lidi nemusejí vracet. I letos posbírala na 400 podpisů pro Doksy. „Vytiskla jsem si archy a sbírala jsem podpisy dokonce v německém Oybinu, což je partnerské město Doks,“ pochlubila se Slabá.
Nádraží v Doksech je součástí trati z Bakova nad Jizerou přes Českou Lípu do Rumburku. Se stavbou se začalo v roce 1864, o tři roky později byla 90 kilometrů dlouhá trať hotová, což se dnešním pohledem zdá neuvěřitelné.
Na nádraží se zachovala unikátní Hraběcí čekárna
„Prezident Českých severních drah a současně majitel panství v Doksech hrabě Arnošt Antonín František de Paula z Valdštejna si nechal ve výpravní budově stanice Doksy zařídit hraběcí čekárnu, ojedinělé zařízení železničních stanic na našem území. Hraběcí čekárna v Doksech je ojedinělým zachovaným unikátem. Stěny čekárny vyzdobil malbami významný pozdně romantický pražský malíř Hugo Ullik, který byl též ilustrátorem a scénografem,“ poznamenal Jiří Šťastný.
Zajímavostí je, že už 9. října, tedy bezmála měsíc před slavnostním otevřením celé trati, tudy vlakem projel poslední korunovaný český král Ferdinand V. Dobrotivý, tehdy už ovšem v abdikaci. Vracel se ze svého letního sídla v zákupském zámku zpět do Prahy.
„Provázela to velká sláva. Ale kvůli tomu, že král projel trať o něco dřív, se pak už slavnostní otevření 14. listopadu odehrálo celkem bez větší pozornosti,“ dodala Květa Slabá.
Mácha tu popravil Viléma
Kuriozitou je i fakt, že dokeská trať vede zářezem u hřbitova, kde kdysi stávalo popraviště. Slavný básník Karel Hynek Mácha sem umístil děj svého Máje, kdy na zmíněném popravišti vyhasl život otcovraha Viléma. Jednatřicet let po Máchově smrti, kdy se budovala zmíněná trať, se zde skutečně našly lidské kosti a základy šibenice.
Skutečný otcovrah, jehož příběhem se Mácha inspiroval, však zemřel v Mladé Boleslavi, neboť hrdelní právo Doksům odňala Marie Terezie už v roce 1765, kdy Mácha ještě nebyl na světě.
