Od Dubnice vypadá vrch Tlustec takřka nedotčeně, při pohledu z Brniště nelze přehlédnout, jak se na něm podepsala dlouholetá hornická činnost. Ta byla se zdejší krajinou spojena až do roku 2004.
Po příkrých svazích se nyní procházejí stáda muflonů – a vypadá to, že je těžební stroje hned tak nevyruší. Báňský úřad totiž zabrzdil řízení o povolení těžby tamějšího čediče.
 |
„Báňský úřad pozastavil řízení na žádost těžaře. Důvodem je, že ministerstvo životního prostřední nevydalo výjimku z ochrany přírody. Dokud tuto výjimku nevystaví, bylo by všem na obtíž neustále žádat báňský úřad o sečkání,“ objasnil mluvčí Kamenolomu Brniště Radovan Vrátný.
Ve chvíli, kdy se jim podaří výjimku získat, žádost o povolení těžby v dobývacím prostoru Luhov na báňský úřad znovu podají. „Povolení bude už rovnou obsahovat i případné nové úkoly, které nám stanoví výjimka. Všechny další kroky souvisí s jejím udělením,“ dodal Vrátný.
Žádost o udělení výjimky z ochranných podmínek pro zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin momentálně řeší Krajský úřad Libereckého kraje, ministerstvo životního prostředí v případu figuruje jako odvolací orgán. V pořadí druhou žádost o výjimku podal těžař v roce 2018. Původně pravomocné udělení výjimky zrušil soud na podzim roku 2020.
„Krajský úřad následně znovu udělil výjimku, na základě odvolání však ministerstvo životního prostředí rozhodnutí krajského úřadu zrušilo a věc vrátilo k novému projednání. Nyní tedy opět žádost řeší krajský úřad,“ zrekapitulovala nedávný vývoj v kauze Tlustce mluvčí Ministerstva životního prostředí ČR Dominika Pospíšilová.
Krajský úřad začal žádost těžaře projednávat v srpnu 2021. Tiskový mluvčí Libereckého kraje Filip Trdla uvedl, že ve věci bude rozhodnuto, „až správní orgán shromáždí podklady pro rozhodnutí a získá k nim vyjádření účastníků řízení“.
Podle předsedy Sdružení na záchranu kopce Tlustec Tomáše Řízka je krajský úřad vázaný rozsudkem soudu, kterým by se měl do budoucna řídit.
„Na Tlustci se vyskytuje celá řada vzácných a chráněných živočichů a rostlin. Těžba se může nepříznivě dotknout například netopýrů, lejska šedého, holuba doupňáka nebo výra velkého. Dále zde žijí dva druhy ještěrek, ropucha či slepýš křehký. Na území Tlustce roste lilie zlatohlávek a podle našich informací i kapradinka skalní a árón plamatý,“ vyjmenoval Tomáš Řízek, který však nechtěl být příliš konkrétní, protože je prý k seznamu chráněných rostlin a živočichů v rozsudku soudu mnoho otazníků.
Domnívá se však, že případná těžba by navíc mohla zasáhnout také rostliny a živočichy chráněné evropskou legislativou. V současném vývoji vidí velkou naději pro Tlustec.
Cena technologií stoupá
Naopak Kamenolom Brniště usiluje o výjimku již deset let. Mluvčí odhaduje, že za tu dobu investovali jak odpůrci těžby, tak samotný kamenolom do právního řízení miliony korun. Ušlý zisk majitele těžebního prostoru vyčíslil na několik milionů za rok.
„Technologie potřebná pro zahájení výroby stoupá na ceně o deset až dvacet procent ročně. V posledních dvou letech podstatně rychleji, takže za dobu boje s větrnými mlýny naroste cena těžební technologie na devítimístnou sumu. Kterou nám samozřejmě nikdo nenahradí,“ poznamenal Vrátný.
V dobývacím prostoru na Tlustci se těžilo od 70. let 20. století s přestávkami až do roku 2004. O znovuobnovení těžby se snaží nynější vlastník lomu Kamenolom Brniště už od roku 2012. Obyvatelé Brniště mu dali v referendu zelenou, Spolek pro Tlustec se zasazuje o dotěžení kopce a jeho následnou rekultivaci. Oproti tomu Jablonné v Podještědí, Velký Valtinov či obyvatelé Luhova jsou proti – obávají se třeba zvýšené dopravy, hluku či problémů s vodou.
