Wilhelm Horn jako první provozoval v českých zemích stálý daguerrotypický ateliér, v Praze otevřel první obchod s fotopotřebami, pořádal praktické kurzy fotografování a od roku 1854 vydával specializovaný časopis Photographisches Journal.
 |
„Na vystaveném autoportrétu drží Wilhelm Horn v ruce stejnou knihu jako teď já,“ upozornila během vernisáže autorka výstavy Magdalena Pujmanová, která je zároveň knihovnicí v českolipském muzeu.
Zmíněná publikace Mährische Volkstrachten, která vyšla v roce 1837, obsahuje litografie slavnostních moravských krojů, které Horn maloval. „Tuto knihu jsem objevila v knihovně před dvěma lety při inventuře,“ dodala Pujmanová, pro kterou to byl signál k uspořádání celé výstavy.
V první místnosti Maštálkovy síně ukazuje Horna, který se narodil v České Lípě v roce 1809, jako fotografa, v místnosti druhé jako malíře.
„Představte si, že je to naše země, Čechy a Morava. Wilhelm Horn je veřejnosti zcela neznámý, o to víc je ceněný odborníky. V Čechách ho znají jako průkopníka fotografie, na Moravě jako malíře jejich krojů,“ popsala knihovnice.
Na výstavě, která je v muzeu přístupná až do konce letošního roku, se jí podařilo obě stránky Hornovy osobnosti spojit v jednu.
Slavný českolipský rodák
„Připomínat významné rodáky, lidi, kteří se zapsali do historie i mimo region nebo mezinárodně, je velmi důležité. Mimo historické souvislosti to mohou být inspirativní příběhy pro mladou generaci,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.
Hornovy grafiky slavnostních krojů poddaných jsou podle Pujmanové dnes velmi ceněné hlavně proto, že dokumentují kroje, které se nosily na Moravě ve 30. letech 19. století. Horn je vyobrazoval realisticky, svou fantazii držel na uzdě. Věrně zachytil délky sukní, řasení košil, detaily výšivek či tvary klobouků.
„Na Moravě dnes vznikají folklorní soubory, které si podle jeho kreseb nechávají šít kroje,“ poznamenala Pujmanová.
Také v českolipském muzeu si mohou lidé prohlédnout kroj ušitý po vzoru jedné z Hornových litografií. Další části krojů z konce 19. století na výstavu zapůjčilo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti.
Setkání na zastávce MHD
„Starší kroje se nedochovaly, a to ze dvou důvodů. Oblečení se nosilo až do roztrhání a v té době neexistovala muzea, která by je zařadila do svých sbírek,“ shrnula autorka výstavy.
Příběh Wilhelma Horna nadto přibližují naučné panely, fotografie i litografie sezdaných a nesezdaných párů ve slavnostních krojích, které maloval.
V České Lípě, kam se Horn po roce 1865 vrátil z Prahy, se dodnes zachovaly čtyři takzvané Hornovy domy. „Dům s ateliérem a jeden další ustoupily silnici a kruhovému objezdu v Děčínské ulici,“ informovala Pujmanová.
Právě v Děčínské ulici polepilo město dvě zastávky MHD informacemi, které mají Českolipanům přiblížit život a zásluhy slavného rodáka. Více se dozví také na webu muzeumcl.cz v sekci Zapomenuté příběhy.
