Starostové navíc v souvislosti s - podle nich nesmyslným - zákonem poukazují na to, že odchody ochromí města v době zhoršující se bezpečnostní situace. A navíc i v době, kdy je státní policie stále více vyčleňována na úkoly spojené s uprchlickou krizí.
Nesnáz s odchodem strážníka z celkem pětičlenného sboru řeší například osmitisícový pohraniční Hrádek nad Nisou.
„Dostáváme se do situace, že se budeme zbavovat strážníků, kteří jsou v našich řadách těmi nejschopnějšími. A velmi to pocítíme,“ upozornil starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka. Strážníci, kteří dnes nemají maturitu, stáli podle starosty povětšinou u zrodu městských policií. Je to i případ Hrádku.
„Tito lidé jsou odborníky každým coulem. Znají každý kout našeho města, lidi, mají přehled. Ale i zbrojní průkazy, všechny zkoušky, které se týkají výkonu práce strážníka. Za situace, kdy se státní policie stále víc stěhuje z měst na hranice a bude se primárně věnovat ochraně vnějšího prostoru, se mi to je ví jako vysoce netaktické,“ dodal Horinka.
Je také jedním z posledních starostů, který zatím nesložil zbraně a chce vybojovat alespoň prodloužení výjimky. Snaží se vyjednávat a získávat podporu u Svazu měst a obcí nebo policejního prezidia. I když se zdá, že je to nadlidský úkol.
Strážníci měli na maturitu čas, tvrdí ministerstvo
„V roce 2008 jsme vše konzultovali se zástupci měst a obcí, s obecními policiemi, nikdo požadavek na zavedení takové výjimky neměl. Výjimky navíc zákon nepřipouští a Ministerstvo vnitra v této souvislosti nechystá žádnou změnu právní úpravy,“ uvedla Hana Malá z tiskového odboru ministerstva vnitra.
Podle ní měli strážníci dostatek času dodělat si maturity během přechodného období.
„Loni navíc opakovaně otázku maturit strážníků projednával podvýbor pro obecní policie poslanecké sněmovny. Poslanci se shodli, že není důvod měnit dříve nastavená pravidla a přechodné ustanovení týkající se maturit,“ dodala Malá.
Starostové se shodují v tom, že pro starší zkušenější strážníky je obtížné a často ponižující začít chodit znovu do školy. Bránila jim v tom často i pracovní vytíženost, jak popsal starosta Chrastavy Michael Canov.
„Znamená to pro nás velké oslabení sboru. Rozhasí se systém služeb. V menších městech ti lidé zkrátka nejsou. Bude trvat dlouho, než vycvičíme nové strážníky, navíc náhrada za odcházející zkušené policisty stejně nebude adekvátní,“ domnívá se starosta Canov.
S velitelem se Chrastava rozloučí
Město má pět strážníků, odejít od sboru kvůli chybějící maturitě musejí hned dva policisté. Jeden strážník zůstane zatím občanským zaměstnancem a až se za něj najde náhrada, přejde na jinou pozici ve městě. S dosavadním velitelem Alanem Grebsonem se Chrastava musí rozloučit nadobro.
„Dělal jsem to dvacet let a musím odejít jen kvůli tomu, že nemám papír. Mé zkušenosti nikdo nezohlední,“ myslí si dosavadní velitel chrastavských strážníků Alan Grebson a kvůli svému odchodu cítí značnou hořkost. Také on si myslí, že hrozí destabilizace chrastavské městské policie.
„Je to celé nesmyslné. Jestli mají, nebo nemají maturitu, nebude absolutně pro výkon funkce strážníka rozhodující. Navíc každé tři roky skládají potřebné odborné zkoušky a svoji způsobilost tak neustále potvrzují. Měli bychom mít možnost, ponechat v práci ty, kteří dělají svoji práci dobře, i když nesplňují požadavek vzdělání. Podobně to funguje i ve školství,“ dodal Canov.
A ironicky si rýpnul. „Je paradoxní, že strážníci, kteří hlídají město a starostu, musí mít maturitu. U hradní stráže, kde hlídají hrad, respektive prezidenta, ji mít nemusí.“
„Není jednoduché sehnat dalšího člověka k doplnění sboru. Když má mladý člověk zbrojní průkaz, dá přednost slušně placené práci u státní policie se všemi benefity. Obecní strážník je zaměstnancem radnice, nemá takovou jistotu práce, benefity jako třeba lázně. Místo toho má vidinu, že jde do složky, kde je za málo peněz hodně muziky,“ doplnil starosta Horinka.
