Celý projekt je složený z několika akcí, které se budou odehrávat v průběhu prosince a ledna. Výstava starších prací Jiřího Sozanského, které se vážou zejména k válce na Balkáně, je k vidění ještě v Galerii Millenium, v divadle Archa pak proběhne komponovaný večer věnovaný dílu Jana Zahradníčka složeného z textů, hereckých výstupů, hudby a filmových ukázek doplněný o výstavu fotografií, grafik, kreseb a koláží ve foyer divadla.
Pro výstavu v Galerii Hollar připravil Sozanský sérii leptů, které se váží přímo k básnickému textu. Ve spolupráci výtvarných výrazových prostředků s literárním textem tak vznikl svérázný a dramatický obraz minulé doby. K projektu přispěli také fotograf Zdenek Lhoták a režisér Milan Maryška, kteří vytvořili snímky ze sovětských gulagů, a fotografie Romana Včeláka, jež vznikly ve věznici ve Valdicích.
Sozanského díla připravená pro tento projekt zcela zapadají do dlouhodobého autorova zaměření na lidské utrpení způsobené válkou a totalitními režimy. Místa dříve uspořádaných výstav toto téma rovněž doplňují a dokreslují: instalace v bývalém koncentračním táboře Terezín, ve Vysočanech, ve vyhořelém Veletržním paláci nebo ve věznici ve Valdicích. V devadesátých letech se do Sozanského tvorby začala promítat válka na Balkáně, zejména pak v Sarajevu.
Jan Zahradníček (1905 - 1960) patřil k básníkům katolické orientace. První básně publikoval časopisecky a v roce 1930 vydal první sbírku Pokušení smrti. Náznaky tematiky totalitní společnosti se objevily již ve sbírce La Saletta. Znamení moci, které Zahradníček dopsal v roce 1951, už však knižně nevyšlo. V červnu tohoto roku byl autor zatčen a o rok později odsouzen na 13 let vězení za zločin velezrady. Snaha vydat sbírku se objevila ještě v roce 1969, ale náklad byl zničen, a Znamení moci pouze později kolovalo v samizdatových přepisech. Sbírka vyšla až v roce 1990. Další Zahradníčkovy sbírky se jmenují například Dům strach nebo Čtyři léta.
Znamení moci - foto 1Znamení moci - foto 2Znamení moci - foto 3
