„První kamery jsme dali díky technickému všeumělovi Josefu Zemanovi v roce 2003 na Starou celnici do osady Jizerka a do Železného Brodu, odkud pocházím,“ říká Miloš Zahradník, předseda spolku Hydronet.
Jako docent matematické fyziky působí na Univerzitě Karlově, Hydronet zakládal se svým studentem Josefem Zemanem a Jiřím Přibáněm, odborníkem na hardware.
Zásluhy na síti webkamer si připsali rovněž Ivo Hlávka a Miroslav Vobruba. V Hydronetu je také Radek Hübner z Držkova na Jablonecku.
„V roce 2004 přibyla naše kamera na Kamenci u Vysokého nad Jizerou a v březnu 2005 na Vrbatově boudě. Je ze všech našich kamer nejsledovanější. Jizerka, Kamenec a Vrbatka se na internetu objevily dřív než záběry z Alp,“ tvrdí Zahradník.
Hydronet začínal s rozlišením snímků 320 na 240. „Teď ho máme pětkrát vyšší,“ upozorňuje Hübner. „Naše webkamery v Krkonoších a v Jizerských horách nejsou komerční. Všechno platíme ze svého. Odhadem dáváme do jejich provozu a údržby asi sto tisíc korun ročně. Uvítali bychom, kdyby nám někdo na naši práci přispěl,“ říká Hübner.
Ten v současnosti pracuje ve Velké Británii jako IT specialista. V Hydronetu se mu jeho profese hodí, stará se o servery webových kamer a další technické záležitosti.
Kamera v Železném Brodě nabízí záběry na řeku Jizeru. Mnohem výš po proudu stejné řeky se nachází další. Poskytuje obrazové zprávy o situaci na Jizeře v Kořenově a snímá rovněž řeku Kamenici u mostu v Návarově.
„Tam je kamera na perfektním místě. Problémy nám dělalo připojení, ale nakonec jsme ho vyřešili. Pro ilustraci, platíme za něj čtyři sta padesát korun měsíčně,“ podotýká Hübner.
Z „bílého moře“ vyčnívá pouze vrchol Ještědu
Nejvíce kamer od Hydronetu se nalézá na krkonošské Lysé hoře ve výšce přes 1300 metrů. „Rozmístili jsme tam čtyři do všech světových stran. Nejraději mám pohled na sever, kam téměř nesvítí slunce,“ uvádí Hübner.
Lidé ale nejvíce sledují záběry z webkamery otočené od Lysé hory směrem na západ. Nabízí záběry na Čertovu horu, Štěpánku, Černou studnici, hřebeny Jizerských hor, Ještěd a velký kus Ještědsko-kozákovského hřbetu.
Za jasného počasí se vzadu tyčí kopce Českého středohoří. Při záběru z prosluněné Lysé hory zmizí během inverze v mlze často i Čertova hora a Ještěd. Tedy vrcholy vysoké více než 1000 metrů.
Nejvděčnější však bývá pohled v době, kdy z „bílého moře“ vyčnívá pouze vrchol Ještědu.
S první kamerou na Lysé hoře pomohl Hydronetu náčelník lanovky Alois Hanuljak ze Spartaku Rokytnice. Webkamera se na Lysé hoře objevila již v roce 2004.
Kameru obklopuje metrová námraza
Nyní se jedna webkamera nachází ještě výš než webkamery na Lysé hoře. Hydronet ji dal na Vrbatovu boudy do nadmořské výšky asi 1400 metrů. Turisté díky ní zjistí, jaké počasí je čeká na hřebenech Krkonoš. V pozadí spatří nejvyšší horu Libereckého kraje, 1435 metrů vysoký Kotel.
„Kamery musíme jednou za měsíc seřídit a provést na nich údržbu,“ tvrdí Hübner. „Ne všude se dostaneme autem. Na Lysou horu nás vyveze v zimě lanovka, na Vrbatovu boudu se dá dojet jedině na běžkách. Ke kameře tam lezeme po žebříku a někdy ji obklopuje až metrová námraza. Občas dokonce záběry zúží nebo pohledy úplně zakryje,“ říká Hübner.
O oblíbenosti kamer Hydronetu svědčí jejich sledovanost. Každý den se na ně podívají zájemci ze dvou až tří tisíc unikátních počítačových IP adres. Někteří z nich vícekrát, takže si záběry vyhledají desítky tisíc lidí denně.
„Kdo sleduje počasí dlouhodobě, může díky našim kamerám například odhadnout, kam se posunou dešťové anebo sněhové srážky. Pokud při západním oceánském proudění dorazí na Jizerku, tak se o něco později přesunou do Krkonoš,“ říká Hübner.
Kamery pomáhají záchranářům
Kamery Hydronetu usnadňují práci záchranářům. „Sledujeme je stejně jako jiné kamery v Jizerských horách. Vidíme díky nim, jaké jsou povětrnostní podmínky na místech, kam vyjíždíme ke zraněným nebo jinak ohroženým turistům,“ tvrdí náčelník horské služby René Mašín. Webkamery podle jeho slov využívají také piloti vrtulníků záchranné služby.
Z libereckého letiště vzlétají záchranáři ve strojích společnosti DSA Hradec Králové. „Webkamery v horách slouží našim pilotům k tomu, aby věděli, do čeho letí,“ prohlašuje Vladimír Tomek z DSA. Díky kamerám se piloti dozvědí, jaká je kde oblačnost nebo viditelnost.
Zahradník považuje za přirozené partnery Hydronetu skiareály, města a obce, Chráněnou krajinnou oblast Jizerské hory, Krkonošský národní park nebo majitele rozhleden.
„Sítě webových kamer teď už vytvářejí profesionální IT firmy,“ shrnuje Zahradník. „My jsme zůstali ryze amatérským spolkem. Za více než patnáct let ale máme se snímáním krajiny své zkušenosti a zájemcům o webkamery můžeme poradit, co a jak udělat,“ říká Zahradník.
Hübner si myslí, že společnost si za šestnáct let vybudoval slušnou pověst. „Jednou jsem jel ke kameře a na Jizerce špatně zaparkoval. Přijeli policisté a chtěli mi dát pokutu. Když se ale dozvěděli, že jsem z Hydronetu, tak mi jen domluvili,“ dodává Hübner.
