Výherní automaty se na českém území začaly objevovat ještě za Rakouska-Uherska. V restauracích tehdy vládly přístroje z Ameriky a hlavně Německa.
Teprve za první republiky vstoupili na trh i čeští výrobci. Ovšem mimořádně úspěšně.
„První ryze český výherní automat pochází z dílny Josefa Macha, který v Semilech vyráběl oltáře,“ uvedl specialista na historii herního průmyslu Ivo Kasal.
Machův model s názvem Forma získal licenci k provozu v místních hostincích 16. března 1926. A záhy po něm se objevil skutečný prodejní hit. Ten se brzy dostal i daleko za hranice tehdejšího Československa.
Na Forbesu hrál i etiopský vladař
„Byla to rovněž semilská firma, kterou vlastnil Josef Vaněk, s automatem Forbes. Ten brzy ovládl nejen český trh, ale i část Evropy a Afriky, kde vznikly filiálky dávající práci stovkám dělníků,“ dodal Kasal.
Semilský Forbes se například výrazně uchytil v Etiopii, kam byly dodány speciální přístroje na zakázku pro etiopského vladaře Haile Selassie I. na tamní stříbrné mince. Právě Forbesy postupně prakticky vytlačily českého z trhu americké a německé automaty. Jedna z výrobních filiálek byla i ve Varšavě a vyrobilo se jich několik set tisíc.
Princip původně dvacetihaléřového automatu byl prostý a hlavně úplně jiný než dosavadní konkurence. Hráč vhodil minci do automatu se snahou trefit výherní pole některého ze zásobníků. Když se mu to zdařilo, precizně řemeslně zpracovaný automat vyplatil výhru v hotovosti vysypáním mincí neúspěšných hráčů.
„Tehdy Vaněk patřil k váženým občanům a říkalo se mu Forbesový král. V dnešní době boje proti hazardu by už asi tak populární nebyl, nicméně jeho podnikatelský duch a řemeslná dokonalost mohou být vzorem i dnes,“ řekl člen představenstva Hospodářské komory hlavního města Prahy Stanislav Brunclík.
Z automatů přešel Vaněk na osobní váhy
Hrací automaty Forbesy se vyráběly až do roku 1936. Tehdy vyšel zákon, jenž zakázal hazardní hry. V dalších letech pak firmu proslavila výroba vah rozličných typů a Vaňkovy osobní váhy byly umístěny snad na každém nádraží v Čechách.
Za druhé světové války se z Josefa Vaňka vynálezce stal Josef Vaněk odbojář. Pracoval na konceptu i distribuci ilegálního týdeníku V boj, který se tiskl v Semilech na půdě sokolovny.
Semilský odboj byl však vyzrazen a v roce 1940 gestapo odbojáře pozatýkalo. Vaněk byl následně spolu s dalšími odsouzen k trestu smrti. K popravě došlo 22. února 1943 v Plötzensee u Berlína. Posmrtně byl jmenován čestným občanem Semil.
