Slova „to mohl namalovat pouze blázen“ jsou napsána tužkou v levém horním rohu obrazu. Odborníci na umění se léta přeli, zda je vzkaz vandalským dílem neznámého návštěvníka galerie, či zda jej zanechal na plátně sám Munch, o němž bylo známo, že během svého života trpěl duševní poruchou.
Na obraze z roku 1893 je vidět zoufale křičící postava s rukama pevně přitisknutýma k hlavě pod žlutooranžovými vlnitými liniemi, jež znázorňují oblohu. Výjev se podle BBC stal radikálním a nadčasovým vyjádřením lidské úzkosti, jehož vliv sahá až k filmové hororové sérii Vřískot z 90. let či současným emoji.
Restaurátoři před plánovanou výstavou nejprve pořídili infračervené fotografie a následně vzkaz porovnali s rukopisem v Munchových denících a korespondenci. „Nápis je bezpochyby Munchův,“ řekla kurátorka muzea Mai Brittová Gulengová. „Rukopis sám, stejně jako události z roku 1895, kdy Munch poprvé svůj obraz vystavil v Norsku, to vše ukazuje jedním směrem.“
V době svého vzniku vzbudilo dílo kritické reakce, které Muncha - jak píše ve svých denících - nesmírně zraňovaly. Patrně poté dodal na plátno zmíněný vzkaz. Malířův otec a sestra trpěli návaly depresí a Munch sám byl v roce 1908 hospitalizován po nervovém zhroucení.
Dvě verze Munchova Výkřiku jsou olejomalby, další dvě jsou pastely. V posledních letech se veřejně vystavené verze staly opakovaně obětí krádeže. V roce 1994 byl ukraden obraz Výkřik z Národní galerie v Oslu, ještě téhož roku byl ale nalezen a znovu se tam vrátil. O deset let později si maskovaní ozbrojení lupiči odnesli za bílého dne jednu z verzí Výkřiku visící v Munchově muzeu. Také tu však později policie našla a v roce 2008 mohl být obraz opět vystaven.
