V š e c h n o s á m
Pronásledovaný, v táboře Sosnovka držený Rus Eduard Kuzněcov dokázal neskutečně drobným a ukázněným písmem na omezené množství papíru dostat rukopisy svých děl ze 70. let - Mordvinský deník a Mordvinský maraton. Tatáž heroická miniaturizace umožnila, aby se z čisťjakovského vězení dostal deník Jurije Šnekeviče. "Spisovatel sám píše, sám se rediguje, sám se cenzuruje, sám se vydává a prodává a sám si také odsedí trest za své počínání," znějí na výstavě zdůrazněná slova Vladimira Bukovského, který byl v lednu 1972 odsouzen "za antisovětskou agitaci a propagandu" k trestu dvanácti let - dva roky vězení, pět let pracovního tábora, pět let vyhnanství.
Za vynálezce výrazu samizdat je považován básník Nikolaj Glazkov (1919-1979), který ve 40. letech své podomácku vyrobené svazečky označoval "samsebjaizdat" (sám-sobě-nakladatelem). Poláci ovšem odmítali šířící se slovo "samizdat" přijmout právě pro jeho ruský původ a zvolili si termín "publikace druhého oběhu".
Obrovská vůle vyslovit se a oslovit je patrná z téměř každého samizdatového exponátu: ať pochází ze SSSR, z Polska, Maďarska, NDR či z Československa - z něho jsou tu ke spatření samizdaty jak knižní (například nápadité svazky z Vaculíkovy Edice Petlice), tak časopisecké (Vokno, Revolver Revue, Střední Evropa aj.). Tyto publikace jsou doplněny o ukázky dobového nekonformního výtvarného umění, neboť ono bylo dle organizátorů "nerozlučně spjato se světem samizdatu".
Výstava se mohla zrodit díky existenci Výzkumného ústavu pro východní Evropu při univerzitě v německých Brémách; z jeho archivu samizdatů, ale i z četných zápůjček exponáty pocházejí. Projekt koncipoval a vedl šéf ústavu Wolfgang Eichwede, architektonické řešení vymyslel Maďar László Rajk. Výstava si odbyla premiéru loni na podzim v berlínské Akademii v Berlíně. Její pražská verze, kterou rozhodující měrou financoval Česko-německý fond budoucnosti, je poněkud redukovaná. Další zastávkou bude letos na podzim sídlo Evropského parlamentu v Bruselu.
S p o r o o s m a š e d e s á t n í k y
O akci se již vede diskuse v týdeníku Respekt. Jeho redaktor Viktor Šlajchrt napsal: "Legenda o samizdatu, jak ji prezentuje výstava připravená západními znalci, převádí bezpočet příběhů na společného jmenovatele, jako by chtěla dodatečně vnést řád do spontánního kvasu často nesourodých pocitů, nálad a myšlenek. I proto zřejmě působí české zastoupení dosti ploše.
Vedle výjimek, k jakým patří Jan Zahradníček nebo Egon Bondy, jsou zde představeni hlavně ostřílení autoři z řad osmašedesátníků, kteří do ineditních sfér klesli po dějinném zvratu už se zkušeností úspěšných literátů dřívější oficiální scény. To se ostatně týká i výběru českých výtvarných děl... Literární i výtvarné ukázky samizdatové tvorby z Ruska, Polska a Maďarska působí mnohem méně učesaně, o to však autentičtěji."
Komentátorka Lidových novin a někdejší disidentka Petruška Šustrová mu polemicky odpověděla: "Díla 'ne-osmašedesátníků' ve skutečnosti nepředstavují výjimky, nýbrž většinu českých a slovenských výstavních exponátů. Pořadatelé výstavy se však podobnými hledisky neřídili: hledali, co bylo pro samizdat sedmdesátých a osmdesátých let v Československu typické a významné, zatímco politické či názorové zaměření autorů pro ně nebylo důležité.
Díla autorů, kteří nemohli oficiálně publikovat, ač před sovětskou okupací Československa byli známí a uznávaní, na výstavu samizdatu bez jakýchkoli pochyb patří. Samizdat přece nebyla žádná laboratoř, kde by se zkoumala ideová příslušnost autorů; každý přepisoval, co měl k dispozici a pokládal za zajímavé a co nemohlo vyjít oficiálně."
M o ž n é p o t í ž e
V zápisu do návštěvní knihy poukázala včera jedna z divaček expozice na něco jiného než Viktor Šlajchrt: "Materiálu hodně - málo českého a hlavně málo interpretace a jasné orientace. Bez komentáře tato výstava mladým moc neřekne. Škoda - zas jedna promarněná šance."
Maďar, Poláci či Rus by však asi těžko řekli, že expozice obsahuje málo českého materiálu: jeho poměrné zastoupení je více než rovnocenné. Nicméně nastupující generace diváků je zde možná přece jen poněkud ponechána na holičkách, neboť tvůrci výstavy četné jevy a souvislosti spojené se samizdatem vnímají až příliš samozřejmě.
Tematicky zaměřenými vitrínami ledvinovitého tvaru, umístěnými v prostoru, a výtvarnými díly a velkoformátovými fotografiemi lemujícími sály po obvodu se pokoušejí vyvolat dojem jakéhosi silového pole - inscenují onu energii, která samizdat držela při životě. Tohle vyzařování však zřejmě daleko lépe vnímá ten, kdo éru samizdatu zažil.
A hnidopich by mohl poukázat na to, že akce nese podtitul "Alternativní kultura ve střední a východní Evropě 60. až 80. let 20. století" - ovšem výstava jde hlouběji do minulosti než jen do "zlatých šedesátých".
Expozice je v Národním muzeu otevřena do 25. srpna. Doporučuji navštívit ji nikoli v parné dny: sály, zejména ten centrální, totiž musí mít kvůli vetchým samizdatovým exponátům náležitě provlhčené ovzduší a při vysoké venkovní teplotě je na výstavě poněkud nedýchatelno.
Samizdat jako velké sebeobranné gesto
Výstava Samizdat - foto 1 - Tvůrce doktora Živaga. Mezi spisovatele, jehož dílo bylo odkázáno na šíření samizdatem, se nakonec dostal i Boris Pasternak. V padesátých letech napsal rozsáhlý román Doktor Živago, který v Sovětském svazu nemohl oficiálně vyjít. Výstava v Národním muzeu kromě jiného představuje samizdatový, na stroji přepsaný a svázaný exemplář tohoto díla, který kdosi pořídil v SSSR. | foto: Petr Novotný, MF DNES
Tipy z televizního programu
Recenze: Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel 65 %, Králíček Jojo 80 %, Devadesátky 65 %, Zmizelá 75 %, Stážista 55 %, Vyšehrad: Fylm 55 %, 22 výstřelů 60 %, Východní přísliby 60 %, RED 2 65 %, Twilight sága: Zatmění 40 %, Zkrocená hora 80 %, Fotograf 65 %, Krvavá nevěsta 60 %, 300: Vzestup říše 40 %
Klíčová slova: Kuba Ryba, Tankový prapor, Survivor Česko & Slovensko, Utajený šéf
Seriály: Stíny v mlze, Vytoč mého agenta, Jedna rodina, Boží mlýny, Iveta
Eurovizi vyhrál nebinární Švýcar Nemo. Nizozemce vyloučili za „výhružný pohyb“
Ve švédském Malmö rozhodli o vítězi letošní Eurovize. Stal se jím švýcarský nebinární zpěvák Nemo....
Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů
Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Plné divadlo i bazilika. Nad rakví Postlerové mluvila dcera, Töpfer i Šťastný
S herečkou Simonou Postlerovou se v prostorách Divadla na Vinohradech rozloučili kolegové i...
Za Česko oheň a dynamický tanec. Aiko zpívala v semifinále Eurovize, neuspěla
Ve švédském Malmö se konal druhý semifinálový večer mezinárodní písňové soutěže Eurovision Song...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Stará parta z Pána prstenů se vrací, v novém filmu bude lovit Gluma
Tým scénáristů známých pro trilogie Pán prstenů a Hobit ve složení Fran Walshová, Philippy...
Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů
Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního...
Rádio Impuls slaví 25. narozeniny maratonem rozhovorů z Národního muzea
Rádio Impuls slaví čtvrtstoletí v éteru. Aktuální výsledky Radioprojektu za IV. čtvrtletí 2023 a I....
Mladí rapeři? Nesoudíme hudbu, kterou neposloucháme, říkají Kato s Restem
Pod hlavičkou A) Tým se sešli dva rapeři s křestním jménem Adam. První z nich slyší na jméno Kato,...
RECENZE: Hrob na ostrově, vražda malíře. Z nových severských detektivek mrazí
Islanďanka Yrsa Sigurdardóttir a Švéd Hakan Nesser jsou řazeni mezi špičky severské detektivní...
Zkraťte si čas v kuchyni: Vyhrajte kořenící pasty od Podravky
Zrychlete vaření s kořenícími pastami Podravka Natur. Usnadní a zjednoduší přípravu pokrmů, protože zeleninu nemusíte čistit ani krájet, ale...