Rozsudek je pravomocný a firma teď musí Jaroslavu Fišerovi zaplatit soudní náklady. Žádá i mzdu za 19 měsíců a stravné. Celkem 286 tisíc korun. Žaloba je už podaná. „Zaměstnavatel neplatil, ač pracovní poměr trval,“ zdůraznil Miloslav Nosek, právní zástupce Jaroslava Fišery.
Ten pokládá rozhodnutí soudu za satisfakci. „Do sporu jsem šel proto, že jsem to považoval za nefér jednání. Dělali na mě nátlak a spoléhali na to, že si nebudu chtít přidělávat problémy a platit soudy. S nezákonným postupem firmy jsem se ale nechtěl smířit. Nechtěl jsem být jako svobodné matky, které podepsaly, jen aby měly klid,“ zhodnotil svůj úspěch Jaroslav Fišera.
Se čtyřmi výpověďmi podanými během tak krátké doby se nesetkal ani jeho advokát: „Takový postup firmy pokládám za značně neobvyklý, řekl bych až kuriózní.“
Podle soudu okamžité zrušení pracovního poměru nemá charakter platného právního úkonu. „Neobsahuje konkretizaci jednání, jakého se měl žalobce dopustit a postrádá údaje, o které konkrétní případy porušení pracovních povinností se mělo jednat.“
Přišel o vstupní čip a do práce nesměl
První výpověď dostal Jaroslav Fišera v červenci 2013. Firma jej podle něj postavila před volbu - buď odejde na dohodu, nebo za hrubé porušení pracovní kázně.
„Pokud prý nepodepíšu dohodu - u které mi ale odmítali dát dvouměsíční výpovědní lhůtu - řekli mi, že mi pošlou výpověď za hrubé porušení. Vyletím prý jak namydlenej blesk za hrubé porušení pracovní kázně,“ popsal svůj příběh Fišera.
Brzy přišel o vstupní čip, přesto se pokoušel do práce nastoupit. Poslední výpověď pro hrubé porušení pracovní kázně obdržel v srpnu 2013. Nikdy přitom nedostal vytýkací dopis, byl přesvědčen o tom, že pracovní kázeň nikdy neporušil.
Firma trvala na tom, že k výpovědi byl důvod. „Jestliže pan Fišera používal auto k soukromým účelům, myslím, že je celkem oprávněné, že jsme ukončili jeho pracovní poměr okamžitě pro hrubé porušení pracovní kázně,“ vyjádřil se před časem ke sporu tehdejší jednatel JVS Semilská pekárna Miroslav Hálek. Konec sporu už nechtěl komentovat.
Na Fišeru byla pro hrubé porušení pracovní kázně podána také žaloba, k jejímu projednání ale nedošlo. JVS ji bez udání důvodu stáhla. Fišera je přesvědčen o tom, že kvůli chybějícím důkazům.
Fišera má i skrytě pořízenou nahrávku, zachycující rozhovor s jeho zaměstnavatelem o chybějícím vytýkacím dopise. „Na to, že jsem nedostal vytýkací dopisy, mi řekli, že se nemám bát. Vytýkací dopisy se pak objevily v důkazním spisu pro soud. Byly antidatovány na konec května a června,“ tvrdil před časem Fišera.
Zaměstnanci se příliš soudit nechtějí
V únoru 2015, po devatenácti měsících od první obdržené výpovědi, dal nakonec Jaroslav Fišera výpověď a z firmy dobrovolně odešel.
Jestli ale bývalý zaměstnanec dostane vše, co mu náleží, není jisté. Společnost je dnes v insolvenci a uchází se o reorganizaci.
„Záleží na věřitelích, co pak v rámci schvalování reorganizačního plánu schválí. Nebude to asi úplně všechno, ale většinou je to podstatně větší podíl, než když dojde ke konkurzu,“ zmínil advokát Nosek.
„Otázkou je, co chce firma reorganizovat, když některé prostředky potřebné pro provoz pekárny byly dle insolvenčního správce odkloněny na rodinné firmy. Od nich si je zpět pronajímá,“ tvrdí Fišera.
Podle Milana Šubrta z Asociace samostatných odborů není časté, že by šli zaměstnanci do soudních sporů.
„Lidé se bojí, protože jim zaměstnavatelé často vyhrožují, a mají strach, že jim to pak zavaří i v jiném místě. Soudní spory navíc trvají dlouho a stojí je to peníze,“ uvedl Milan Šubrt. „Často ani nemají právní povědomost a nepoznají, že třeba výpovědi chybí právní náležitosti,“ dodal Šubrt.
