„Budeme rekonstruovat památkově chráněný objekt, a to s sebou nese mnohem vyšší nároky na řešení stavby. Také současné požární normy jsou daleko přísnější než při vzniku původního kulturního domu,“ vysvětlila náměstkyně hejtmana Květa Vinklátová.
Nový prosklený malý sál musí mít stínění, aby se v létě nepřehříval. Podle požadavků požárního specialisty a Národního památkového ústavu musí mít budova nové dveře, okna a lehký obvodový plášť. Jen toto představuje navýšení projektu o 27,5 milionu korun.
Interiér romanticko-secesní budovy čekají úpravy, nejvýznamnějšími prvky budou například výsuvné terasovité hlediště ve velkém sále nebo nově uspořádané foyer. Tou hlavní změnou ale bude prosklená přístavba s malým sálem, která podle projektu a připravených vizualizací vznikne v zahradě kulturního domu.
Kvalitnější zázemí pro umělce i návštěvníky
Oprava přinese kvalitnější zázemí pro umělce i návštěvníky, měla by trvat do roku 2025. Vznikne kulturně kreativní centrum, které zachová historický ráz budovy, ale nenápadně ji doplní o moderní technologie.
„Dojde mimo jiné k rekonstrukci velkého a malého sálu – Experimentálního studia. Kromě vybavení zvukovou a světelnou aparaturou a moderními technologiemi pro projekce získají tyto prostory nově řešenou vzduchotechniku, elektroniku a akustiku,“ dodala Vinklátová.
Lidové sady získají skleněnou přístavbu, diváci lépe uvidí na jeviště |
Půjde hlavně o vylepšení akustiky v sále, která je nyní značně nekvalitní. „Prostory navíc dostanou nové akustické obklady,“ uvedl Martin Březina za ateliér Mepro, který je autorem architektonického řešení rekonstrukce.
Diváci by se také měli dočkat nového variabilního teleskopického hlediště s dvěma sty padesáti místy, které vyroste v hlavním sále. To by mělo umožnit dobrý výhled i lidem, kteří budou sedět v zadních řadách.
Kvůli výsuvnému hledišti bude nutné zrušit dnešní hlavní vstup z foyer, do velkého sálu se tak návštěvníci dostanou jen z přísálí.
Stěhování pokladen i nový výtah
Pokladny, které ve foyer jsou, se pak přemístí do vstupu kulturního centra. „V druhém nadzemním podlaží jsou podle návrhu tři navzájem propojitelné salonky, učebny se zázemím a šatny, stejně jako provozní místnosti jeviště,“ vysvětlil Březina.
Budovu Lidových sadů také doplní výtah, který zajistí bezbariérový přístup napříč jednotlivými podlažími. „Rekonstrukce se týká také přísálí, balkonu, galerie, technické místnosti pro velký sál a rozvodny, chodby v prvním patře, šaten, salonku, vstupní haly či toalet,“ upřesnila Vinklátová.
Kulturní dům Lidové sady spadá pod správu areálu liberecké zoo, která v nich má i svoje kanceláře. Památkově chráněný romanticko-secesní objekt, který byl postavený mezi lety 1900 až 1901, má v současnosti ve svém zázemí velký i malý sál, experimentální studio nebo vyhlídkovou věž, která je vysoká 35 metrů.
Centrum nabízí hudební a taneční akce, tvůrčí dílny, přednášky a další pořady. V roce 2019, tedy v posledním roce před covidem, kdy centrum fungovalo bez omezení, v něm bylo přes 430 pořadů a akcí, a navštívilo ho zhruba 86 tisíc lidí.
Opravu podpoří tučná dotace
V posledních desetiletích se na rozlehlé budově dělaly jen dílčí opravy jako například opravy fasády, věže, přísálí nebo restaurace. Budova ale nutně potřebuje rozsáhlou celkovou přestavbu.
Opravu kulturního centra oceňuje také ředitel liberecké zoo David Nejedlo. „Budova Lidových sadů rekonstrukci nutně potřebuje a po ní by měla sloužit bez úprav další dlouhá léta,“ dodal ředitel zoo.
Kraj se původně zavázal, že na stavbu dá téměř 79 milionů korun. Teď tuto částku ale navýší na skoro 154 miliony. Na projekt půjde také dotace 121 milionů korun z Národního plánu obnovy. „Jsme rádi, že se nám podařilo získat takto vysokou dotaci. Ze stejného programu, a se spolufinancováním města, vznikne ještě v Liberci centrum Linserka,“ řekla Vinklátová.
Rozlučkový večer se současnými Lidovými sady proběhne ve velkém sále 18. ledna na koncertě Bratří Ebenů.
28. srpna 2015 |
